Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Archeologie mytického času předků

 |  6. 5. 2024
 |  Vesmír 103, 284, 2024/5
 |  Téma: Čas

Vnímali naši pravěcí předchůdci čas jako dnes my? Zdá se, že nikoliv. Dávní zemědělci neměli lineární pojetí času a historické vědomí minulosti. Jejich uvědomování si minulosti spočívalo v čase mýtu a rituálů, které byly odvozovány z dávné reality předchozích generací. Zcela odlišně plynoucí mytický čas si lidé připomínali i rudimentálně přežívajícími symbolickými formami svých posvátných artefaktů.

Člověk je prozatím zřejmě jediným tvorem na naší planetě, který vědomě měří čas a je schopen strukturovat a plánovat své aktivity v závislosti na jeho plynutí. Vnímání času je nedílnou součástí lidské kultury a čas je fenomén zásadně ovlivňující společenskou praxi lidských komunit. Lidské vnímání času je vždy subjektivní, ať už jde o kolektivně sdílené obecné pojetí času, nebo o vjem čistě osobní a věcný. Za objektivní v lidském světě lze považovat jen čas abstraktní, který je jako fyzikální veličina přesně měřitelný.

Tato abstraktní a absolutní dimenze však není jediným způsobem pojetí struktury světa, a dokonce ani fyzikálně zcela přesným. Je třeba mít na paměti, že pojetí času jako abstraktní veličiny ve striktně lineární ose, tak jak jej vnímá současná západní fatalistická společnost, je až výsledkem dlouhého literárního vývoje historiografického vědomí. Do lidského vnímání času v průběhu pravěku vstoupil také proces uvědomování si minulosti a její materiální a mytické zpřítomnění. Plynutí času bylo pro naše pravěké předky nejprve součástí magického pojetí, zvláště u lovců-sběračů, a později mytologického vědomí dávné jinosti. Mircea Eliade předpokládal, že z hlediska archaického myšlení se jako reálný jeví pouze ten předmět nebo úkon, který napodobuje nějaký dávný archetyp. Evžen Neustupný zase uvádí, že základem archaického, mytického pojetí času bylo uvědomění si dávných artefaktů, které již nejsou v ničí individuální paměti a jsou vnímány jako časová jinost. V jeho pojetí jde o uvědomění si existence minulé reality, která byla tvořena jinými událostmi než tehdejší současnost. Lidé si tak vytvořili představu o časově jiném světě předků, božstev a dalších bytostí, u nichž mnohdy dále nerozlišovali skutečnou genetickou genealogickou vazbu na svůj rod, ale považovali takový svět za součást jinak plynoucího mytického času. Neustupný předpokládá, že na symbolické úrovni lidé tuto časovou jinost překonávali prostřednictvím rituálů. Takové rituály se pak nejčastěji vztahovaly k posvátným místům, jako byly eneolitické monumenty v podobě svatyň předků v dlouhých mohylách (Vesmír 102, 636–639, 2023/11) a megalitických hrobkách, ale také v posvátných ohrazeních (Vesmír 99, 515–517, 2020/9). Některé z těchto monumentů byly postaveny právě v souvislosti s nejstarší potřebou měření času na základě pozorování polohy vesmírných těles. Obětování bytostí nebo artefaktů na těchto posvátných místech pak lze chápat jako přechod do jiné formy existence, do mytického času předků, kde se všichni jednou setkají. Takové chápání času předků se rozchází s procesuálním pojetím ekonomizujícím chování pravěkých lidí a je pravděpodobné, že i některé technologické inovace ve sféře hmotné kultury byly zpočátku spíše součástí symbolického rituálního chování v komunikaci s mytickým světem než výsledkem praktické potřeby.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Čas
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Jan Turek

Mgr. Jan Turek, Ph.D., (*1970) studoval archeologii v Praze, Bratislavě a Sheffieldu. Působí v Centru teoretických studií (CTS). Zabývá se především rekonstrukcí společenských vztahů v pravěku, archeologií pohřbívání a obdobím eneolitu. Přednášel na mnoha univerzitách všech kontinentů, v roce 1997 např. na Cambridge University o době bronzové. Je autorem významných syntéz českého pravěku a šéfredaktorem časopisu Světového archeologického kongresu (WAC) Archaeologies.
Turek Jan

Další články k tématu

Astronomické hodiny ve vesmíruuzamčeno

Měření času je nyní neodmyslitelnou součástí lidské existence. Astronomické jevy, které nám kdysi sloužily jako spolehlivé časomíry, jsou v dnešní...

S časem i bez časuuzamčeno

Přestože je určitě pro většinu z nás subjektivně existence času něčím téměř nezpochybnitelným, rozvahy nad jeho podstatou a s tím spojené úvahy o...

Měření času v astronomii od nejstarších dob dodnesuzamčeno

Čas je v principu možné měřit pouze pomocí periodicky se opakujících jevů o dostatečné stabilitě. Měření času bylo proto od nepaměti svázáno s...

Chemie v éře attosekunduzamčeno

Femtosekundové laserové pulzy změnily v osmdesátých letech chemii. Máme podobnou revoluci čekat i od attosekund? Spíš ne… ale kdo ví.

Čas na poslední kafeuzamčeno

Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...

Transcendentální estetika časuuzamčeno

Jednou ze zvláštních forem času jsou situace, kdy se mimo rámec postupných změn, naplňujících obraz kauzálních relací, vynořují nečekaná setkání...

Čas v mapáchvesmir.icons.s_podporou

Geoinformatika nabízí pohled na Zemi nejen z hlediska „kde“ se co stalo, ale také „kdy“ se to stalo. Pojďme se podívat na to, jak dokážeme čas –...

Nanosvět, v němž je sekunda téměř věčnostívesmir.icons.s_podporou

V nanosvětě, v němž se plně projevují podivuhodné efekty kvantové fyziky, se spolu se zmenšováním objektů zkracuje i čas probíhajících dějů....

Přestupná sekunda

První přestupná sekunda byl vložena do mezinárodního atomového času (TAI) 30. června 1972. Předcházelo tomu spuštění atomových hodin v roce 1955,...

Na Měsíci běží čas rychleji. Co s tím?

Čas na povrch u Měsíce plyne zásluhou slabší gravitace nepatrně rychleji než na Zemi (o 58,7 mikrosekundy za den). Pokud by Neil Armstrong a Buzz...

Relativistický čas – čas našeho světa

„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...