Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

S časem i bez času

 |  6. 5. 2024
 |  Vesmír 103, 272, 2024/5
 |  Téma: Čas

Přestože je určitě pro většinu z nás subjektivně existence času něčím téměř nezpochybnitelným, rozvahy nad jeho podstatou a s tím spojené úvahy o plynutí dějů a proměnách v našem okolí jsou známé již minimálně 2500 let. Tehdy existovaly dvě věhlasné filozofické školy, které vedly spor právě o existenci skutečných změn v přírodě. Jednou byla skupina kolem Hérakleita, která viděla všude neustálou změnu a naopak popírala existenci klidného stavu. Odtud jsou známé výroky „vše teče“ (panta rhei) nebo „nikdy nevstoupíš do stejné řeky“, které zdůrazňují, že podstatou světa pro ně byla jeho proměnnost. Na straně druhé stála skupina kolem Parmenida, která naopak popírala jakoukoli změnu okolního světa, jehož existence měla být zcela bezčasová. Jak to ale lze sladit s každodenní zkušeností? Tím, že se oddělí neměnný svět skutečnosti na straně jedné od světa smyslů na straně druhé. Podle této školy právě smysly dávají falešnou představu proměnnosti světa. Tedy změna a plynutí času jsou jen klamem a reálný svět je neměnný a bez času. V rámci konfliktu těchto dvou škol vznikly také známé Zenonovy paradoxy (např. Achilles a želva, letící šíp), které měly demonstrovat, že představa neustálých změn světa vede k prožití nekonečně mnoha okamžiků v konečném čase, a tedy změna a plynutí času nemohou být reálné.

Nyní vidíte 12 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Čas
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Otakar Svítek

Doc. RNDr. Otakar Svítek, Ph.D., (*1977) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde nyní přednáší. V Ústavu teoretické fyziky této fakulty se zabývá černými dírami, kosmologickými modely a dalšími aspekty relativistické fyziky.
Svítek Otakar

Další články k tématu

Astronomické hodiny ve vesmíruuzamčeno

Měření času je nyní neodmyslitelnou součástí lidské existence. Astronomické jevy, které nám kdysi sloužily jako spolehlivé časomíry, jsou v dnešní...

Měření času v astronomii od nejstarších dob dodnesuzamčeno

Čas je v principu možné měřit pouze pomocí periodicky se opakujících jevů o dostatečné stabilitě. Měření času bylo proto od nepaměti svázáno s...

Chemie v éře attosekunduzamčeno

Femtosekundové laserové pulzy změnily v osmdesátých letech chemii. Máme podobnou revoluci čekat i od attosekund? Spíš ne… ale kdo ví.

Čas na poslední kafeuzamčeno

Kávu zbožňujeme pro její vůni a chuť, ale také pro její povzbuzující účinky. Omamná vůně kávy se uvolňuje při pražení, kdy vznikají těkavé...

Archeologie mytického času předkůuzamčeno

Vnímali naši pravěcí předchůdci čas jako dnes my? Zdá se, že nikoliv. Dávní zemědělci neměli lineární pojetí času a historické vědomí minulosti....

Transcendentální estetika časuuzamčeno

Jednou ze zvláštních forem času jsou situace, kdy se mimo rámec postupných změn, naplňujících obraz kauzálních relací, vynořují nečekaná setkání...

Čas v mapáchs podporou

Geoinformatika nabízí pohled na Zemi nejen z hlediska „kde“ se co stalo, ale také „kdy“ se to stalo. Pojďme se podívat na to, jak dokážeme čas –...

Nanosvět, v němž je sekunda téměř věčnostís podporou

V nanosvětě, v němž se plně projevují podivuhodné efekty kvantové fyziky, se spolu se zmenšováním objektů zkracuje i čas probíhajících dějů....

Přestupná sekunda

První přestupná sekunda byl vložena do mezinárodního atomového času (TAI) 30. června 1972. Předcházelo tomu spuštění atomových hodin v roce 1955,...

Na Měsíci běží čas rychleji. Co s tím?

Čas na povrch u Měsíce plyne zásluhou slabší gravitace nepatrně rychleji než na Zemi (o 58,7 mikrosekundy za den). Pokud by Neil Armstrong a Buzz...

Relativistický čas – čas našeho světa

„Někteří filozofové … se domnívají, že fyzika není schopna popsat nejzákladnější aspekty reality, a zavrhují ji proto jako zavádějící formu...

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...