i

Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Staletý konflikt stále plane

Les, motýli, tkadleny a nebožtíci
 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 110, 2022/2
 |  Seriál: Oheň na Madagaskaru, 3. díl (PředchozíNásledující)
 |  Téma: Smrt

Jak jsem se pokusil vysvětlit v předchozích částech, oheň může být na Madagaskaru dobrým sluhou v savaně, ale špatným pánem v lese. Existuje však výjimka v podobě tapiových lesů, které vytvořily požárové společenstvo. Do něho posléze vstoupili i lidé a propojili s ním svou kulturu.

Tapiové lesy jsou endemická sklerofytní („tvrdolistá“) keřovitá savana (obr. 2), která se poněkud podobá středomořskému dubovému lesu nebo jihoafrické savaně miombo. Rostou mozaikovitě na několika místech (obr. 1) o celkové rozloze asi 2600 km2. Jsou nejxerofytnějším (čili do sucha „nejzamilovanějším“) stálezeleným typem lesa na Madagaskaru. Západní část centrální pahorkatiny (800–1600 m n. m.), kde tapiové lesy rostou, patří k nejteplejším, nejsušším a nejslunečnějším. Každoračně tu spadne zhruba 1000–1500 mm srážek a průměrná teplota se pohybuje okolo 17–22 °C. Období sucha trvá okolo 7 měsíců. Přesný rozsah tapiových lesů silně ovlivňuje (krom člověka) půda, která je hodně kamenitá, chudá na živiny a má většinou žulové, rulové nebo pískovcové podloží.

V tapiovém lese rostou stromy 8 čeledí a 26 rodů. Nejvíce druhy je zastoupena čeleď Sarcolaenaceae, která je na Madagaskaru endemická. Přesto 80 % všech dospělých stromů v tapiovém lese tvoří tapie (Uapaca bojeri,1) obr. 2). Je asi 8–10 metrů vysoká, kmen starců má v průměru 20–40 cm a je obalen silnou, silně zbrázděnou borkou (obr. 3), která chrání rostlinu před ohněm. V nižších patrech tapiového lesa roste křoví, trávy a další byliny.

Dnešní tapiové lesy nejsou výsledkem ochrany před ohněm, ale existují díky ohni. Požár je zde proto logickým nástrojem v ekologickém i ekonomickém kontextu. Tapiový les je na přítomnost spalujícího živlu adaptován a oheň zároveň hraje důležitou ekonomickou roli v počínání vesnických komunit. Lidé díky němu získávají z lesa několik důležitých produktů, na nichž jsou existenčně závislí. Oheň a les tu dokonce krouží těsně kolem středobodu tradiční malgašské kultury.

Stejně jako v savanách byly i v tapiových lesích požáry před příchodem člověka méně časté, náhodné a většinou rozsáhlé a zničující. Dnes zde přičiněním lidí hoří mnohem častěji, ale méně intenzivně a na malé ploše. Každoročně je vypálena zhruba třetina rozlohy lesů; jinými slovy, za tři roky shoří úplně všechno. Oheň však většinou stráví jen keřové a bylinné patro, a koruny stromů sotva olízne. Tapie chrání silná rozpraskaná borka, jen velmi málo hořlavé listy a zmlazující výhonky, které po požáru vyrážejí s nebývalou chutí.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Smrt

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Další články k tématu

Kdy nastává smrtuzamčeno

Že je smrt neoddělitelnou součástí života, lidé vědí od pradávna. Na to, co přesně znamená a kdy nastává, neexistoval ale nikdy jednoznačný...

Babylónská věž v tropech se rozpadá

Malé jazyky, jimiž se většinou mluví v rovníkových oblastech, v moderní době intenzivního promíchávání lidí různých proveniencí ztrácejí svoji...

Truchlí zvířata?uzamčeno

Zajímáme-li se o chování zvířat, většinou věnujeme pozornost radostnějším tématům, jako je rozmnožování nebo shánění potravy. V posledních letech...

Slyšet hlas pacienta

Smrt jsme vytlačili z našich myslí i domovů. Většina lidí umírá v nemocnici. Teď ale nastala jistá změna. Od začátku epidemie každý den k ranní...

Plastinaceuzamčeno

Plastinace je vedle balzamace (viz Vesmír 99, 588, 2020/10) další metodou, jak uchovat těla zemřelých nebo jejich částí jako vzorků či preparátů.

Do země, do vody, zpopelnit, snístuzamčeno

Jak se může stát, že člověk, jenž jeden den mluvil a konal, zůstane druhý den netečný, ale navštěvuje nás pak občas ve snech a promlouvá k nám? V...

Buněčná smrt v terapii nádorových onemocněníuzamčeno

Ve světě buněk je smrt procesem nezbytným pro zdárný vývoj embryí, udržování buněčné populace v orgánech, obranu proti infekčním chorobám a proti...

Santa Muerte

Lidové katolické náboženství si v Mexiku vytvořilo postavu Nuestra Señora de la Santa Muerte – Panna Maria Svaté smrti. Kořeny uctívání smrti jsou...

Dokud nás smrt nespojí

Tímto číslem splácíme dluh, který jsme u smrti měli od prosince 2016. Tehdy jsme totiž hlavní téma měsíce věnovali nesmrtelnosti. 1)A to nebylo...

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné