i

Aktuální číslo:

2020/10

Téma měsíce:

Hry

Zachovat těla zemřelých

 |  5. 10. 2020
 |  Vesmír 99, 588, 2020/10

Balzamace je proces dlouhodobého uchování těla zemřelého. Při něm se zamezí rozvoji rozkladných posmrtných procesů, za pomoci přírodních i chemických látek se tělo konzervuje, restauruje a dezinfikuje. Balzamování má dlouhou historii také v Čechách, která pokračuje i v současnosti.

Nejstarší historické zmínky o balzamaci pocházejí ze staroegyptské říše. Konzervace formou mumifikací trvala 72 dní, během nichž balzamovači vyňali vnitřní orgány přes kožní řez v podbřišku. Orgány pak uložili do nádob zvaných kanopy. Mozek též odstranili a tělo impregnovali vínem, natronem (hydroxidem sodným), pryskyřicí, olejem, bylinami a bitumenem (vysoce viskózní organickou kapalinou). Pak je ovázali obvazy a uložili do sarkofágu v hrobce, aby se zachovala integrita těla pro posmrtný život.

Zmínky o balzamaci ve starověku pocházejí i z Asie, Austrálie a dalších zemí. Na evropském kontinentě byly v té době pohřební rituály jiné.

První byla těla Habsburků

Konzervace těl před pohřbem do hrobky je v Evropě známa od 15. století. První balzamace byly provedeny na tělech habsburských panovníků Ferdinanda I., Maxmiliána II. nebo arcikněžny Eleonory (u ní, na rozdíl například od Rudolfa II., nebyl vyňat mozek; viz Vesmír 75, 621, 1996/11 a 73, 258, 1994/5). Balzamovači vyňali orgány řezem v oblasti dutiny břišní přes bránici. Tělní dutiny pak vyplnili bylinami, rašelinou, směsí síranu sodného a hlinitodraselného s chloridem sodným. Tělo Anny Jagellonské bylo balzamováno přes drobné otvory vytvořené v dutině hrudní a břišní. Srdce a další orgány panovníků Ferdinanda I. nebo Rudolfa II. byly uloženy do tzv. viscerální nádoby.

Od druhé poloviny 19. století se začaly používat syntetické směsi alkoholu, glycerinu, arzenu a thymolu, ve 20. století další balzamační roztoky s obsahem alkoholu, formaldehydu, fenolu a různých barviv. Františka Josefa I. balzamovali 23. listopadu 1916 doktor Alexander Kolisko a Josef Ritter von Kerzl pomocí kanyl a koncentrovaného formaldehydu, který vstříkli (v objemu pěti litrů) přes krční tepny do hlavy a trupu. Kožní řezy po kanylaci zašili a tělo pak bylo vystaveno tři dny v hofburské kapli.

Věčný Klement Gottwald

Balzamace sloužila i k posílení kultu osobnosti vrcholných představitelů autoritářských nebo totalitních režimů. V roce 1924 balzamovali V. I. Lenina, u nás je zaznamenáníhodný případ prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Balzamovači z moskevské laboratoře při mauzoleu V. I. Lenina založené v roce 19391) mimo jiné balzamovali v roce 1949 také bulharského komunistického politika Georgiho Dimitrova, později mongolského komunistického vůdce Chorlogína Čojbalsana, J. V. Stalina a několik dalších.

Náš první dělnický prezident zemřel 14. března 1953. První balzamační nástřik provedli sovětští odborníci po pitvě a balzamace pokračovala do 19. března ve Španělském sále Pražského hradu, v místě plánovaném pro poslední rozloučení. Tělo balzamovali přes srdečnici vodným roztokem formolu, etanolu, glycerinu a octanu draselného, roztok injektovali i do některých periferních tkání. Obličej a ruce, stejně jako dutinu hrudní a břišní, impregnovali sterilními vatovými obklady napuštěnými roztokem, oční víčka sešili vnitřním stehem. Nakonec sešili pitevní řezy, pak tělo oblékli a uložili do výstavní rakve.

Poté se tělo sedm a půl měsíce stabilizovalo. Další dva měsíce trvala druhotná fixace. Pracovníci tělo impregnovali ve vaně s roztokem formaldehydu, etanolu, glycerinu a octanu draselného. Roztok aplikovali i do krkavic, tepen horních a dolních končetin a také do měkkých tkání. Díky vyššímu objemu etanolu v namáčecím roztoku se navrátila přirozená barva kůže a zvýšila se její propustnost. Během další fáze se zvyšovala koncentrace glycerinu a poté octanu draselného. Roztok pro konečnou impregnaci obsahoval glycerin, octan draselný a destilovanou vodu. Nakonec balzamovači tělo oblékli do dvou elastických kombinéz utěsněných okolo zápěstí a krku i v oblasti kotníků pryžovými lemy a želatinou s deseti litry balzamačního roztoku, poté do obleku, ve kterém bylo vystaveno.

Nyní vidíte 32 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorech

Jan Frišhons

Adam Strnad

Petr Rambousek

Doporučujeme

Ceny Neuron letos netradičně

Ceny Neuron letos netradičně

Ondřej Vrtiška  |  5. 10. 2020
Letošní rok je v mnoha ohledech zvláštní. Nový koronavirus a pandemie covid-19 zasáhla do života každého z nás, ovlivňuje každodenní fungování...
Lekce z pandemie

Lekce z pandemie

Eva Bobůrková  |  5. 10. 2020
Když se objevila zpráva, že pražský taxikář, hospitalizovaný v těžkém stavu s nemocí covid-19, dostal jako první pacient v Česku nový...
Hry a lidé

Hry a lidé

Martin Soukup  |  5. 10. 2020
Hra a hraní je základem každé kultury. Přesněji řečeno, hra kulturu předchází. Jak si hrají lidé neznalí písma, jak si osvojují fotbal či kriket,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné