Aktuální číslo:

2022/11

Téma měsíce:

Cytoskelet

Dokud nás smrt nespojí

 |  31. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 71, 2022/2
 |  Téma: Smrt

Tímto číslem splácíme dluh, který jsme u smrti měli od prosince 2016. Tehdy jsme totiž hlavní téma měsíce věnovali nesmrtelnosti. 1)A to nebylo vůči smrti spravedlivé.

Vždyť nesmrtelnost je jev hypotetický, nebo přinejmenším zcela výjimečný, mimořádnými okolnostmi podmíněný a v dlouhodobé perspektivě tak jako tak neudržitelný. Se smrtí máme naopak všichni četné bezprostřední zkušenosti a neodvratně směřujeme ke smrti vlastní. Odpovídá tomu ostatně i podoba obálek zmíněných čísel. Nesmrtelnost doprovázel snímek dělících se buněk linie HeLa, o nichž máme ve zvyku mluvit jako o nesmrtelných, protože se mohou množit bez omezení determinujících osud normálních lidských buněk. Jejich původní „majitelka“ Henrietta Lacksová se díky nim sice také stala svým způsobem nesmrtelnou (jak pravil titulek souvisejícího článku, Vesmír 95, 704, 2016/12), ale její fyzickou schránku tyto buňky naopak zabily – pocházejí z nádoru děložního čípku, jemuž ve svých jednatřiceti letech podlehla. Když nyní píšeme o smrti, z obálky se na nás směje lidská kostra, byť umělecky stylizovaná. Nesmrtelné (byť na dobu určitou) mohou být buňky nebo myšlenky, člověk nikoli. Pokud se jednou podaří nahrát lidskou mysl v celé její komplexnosti do počítače, mohli bychom se v délce trvání „nesmrtelnosti“ buněčným liniím a myšlenkám vyrovnat, ale tak daleko lidstvo zatím není.

Martin Soukup na s. 88 rozebírá pestré kulturní podoby smrti, od pohřbu „do vzduchu“ (za pomoci supů) po funerální endokanibalismus. Z poznatků kulturní antropologie čerpá i ta pasáž článku Pavla Hoška, v níž najdete odpověď na otázku, jak se na Madagaskaru „z člověka stane předek“. Kupodivu k tomu nestačí pouze umřít (s. 110). O jednom konkrétním kulturním uchopení tématu smrti vypovídá i obálka a její vnitřní strana se snímky mexické Panny Marie Svaté smrti od Stanislava Vaňka.

S individuálním umíráním souvisí vymírání celých druhů. O tomto ekologickém tématu píšeme poměrně často, tentokrát mu proto samostatný článek nevěnujeme. Místo něj nabízíme pohled na vymírání jiného druhu: ze světa pomalu, ale jistě mizí malé jazyky, jimiž mnohdy hovoří jen desítky či stovky lidí, a které v dnešním propojeném světě ztrácejí praktičnost. Píše o tom Vojtěch Novotný na s. 92. S vymírajícími jazyky ztrácíme rozmanitost, a to nejen jako nějakou abstraktní hodnotu. S každým ztraceným jazykem přicházíme i o jednu z perspektiv, z nichž lze na náš svět nahlížet. „Gramatika daného jazyka má zásadní vliv na konceptualizaci a vnímání okolního světa. Čeští rodilí mluvčí tedy myslí jinak než třeba rodilí mluvčí japonštiny, ale i jinak než rodilí mluvčí polštiny nebo slovenštiny,“ napsala před dvěma lety Barbara Mertins v článku Je myšlení závislé na jazyku? (Vesmír 99, 208, 2020/4).

Ladislav Anděra na s. 97 pro změnu připomíná, že smrt se odehrává na více úrovních a zánik buňky nejen že nemusí korespondovat se smrtí celého jedince, ale může naopak oné „velké“ smrti bránit. Bez buněčných poprav a sebevražd by nemohl řádně proběhnout embryonální vývoj, nedokázali bychom se bránit infekcím ani nádorům (Henrietta Lacksová by o tom mohla vyprávět – kdyby byla naživu).

Víte, čím se zabývá srovnávací thanatologie? O tom, co víme o vnímání smrti u zvířat, píše Martina Konečná (s. 100). Pozorujeme-li živočichy konfrontované se smrtí příslušníka téhož druhu či dokonce blízkého příbuzného, musíme být při interpretaci jejich chování opatrní, abychom se vyhnuli jak zavádějící antropomorfizaci, tak na druhé straně podcenění emocionálního bohatství zvířecí mysli.

Paliativní lékařka Kateřina Rusinová v rozhovoru na s. 104 mluví o tom, že zemřít sice musíme všichni, ale záleží na okolnostech, za jakých se to stane. Se stárnutím populace a zlepšující se lékařskou péčí bude téma dlouhodobého, a přitom důstojného umírání stále důležitější. A nakonec Jan Frišhons, Adam Strnad a Jiří Synek představují na s. 107 plastinaci. Ta získala nedobrou pověst kvůli výstavám Bodies, s nimiž je spojeno mnoho vážných etických otázek (a bohužel o poznání méně uspokojivých odpovědí ze strany pořadatelů). Při výuce, ať už zoologie, nebo lidské anatomie, však tato metoda představuje užitečný nástroj. Ostatně – stát se konzervovanou učební pomůckou je také způsob, jak dosáhnout v jistém slova smyslu nesmrtelnosti…

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Smrt
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Další články k tématu

Kdy nastává smrtuzamčeno

Že je smrt neoddělitelnou součástí života, lidé vědí od pradávna. Na to, co přesně znamená a kdy nastává, neexistoval ale nikdy jednoznačný...

Babylónská věž v tropech se rozpadá

Malé jazyky, jimiž se většinou mluví v rovníkových oblastech, v moderní době intenzivního promíchávání lidí různých proveniencí ztrácejí svoji...

Truchlí zvířata?uzamčeno

Zajímáme-li se o chování zvířat, většinou věnujeme pozornost radostnějším tématům, jako je rozmnožování nebo shánění potravy. V posledních letech...

Slyšet hlas pacienta

Smrt jsme vytlačili z našich myslí i domovů. Většina lidí umírá v nemocnici. Teď ale nastala jistá změna. Od začátku epidemie každý den k ranní...

Plastinaceuzamčeno

Plastinace je vedle balzamace (viz Vesmír 99, 588, 2020/10) další metodou, jak uchovat těla zemřelých nebo jejich částí jako vzorků či preparátů.

Staletý konflikt stále planeuzamčeno

Jak jsem se pokusil vysvětlit v předchozích částech, oheň může být na Madagaskaru dobrým sluhou v savaně, ale špatným pánem v lese. Existuje však...

Do země, do vody, zpopelnit, snístuzamčeno

Jak se může stát, že člověk, jenž jeden den mluvil a konal, zůstane druhý den netečný, ale navštěvuje nás pak občas ve snech a promlouvá k nám? V...

Buněčná smrt v terapii nádorových onemocněníuzamčeno

Ve světě buněk je smrt procesem nezbytným pro zdárný vývoj embryí, udržování buněčné populace v orgánech, obranu proti infekčním chorobám a proti...

Santa Muerte

Lidové katolické náboženství si v Mexiku vytvořilo postavu Nuestra Señora de la Santa Muerte – Panna Maria Svaté smrti. Kořeny uctívání smrti jsou...

Doporučujeme

Léčba před narozením

Léčba před narozením audio

Jaroslav Petr  |  17. 11. 2022
Smrtelnou, dědičnou Pompeho chorobu, které těžce postihuje už novorozence, léčili lékaři ještě před narozením dítěte tak, že postiženému plodu...
Mentální anorexie a mikrobiom

Mentální anorexie a mikrobiom

S pozměněným či nepříznivým složením mikrobioty dnes spojujeme nejrůznější onemocnění. Dysbióza se popisuje u idiopatických střevních zánětů,...
Vojna proti ukrajinskej kultúre

Vojna proti ukrajinskej kultúre uzamčeno

Roman Liubun  |  31. 10. 2022
Ako ospravedlnenie svojich plánov na ovládnutie Ukrajiny predniesol Vladimír Putin 21. februára tohto roku krátku „prednášku“ z histórie. V jeho...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné