mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Je myšlení závislé na jazyku?

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 208, 2020/4
 |  Téma: Jazyk

Jak souvisí jazyk a myšlení? Jsou naše myšlenky závislé na našem rodném jazyce? A pokud ano, jak se taková závislost projevuje? A lze ji zkoumat či vědecky doložit?

Mohli bychom se domnívat, že naše myšlenky jsou na jazyce zcela nezávislé a že existuje něco jako bezeslovný myšlenkový jazyk, který nabude konkrétní podoby až během komunikačního aktu. Anebo můžeme předpokládat, že čeští rodilí mluvčí myslí jinak než rodilí mluvčí japonštiny.

Odlišný pohled na svět

Otázkou, zda je lidské myšlení, tedy kognice, závislé na jazyku, se zabývalo již mnoho myslitelů a vědců. Wilhelm von Humboldt byl první, kdo ve svých úvahách a výzkumech explicitně formuloval tezi, že jazyk je „bildende[s] Organ des Gedanken[s]“, formujícím orgánem myšlenky. V Humboldtových spisech jde o předpoklad, že „Sprache ist Ausdruck der Weltansicht“. To znamená, že podle jazyka či jazyků, jimiž člověk hovoří, se otvírá jeho pojetí a vnímání okolního světa. W. von Humboldt byl důležitý myslitel, vědec a výtečný lingvista, nicméně ve svém výzkumu vycházel výhradně z vlastního pozorování, introspekcí a analýz. Jeho poznatky a myšlenky stojící u zrodu lingvistické relativity zůstávaly tudíž dlouho na úrovni filozofických hypotéz a domněnek, empiricky byly verifikovány až na konci 20. století.

Názor, že existuje velmi úzká souvislost mezi jazykem a myšlením, je silně spjat s dvěma teoriemi. První, lingvistická relativita, se pojí hlavně se jmény Franz Boas, Edward Sapir a Benjamin Lee Whorf, a rozvádí Humboldtovu myšlenku. Franz Boas v rámci této teorie formuloval kulturní relativitu – každá kultura je relativní a lze ji pochopit pouze v jejím vlastním kontextu. Boas přitom vždy zdůrazňoval, že všechny kultury (a jazyky) mají stejný kognitivní potenciál.

Díla lingvisty E. Sapira a jeho studenta B. L. Whorfa se nyní označují jako Sapirova- Whorfova hypotéza. V kostce říká, že gramatické kategorie, které jsou v daném jazyce obligatorní, mají rozhodující dopad na to, jak se mluvčí tohoto jazyka vyjadřují a jak vnímají a pojímají okolní svět. Například v češtině se musí u každého slovesa vyjádřit gramatický vid (sloveso dokonavé či nedokonavé), u každého podstatného jména rod (ženský, mužský, střední), ale třeba i číslo (jednotné, množné a v některých případech dokonce i duál – tedy označení objektů, které se vyskytují v párech, např. oči, uši, ruce). Tyto gramatické kategorie jsou typické a „povinné“ pro češtinu a jistě i celou řadu dalších jazyků. V žádném případě ale nejsou univerzální.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jazyk
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Barbara Mertins

Prof. Dr. Barbara Mertins (*1974) vystudovala germanistiku, moderní německou literaturu a filozofii ve Freiburgu, Basileji a Štrasburku. Magisterský titul získala r. 1998 na Albert-Ludwigs Universität. V letech 2000–2004 byla první českou doktorandkou na Max-Planck Institute (MPI) pro psycholingvistiku v Nijmegenu, kde r. 2004 obhájila titul Ph.D. V letech 2005–2014 působila jako odborná asistentka na Ruprecht-Karls Universität v Heidelbergu, kde r. 2013 habilitovala na téma jazyk a kognice. Od r. 2014 je profesorkou pro empirickou a experimentální lingvistiku se zaměřením na psycholingvistiku a vedoucí psycholingvistické laboratoře na TU Dortmund. Je vdaná a má dvě bilingvní děti.
Mertins Barbara

Další články k tématu

Nenápadný půvab gestikulaceuzamčeno

Gesta nejsou nějakou tajnou, paralelní „řečí těla“, jak se nás snaží přesvědčit různí „experti na komunikaci“, ani pouhým doprovodem jazykového...

Pak jsem vyspinkal pokojíčkuuzamčeno

Patrně v každém rodiči vyvolávají jazykové výtvory jeho dítěte alespoň občas pousmání. Někdy se ptáme, kde na to ty děti přišly. Tak jako třeba...

Twitter v rukou psychologů

Stejně jako je deprese poruchou mozku, která zvyšuje jeho citlivost vůči stresu a negativním podnětům, je i poruchou mezilidských vztahů, v nichž...

Když se pletou psi a osliuzamčeno

Představte si, že někomu něco vyprávíte a on se tváří, že to, co říkáte, vůbec nedává smysl. A vy nechápete proč. Nebo se chcete zeptat, kde máte...

Šumava: štěpení společnosti a krize vědyuzamčeno

Mediálně mimořádně exponovaná debata o přístupu ke správě našeho největšího národního parku trvá už téměř třicet let. Spoustu textů a energie...

„Krásná řeč“ starověkých Egypťanůuzamčeno

Od proslulého zvolání „Mám to!“, kdy francouzský učenec Jean F. Champollion při studiu Rosettské desky jako první pochopil princip egyptského...

Misionáři, bible a vymírající jazykyuzamčeno

Máte-li možnost, zavítejte na bohoslužbu v některém z kostelů na Papui Nové Guineji. Kromě Božího slova se vám tam velmi rychle dostane poučení o...

Jak určit autora textuuzamčeno

Byli Moliére či Shakespeare skutečně autory všech jim připisovaných děl? Na podobné otázky odpovídá stylometrie, disciplína zabývající se...

Nakolik si vlastně rozumíme?

Psycholingvistický výzkum porozumění jazyku po dlouhou dobu implicitně předpokládal, že si v komunikaci vzájemně rozumíme a že případné...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...