i

Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Když se pletou psi a osli

 |  4. 5. 2020
 |  Vesmír 99, 296, 2020/5
 |  Téma: Jazyk

Představte si, že někomu něco vyprávíte a on se tváří, že to, co říkáte, vůbec nedává smysl. A vy nechápete proč. Nebo se chcete zeptat, kde máte hodinky. Ale přes veškerou snahu to slovo nemůžete vyslovit. Přitom jako byste ho měli před sebou, a to vás vážně štve. Potkáte na ulici známé a oni vám začnou něco vyprávět. A vy vůbec nerozumíte, co říkají. Kývete a příště se s nimi radši do řeči dávat nebudete. I takové mohou být prožitky lidí trpících poruchou jazyka – afázií.

Afázie vzniká v důsledku poškození mozkové tkáně v oblastech podílejících se na fungování jazyka. Nejčastěji ji způsobuje cévní mozková příhoda, ale může se objevit po úrazu hlavy, při nádorech, zánětlivých onemocněních mozku nebo v důsledku některých typů demence. Zkoumání jazyka v afázii je důležitou výzkumnou oblastí lingvistiky, protože pomáhá zlepšovat kvalitu života zasažených osob a zároveň formovat naše představy o fungování jazyka.

„I pacienti, jejichž jazykový inventář je omezený na dvě tři slova či pouze nesmyslné řetězení slabik, se dokážou s dostatečně citlivým komunikačním partnerem poměrně dobře domluvit.“

Afázie se projevuje narušením jazykových schopností na různých rovinách a v různých modalitách. To znamená, že se problémy mohou týkat mluveného i psaného jazyka a produkce i porozumění. Narušené může být rozpoznávání nebo správný výběr hlásek (či písmen), sémantika (význam slov) i gramatika (skloňování a časování, vazby pádů, vyjadřování shody). Naopak pragmatika, tedy jakým způsobem používáme jazyk v interakci, „jak se dělá komunikace“, je obvykle zachována. A tak i pacienti, jejichž jazykový inventář je omezený na dvě tři slova či pouze nesmyslné řetězení slabik, se dokážou s dostatečně citlivým komunikačním partnerem poměrně dobře domluvit. Pro afázii je také typické, že různé dimenze a komponenty jazyka jsou narušeny v různé míře. Podle toho se pak dělí na podtypy vymezené výrazným narušením některé z jazykových funkcí, například namáhavou řečí omezenou na jednoslovné výpovědi při relativně zachovaném porozumění.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jazyk
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Michal Láznička

Mgr. Michal Láznička (1988) absolvoval studium jazykovědné bohemistiky a turkologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době tamtéž dokončuje doktorské studium obecné lingvistiky. Ve své dizertační práci se věnuje zpracování jazyka v afázii. Mezi jeho další zájmy patří variace v gramatice češtiny.
Láznička Michal

Další články k tématu

Twitter v rukou psychologů

Stejně jako je deprese poruchou mozku, která zvyšuje jeho citlivost vůči stresu a negativním podnětům, je i poruchou mezilidských vztahů, v nichž...

Šumava: štěpení společnosti a krize vědyuzamčeno

Mediálně mimořádně exponovaná debata o přístupu ke správě našeho největšího národního parku trvá už téměř třicet let. Spoustu textů a energie...

„Krásná řeč“ starověkých Egypťanůuzamčeno

Od proslulého zvolání „Mám to!“, kdy francouzský učenec Jean F. Champollion při studiu Rosettské desky jako první pochopil princip egyptského...

Misionáři, bible a vymírající jazykyuzamčeno

Máte-li možnost, zavítejte na bohoslužbu v některém z kostelů na Papui Nové Guineji. Kromě Božího slova se vám tam velmi rychle dostane poučení o...

Jak určit autora textuuzamčeno

Byli Moliére či Shakespeare skutečně autory všech jim připisovaných děl? Na podobné otázky odpovídá stylometrie, disciplína zabývající se...

Je myšlení závislé na jazyku?uzamčeno

Jak souvisí jazyk a myšlení? Jsou naše myšlenky závislé na našem rodném jazyce? A pokud ano, jak se taková závislost projevuje? A lze ji zkoumat...

Nakolik si vlastně rozumíme?

Psycholingvistický výzkum porozumění jazyku po dlouhou dobu implicitně předpokládal, že si v komunikaci vzájemně rozumíme a že případné...

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal už v roce 1688 William...
Můj život s viry

Můj život s viry

Michal Anděl  |  4. 5. 2020
Když jsem byl malý kluk, rodiče se báli, že děti mohou onemocnět poliomyelitidou, tedy dětskou obrnou. Dětem kvůli ní atrofovaly svaly na...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva, Jiří Langer  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné