i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Šumava: štěpení společnosti a krize vědy

 |  6. 4. 2020
 |  Vesmír 99, 222, 2020/4
 |  Téma: Jazyk

Mediálně mimořádně exponovaná debata o přístupu ke správě našeho největšího národního parku trvá už téměř třicet let. Spoustu textů a energie Šumavě věnovali senátoři i prezidenti. Já jsem svou energii věnoval tomu, abych popsal, jakým „jazykem“ se o národním parku mluvilo a komu to vyhovovalo.

Na jazyk a jeho užívání – mluvení či psaní – lze pohlížet různými způsoby a z mnoha úhlů. Jednou z možností je nazírání jazyka jakožto prostředku sloužícího k nastolování anebo udržování výhodného společenského postavení či rovnou hegemonie. Dobré sociální pozice lze dosáhnout různými veskrze symbolickými cestami. Mohou být neverbální, například rozhodnutí investovat do vlastnictví luxusního automobilu, i verbální, což může být jednak důsledné akceptování a reprodukování výhodného názoru či příběhu, jednak třeba výhodné jazykové zarámování vlastního konání a současné zajištění toho, aby tento rámec přijalo a dále šířilo i okolí. Vhodným komplexním příkladem tohoto jevu je zajišťování legitimity mocenské pozice ze strany panovníků. Nepřijít o moc neobnášelo pouze nutnost přímo ji uplatňovat například formou války, ale také disponovat adekvátním sídlem a ošacením nebo mít kontrolu nad podobou a distribucí řečí, jež nesly akceptovatelný a obtížně nahraditelný příběh přirozenosti vlastní svrchovanosti.

Soubor možností a mezí, nastavujících takový jazykový (resp. obecně textový) provoz, jímž je v daném komunikačním prostoru zajišťována konkrétní mocenská konstelace, nazýváme diskurzem. Tyto možnosti a meze netkví nikde jinde než právě v textech v širokém smyslu slova (tzn. včetně jiných znakových systémů, jako je obraz) a jejich neustálé (re)produkci.

Tak jako Karel IV. věnoval nepřetržité úsilí budování a udržení příběhu o své přímé vazbě na přemyslovskou rodovou linii (pořídil v jeho rámci také vlastní český překlad svatováclavské legendy), věnuje zase český prezident Miloš Zeman mnoho svých (řečových) sil upevňování či restituci nesamozřejmého příběhu o přirozeném (kulturním) napětí mezi „muslimským“ a „křesťanským“ světem. Je to právě diskurz, na jehož základě se v českém prostředí poměrně úspěšně etabloval nejen obraz jednoty původu člověka a jeho náboženského vyznání, ale expandovaly také motivy bezpečí či identity – prvky, které Zemanovi zajišťují mimo jiné stálou podporu potřebnou pro nabytí a udržení vlivu na podobu české zahraniční politiky.

Je tedy patrné, že vztah jazyka a moci nikdy není samozřejmý, jeho konkrétní podoba totiž vždy konvenuje konkrétním aktérům a jejich (politické) agendě. Z této perspektivy jsem se zaměřil na dlouhodobou debatu o Národním parku Šumava.

Vědec, nebo aktivista?

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jazyk
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Politologie, Lingvistika

O autorovi

Michal Hořejší

Mgr. Michal Hořejší (*1984) vystudoval český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK, kde je i doktorandem. Vedle ediční přípravy staročeských textů, jíž se věnuje v Ústavu pro jazyk český AV ČR, se zabývá (kritickou) analýzou diskurzu, zejména dynamikou jazykového obrazu Šumavy.
Hořejší Michal

Další články k tématu

Nenápadný půvab gestikulaceuzamčeno

Gesta nejsou nějakou tajnou, paralelní „řečí těla“, jak se nás snaží přesvědčit různí „experti na komunikaci“, ani pouhým doprovodem jazykového...

Pak jsem vyspinkal pokojíčkuuzamčeno

Patrně v každém rodiči vyvolávají jazykové výtvory jeho dítěte alespoň občas pousmání. Někdy se ptáme, kde na to ty děti přišly. Tak jako třeba...

Twitter v rukou psychologů

Stejně jako je deprese poruchou mozku, která zvyšuje jeho citlivost vůči stresu a negativním podnětům, je i poruchou mezilidských vztahů, v nichž...

Když se pletou psi a osliuzamčeno

Představte si, že někomu něco vyprávíte a on se tváří, že to, co říkáte, vůbec nedává smysl. A vy nechápete proč. Nebo se chcete zeptat, kde máte...

„Krásná řeč“ starověkých Egypťanůuzamčeno

Od proslulého zvolání „Mám to!“, kdy francouzský učenec Jean F. Champollion při studiu Rosettské desky jako první pochopil princip egyptského...

Misionáři, bible a vymírající jazykyuzamčeno

Máte-li možnost, zavítejte na bohoslužbu v některém z kostelů na Papui Nové Guineji. Kromě Božího slova se vám tam velmi rychle dostane poučení o...

Jak určit autora textuuzamčeno

Byli Moliére či Shakespeare skutečně autory všech jim připisovaných děl? Na podobné otázky odpovídá stylometrie, disciplína zabývající se...

Je myšlení závislé na jazyku?uzamčeno

Jak souvisí jazyk a myšlení? Jsou naše myšlenky závislé na našem rodném jazyce? A pokud ano, jak se taková závislost projevuje? A lze ji zkoumat...

Nakolik si vlastně rozumíme?

Psycholingvistický výzkum porozumění jazyku po dlouhou dobu implicitně předpokládal, že si v komunikaci vzájemně rozumíme a že případné...

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné