Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Pak jsem vyspinkal pokojíčku

Databáze vývoje češtiny v dětství
 |  1. 6. 2020
 |  Vesmír 99, 364, 2020/6
 |  Téma: Jazyk

Patrně v každém rodiči vyvolávají jazykové výtvory jeho dítěte alespoň občas pousmání. Někdy se ptáme, kde na to ty děti přišly. Tak jako třeba Julie (2 roky, 11 měsíců) a její věta Pak jsem vyspinkal pokojíčku. Z lingvistického a psychologického hlediska je vývoj prvního jazyka každého dítěte bohatou oblastí k výzkumu.

Můžeme si klást například otázky, v jakém pořadí si dítě osvojuje různé jazykové prostředky a čím je toto pořadí ovlivněno. Můžeme se ptát, jestli dítě spíše jen v různých kontextech opakuje to, co slyší od dospělých, nebo si naopak brzy osvojuje pravidelnosti jazyka a samo vytváří nové struktury – případně kdy se tak děje a jak to poznáme. Jiné otázky mohou směřovat na porovnání různých jazyků mezi sebou – jak se jejich osvojování liší nebo naopak podobá, jestli v některých jazycích děti začínají mluvit dříve či naopak později a proč, nebo třeba nakolik se liší způsob, jak v různých jazycích mluví rodiče na své malé děti.

V lingvistickém výzkumu bývá vhodné rozlišovat mezi jazykovou produkcí a jazykovým porozuměním. Pokud jste se například učili nějaký cizí jazyk, pravděpodobně jste si všimli, že úroveň vašeho porozumění se alespoň v některých fázích studia zásadně lišila od úrovně vaší produkce. Podle toho, jestli se rozhodneme zkoumat první, nebo druhé, musíme uvážlivě zvolit metodu výzkumu.

Adam, Eve a Sarah

Výzkum dětského jazyka se dlouho věnoval především produkci a počátky tohoto zkoumání byly spjaty zejména s rodičovskými či badatelskými deníky. V deníku si badatel (obvykle zároveň rodič zkoumaného dítěte) na základě vlastní pozornosti zapisoval, co sledované dítě říká. I dnes má tato metoda v některých oblastech svoje místo, skutečně systematický výzkum osvojování jazyka však začal díky technologickému rozvoji v šedesátých letech prvními audionahrávkami. Badatelé začali dětské projevy v pravidelných intervalech nahrávat a na základě odborných přepisů vytvářet longitudinální databáze neboli korpusy. Některé děti, zúčastněné v těchto prvotních nahráváních, se staly v oboru zcela legendárními, jako například trojice Adam, Eve a Sarah. Na základě analýzy řeči těchto tří dětí Američan Roger Brown1) v roce 1973 poprvé systematicky popsal průběh osvojování 14 základních anglických gramatických morfémů (např. plurálového -s, průběhového -ing ap.). V roce 1985 byla zveřejněna první verze systému CHILDES (Child Language Data Exchange System;), v jehož rámci autoři Brian MacWhinney a Catherine Snow2) poskytli nejen prostor pro ukládání získaných dat (určených k sdílení se širokou akademickou obcí), ale i kódovací systém pro přepis a další nástroje. CHILDES, sídlící spolu se svým tvůrcem MacWhinneym na Carnegie Mellon University, je dnes velice slavný a sdružuje vedle sebe data o jazykovém vývoji dětí asi v 40 jazycích světa. Objemově tu ještě i dnes značně převládá angličtina a menší jazyky přibývají spíše pomalu. Tvorba takového korpusu spontánních projevů je totiž časově velmi náročná. Jednak musíme čekat rok, dva i více, než zachytíme žádané vývojové období, jednak je třeba nahrávky pro následnou analýzu přepsat. A přepis trvá ze všeho nejdéle.

Viktor, Aneta a Klára

Na porozumění jazyku se zaměřuje o něco mladší metoda (či spíš skupina metod), a to je experimentální zkoumání v laboratoři. Tato metoda je časově méně náročná a má i jiné podstatné výhody. V laboratoři je možné pečlivě připravit například obrázkové podněty anebo promyšleně formulované otázky a za kontrolovaných podmínek tak zkoumat dětské porozumění jazykovým jevům, které třeba v jejich produkci ještě nejsou zaznamenané.

Nyní vidíte 33 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Jazyk
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Anna Chromá

Mgr. Anna Chromá (*1987) vystudovala bohemistiku na Univerzitě Palackého. Momentálně na FF UK vyučuje druhým semestrem seminář zaměřený na analýzu přepisů spontánní dětské komunikace a spolupracuje na řešení projektu GA ČR doc. Filipa Smolíka prediktivní a adaptivní procesy v dětském jazyce. Zároveň má na FF UK přerušené doktorské studium obecné lingvistiky a pečuje o dvouletého syna.
Chromá Anna

Další články k tématu

Twitter v rukou psychologů

Stejně jako je deprese poruchou mozku, která zvyšuje jeho citlivost vůči stresu a negativním podnětům, je i poruchou mezilidských vztahů, v nichž...

Když se pletou psi a osliuzamčeno

Představte si, že někomu něco vyprávíte a on se tváří, že to, co říkáte, vůbec nedává smysl. A vy nechápete proč. Nebo se chcete zeptat, kde máte...

Šumava: štěpení společnosti a krize vědyuzamčeno

Mediálně mimořádně exponovaná debata o přístupu ke správě našeho největšího národního parku trvá už téměř třicet let. Spoustu textů a energie...

„Krásná řeč“ starověkých Egypťanůuzamčeno

Od proslulého zvolání „Mám to!“, kdy francouzský učenec Jean F. Champollion při studiu Rosettské desky jako první pochopil princip egyptského...

Misionáři, bible a vymírající jazykyuzamčeno

Máte-li možnost, zavítejte na bohoslužbu v některém z kostelů na Papui Nové Guineji. Kromě Božího slova se vám tam velmi rychle dostane poučení o...

Jak určit autora textuuzamčeno

Byli Moliére či Shakespeare skutečně autory všech jim připisovaných děl? Na podobné otázky odpovídá stylometrie, disciplína zabývající se...

Je myšlení závislé na jazyku?uzamčeno

Jak souvisí jazyk a myšlení? Jsou naše myšlenky závislé na našem rodném jazyce? A pokud ano, jak se taková závislost projevuje? A lze ji zkoumat...

Nakolik si vlastně rozumíme?

Psycholingvistický výzkum porozumění jazyku po dlouhou dobu implicitně předpokládal, že si v komunikaci vzájemně rozumíme a že případné...

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné