Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Nie je stres ako stres

Psychické a somatické markery stresu a jeho dôsledkov
 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 93, 2021/2
 |  Téma: Stres

Predstavujete si, aké by to bolo krásne, keby bol život bez stresu? Pozor! Mylná predstava! Bez stresu by sme nedokázali prežiť, potrebujeme ho. Prečo sme potom tak často „v strese“ a nerobí nám to dobre?

Stres je reakcia nášho tela na podnety, ktoré skutočne alebo symbolicky narušujú jeho vnútornú rovnováhu. Presnú definíciu stresu nepoznáme, je ale isté, že stres je odpoveď nášho organizmu na to, čo sa deje a môže nás prípadne ohroziť. Ľudia zvyknú hovoriť, že na nich stále častejšie pôsobí stres, alebo že nejaká činnosť je plná stresu, to je však nesprávne, pretože stres je v nás. Podnety, ktoré stres vyvolávajú, nazývame stresové podnety alebo stresory (obr. 1).

Naše telo je zložitý, komplikovane riadený systém, a pokiaľ je zdravý, nevykonáva nezmyselné činnosti. Naopak, v našom tele je množstvo navzájom prepojených mechanizmov, ktoré zabezpečujú, aby všetky potrebné telesné a duševné pochody fungovali správne. Účelom stresovej reakcie, teda stresu, je pomôcť človeku prekonávať záťažové situácie. Predpokladáme, že stresová reakcia vznikla dávno počas fylogenézy. Neraz človek musel dostatočne rýchlo prekonať prírodné živly, či vyhrať boj s divými zvieratami. Bolo treba rýchlo skoncentrovať pozornosť, zmobilizovať dostatok energie na svalovú činnosť, zabezpečiť dostatočný prívod krvi do všetkých tkanív atď. Druhou možnosťou bolo utiecť z nebezpečného miesta, čo rovnako vyžadovalo uvedené deje. Práve pre takéto náročné situácie, ktoré môžeme stručne nazvať „bojuj, alebo utekaj“, sa rozvinula stresová reakcia, teda stres, zabezpečujúca aktiváciu všetkých funkcií nášho tela potrebných na ich zvládnutie. Primárna funkcia stresu je človeku pomáhať. Moderní ľudia už nemusia bojovať s mamutmi či inou divou zverou. Naša doba však prináša množstvo iných záťažových situácií.

Teórie stresu

Za objaviteľa teórie stresu a otca moderného výskumu stresu sa považuje Hans Selye (1907–1982). Hans Selye mal blízky vzťah aj k našej krajine, pretože detstvo prežil na území Slovenska. Po maturite odišiel študovať do Prahy, kde na Nemeckej univerzite získal lekársky diplom. Výskumu stresu sa venoval v Kanade. Podľa Hansa Selyeho je stres nešpecifická reakcia organizmu na všetky podnety, ktoré ohrozujú jeho rovnováhu. Zjednodušene tvrdil, že stresová reakcia – stres – je vždy rovnaká.

Dnes máme dostatok dôkazov, že to nie je celkom tak. Pri stresovej reakcii sa aktivujú viaceré funkcie organizmu a nie všetky sú rovnako ovplyvnené každým stresovým podnetom. Rôzne stresové podnety vyvolávajú v tele rôzne zmeny. Dôležité je, že charakter a intenzita stresovej reakcie závisia od momentálneho stavu telesných a psychických funkcií. Napríklad unavený, vyčerpaný človek môže zareagovať na mierne stresory oveľa silnejšie ako v čase telesnej a duševnej pohody.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Stres
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Daniela Ježová

Prof. PharmDr. Daniela Ježová, DrSc., (*1949) sa v Ústave experimentálnej endokrinológie Biomedicínskeho centra SAV zaoberá najmä výskumom stresu vo vzťahu k rôznym ochoreniam. Je zakladajúcou členkou Učenej spoločnosti Slovenska.
Ježová Daniela

Další články k tématu

Práce se stresem

Krátce po začátku první světové války se u vojáků v první linii objevil zvláštní druh psychického stavu, charakterizovaný malátností, depresemi,...

I pes zažívá stresuzamčeno

Stres je známý pojem, se kterým se každý dospělý člověk už setkal. Slovo se často vyskytuje v běžných hovorech, žijeme v hektické době, a kdo...

Menšinový stresuzamčeno

Stigmatizovatelná identita přináší svým nositelům nějaké znevýhodnění. Je podstatné, zda identita je viditelná (např. etnicita) nebo zda ji lze...

Média a stresuzamčeno

Nevzpomínám si, že by kdy bylo ve společnosti tak často skloňováno slovo „stres“ jako v loňském roce. Jsme neustále obklopeni jeho zmiňováním a...

I rostliny bojují se stresemuzamčeno

Pokud živočichovi přestanou vyhovovat podmínky v místě, v němž se právě nachází, jednou z možností je zpravidla útěk či méně dramatický přesun...

MDMA jako možná cesta z traumatuuzamčeno

Stres je přirozenou součástí našich životů a lze na něj pohlížet jako na drobné či větší změny, jež vyžadují naši fyzickou i psychologickou...

Mechanismy transgeneračního přenosu traumatuuzamčeno

Psychologové pozorovali u dětí rodičů, kteří prožili velká traumata typu holocaustu, rozsáhlých hladomorů apod., symptomy posttraumatické stresové...

Epigenetický přenos traumatuuzamčeno

Traumatická zkušenost, jako je špatná rodičovská péče, nedostatečná výživa či ohrožení na životě, může poškodit nejen naši psychiku a další...

Stres a meditaceuzamčeno

Nejen lifestylové magazíny, ale i zdánlivě seriózní vědecké výzkumy vesměs tvrdí, že meditace nám jednoznačně pomohou zmírnit následky stresu:...

Covidový stres a duševní zdraví

Toto číslo Vesmíru je věnováno stresu. Stres jako pojem daleko překročil hranice medicíny a je používán jak v širším významu jako označení pro...

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...