Média a stres

Nevzpomínám si, že by kdy bylo ve společnosti tak často skloňováno slovo „stres“ jako v loňském roce. Jsme neustále obklopeni jeho zmiňováním a anticipacemi toho, jak může ovlivnit naše somatické i duševní zdraví v následujících letech.

Existuje řada definic stresu, které se liší především v míře jeho biologické a psychogenní povahy. Akademická obec v zásadě přijímá definici vypracovanou Hansem Selyem: „Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo zevní změny narušující normální chod funkcí organismu, například psychosomatické funkce, nebo dokonce ohrožující jeho existenci.“ Pokud bychom to zestručnili a učinili srozumitelnějším, můžeme bez potíží pracovat nadále s tím, že stres je univerzální reakcí živého organismu na ohrožení.

Obraz ohrožení a média

V prosinci 2019 vědci identifikovali nový koronavirus (SARS-CoV-2), který z čínského Wu-chanu se začal lavinovitě šířit do celého světa. S přibýváním případů onemocnění se začala objevovat první úmrtí, jejichž počet denně rostl. Dne 30. ledna 2020 Světová zdravotnická organizace označila vypuknutí epidemie za „mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“. Vědci rychle začali pracovat na objasnění charakteristik viru, včetně přenosnosti, úmrtnosti a původu. Paralelně s tím se politici a odborníci v oblasti veřejného zdraví pustili do sdělování důležitých informací veřejnosti, aby jednotlivci mohli přijmout nezbytná a vhodná preventivní opatření a vlády mohly plánovat a odpovídajícím způsobem reagovat.

Zatímco novináři a odborníci na zdraví, epidemiologii, virologii apod. pracovali na předávání důležitých informací o hodnocení rizik a na doporučení, paradoxně se objevila související hrozba: psychická tíseň vyplývající z opakovaného vystavení mediálnímu obrazu krize. To ovlivňuje nejen bezprostřední strádání populace, která sama bojuje se zdravotním, sociálním a ekonomickým ohrožením, ale má také dlouhodobé dopady na fyzické a duševní zdraví.

Mezinárodní klasifikace nemocí ve své 10. verzi používá pro skupinu potíží způsobenou stresem název „Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení“. Na rozdíl od jiných psychických onemocnění lze tyto potíže vnímat jako následek „jednoho nebo druhého ze dvou příčinných vlivů‚ a to výjimečně zatěžující životní události vyvolávající akutní reakci na stres‚ nebo významné životní změny vedoucí k trvale nepříznivým okolnostem‚ které vedou k poruše adjustace“.¹⁾