i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

I rostliny bojují se stresem

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 95, 2021/2
 |  Téma: Stres

Pokud živočichovi přestanou vyhovovat podmínky v místě, v němž se právě nachází, jednou z možností je zpravidla útěk či méně dramatický přesun někam, kde ho nebude trápit horko, zima, sucho, hlad nebo třeba dotírající predátoři. Rostliny to mají těžší, ale i ony si vyvinuly řadu technik, jak stresujícím podmínkám čelit.

Stres u rostlin byl v centru zájmu lidí od vzniku zemědělství. Když přišlo sucho nebo záplavy, úroda byla nízká a hrozil hladomor. Jarní mrazíky páchaly škody na úrodě ovoce… Systematicky se ale věda zabývá studiem stresu teprve necelé století. V roce 1936 přišel se svým konceptem stresu maďarský endokrinolog Janos Selye (viz článek Nie je stres ako stres), o desetiletí později vychází zakladatelská práce německého botanika Otto Stockera. Od té doby toho víme značně více, ale bílých míst zůstává stále mnoho.

Jak vůbec stres u rostlin definovat? Definic je mnoho a již dlouho nevyšlo žádné autoritativní kompendium, které by terminologii sjednotilo. Nabízím proto dvě definice, z nichž každá problematiku vidí jinou optikou. První říká, že stres je nepříznivé působení vnějších faktorů, které způsobuje závažné odchylky ve fyziologických pochodech. Tato definice operuje s nepříznivým působením, což je obtížně uchopitelný pojem. Druhá naopak říká, že stres je takové působení vnějších faktorů, které spouští poplachovou fázi stresové reakce. Základní schéma takové reakce znázorňuje obr. 1, který lze vztáhnout nejen k rostlinám.

Stres působící na rostlinu můžeme rozdělit na biotický, způsobený okolními živými organismy, a abiotický, způsobený chemickými nebo fyzikálními faktory. Biotický stres, tato nikdy nekončící chemická válka mezi rostlinou a patogeny, zůstane do značné míry mimo téma tohoto článku.

Rostliny jako sesilní organismy nemohou na rozdíl od živočichů volit útěk, přesto disponují strategií, jak se stresu vyhnout, označovanou jako avoidance. Nemohou-li tak učinit v prostoru, vyhnou se mu v čase: svůj životní cyklus přizpůsobují periodickému nástupu stresových podmínek. Jednoleté rostliny mírného pásu přečkávají zimní období ve formě semen (Vesmír 98, 362, 2019/6), některé dřeviny volí opad listů a přechod do dormantního stavu, ozimé obilniny čekají s vykvetením na přechod chladného období, protože generativní rostlinná pletiva jsou obecně citlivější ke snížené teplotě než pletiva vegetativní.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Stres
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika

O autorovi

Michal Hála

RNDr. Michal Hála, Ph.D., (*1974) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Doktorské studium v oboru fyziologie a anatomie rostlin dokončil tamtéž. Působil v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Praze, nyní je zpět na PřF UK, kde se věnuje pedagogické činnosti a bádání zaměřenému na regulaci váčkového transportu v rostlinné buňce. Ze zahraničních stáží si nejvíce cení roku stráveného na Oxfordské univerzitě.
Hála Michal

Další články k tématu

Práce se stresem

Krátce po začátku první světové války se u vojáků v první linii objevil zvláštní druh psychického stavu, charakterizovaný malátností, depresemi,...

I pes zažívá stresuzamčeno

Stres je známý pojem, se kterým se každý dospělý člověk už setkal. Slovo se často vyskytuje v běžných hovorech, žijeme v hektické době, a kdo...

Menšinový stresuzamčeno

Stigmatizovatelná identita přináší svým nositelům nějaké znevýhodnění. Je podstatné, zda identita je viditelná (např. etnicita) nebo zda ji lze...

Média a stresuzamčeno

Nevzpomínám si, že by kdy bylo ve společnosti tak často skloňováno slovo „stres“ jako v loňském roce. Jsme neustále obklopeni jeho zmiňováním a...

Nie je stres ako stresuzamčeno

Predstavujete si, aké by to bolo krásne, keby bol život bez stresu? Pozor! Mylná predstava! Bez stresu by sme nedokázali prežiť, potrebujeme ho....

MDMA jako možná cesta z traumatuuzamčeno

Stres je přirozenou součástí našich životů a lze na něj pohlížet jako na drobné či větší změny, jež vyžadují naši fyzickou i psychologickou...

Mechanismy transgeneračního přenosu traumatuuzamčeno

Psychologové pozorovali u dětí rodičů, kteří prožili velká traumata typu holocaustu, rozsáhlých hladomorů apod., symptomy posttraumatické stresové...

Epigenetický přenos traumatuuzamčeno

Traumatická zkušenost, jako je špatná rodičovská péče, nedostatečná výživa či ohrožení na životě, může poškodit nejen naši psychiku a další...

Stres a meditaceuzamčeno

Nejen lifestylové magazíny, ale i zdánlivě seriózní vědecké výzkumy vesměs tvrdí, že meditace nám jednoznačně pomohou zmírnit následky stresu:...

Covidový stres a duševní zdraví

Toto číslo Vesmíru je věnováno stresu. Stres jako pojem daleko překročil hranice medicíny a je používán jak v širším významu jako označení pro...

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné