i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Covidový stres a duševní zdraví

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 71, 2021/2
 |  Téma: Stres

Toto číslo Vesmíru je věnováno stresu. Stres jako pojem daleko překročil hranice medicíny a je používán jak v širším významu jako označení pro jakoukoli zátěž, či nesprávně pro libovolnou duševní poruchu („má stresy“), tak v odborném smyslu jako označení pro takový stav zdravého organismu člověka nebo zvířete, ve kterém se ve zvýšené míře vyplavuje adrenokortikotropní hormon (ACTH). V psychologii, psychiatrii a ve fyziologii můžeme stres studovat v souvislosti s frustrací či konfliktem nebo jako důsledek fyzikální zátěže (přehřátí, podchlazení, hladovění, vyčerpání). Zde je však na místě upozornit na to, že stres, podobně jako pohyb, není veskrze negativní fenomén a že v lidské fyziologii do značné míry platí Nietzscheho „co tě nezabije, to tě posílí“.

Podobně jako pohyb, i stres je za normálních okolností žádoucí zátěží organismu, jež stimuluje zdravý metabolismus a zvyšuje obranyschopnost a adaptaci. Avšak pokud běháte v desetistupňovém mraze s horečkou 39 °C a se zápalem plic, pohyb se může stát smrtelně nebezpečným. Se stresem je to stejné. To, co odlišuje „zlý“ stres, tedy distres, od toho „hodného“, tedy eustresu, je nemožnost ovlivňovat události. Umíme-li se stresem zacházet, je většinou neškodný. Ztratíme-li však vliv na události a naučíme se pouze tomu, že se nelze nic naučit (naučená bezmocnost), stává se stres smrtelně nebezpečným a působí řadu civilizačních poruch jako diabetes II. typu a kardiovaskulární onemocnění včetně hypertenze, arytmií a infarktu myokardu.

V posledním roce byla celá společnost uvržena do situace, jež na naše každodenní starosti soustavně superponovala určitou míru prohlubujícího se distresu. Nepříjemný společenský dopad covidové nákazy vzbuzoval v obyvatelstvu obavy udržované neutuchajícím proudem zpráv o počtu nakažených, těžce nemocných a mrtvých. To spolu s restriktivními opatřeními vedlo ke zvýšené míře distresu, jenž je rizikovým faktorem rozvoje deprese a úzkosti. Ta spolu s izolací, jež je důsledkem lockdownu, zvyšuje riziko sebevraždy, podobně jako konzumace alkoholu (domácí pití), neboť alkohol je depresogenem, a nadto spolu s izolací vede k nárůstu domácího násilí.

Restriktivní opatření povedou k poklesu ekonomiky, k omezování veřejného života, kultury a sportu a k útlumu péče v „necovidových“ oborech medicíny. Tím dále klesne kvalita života obyvatel, stoupne nemocnost a opět se sníží produktivita. Pro mnohé z uvedeného již svědčí studie podložené daty, které byly od nástupu covidové pandemie publikovány.

Nárůst prevalence duševních poruch po nástupu covidu dokládá solidně založená studie Petra Winklera a kol. z Národního ústavu duševního zdraví, publikovaná v časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences.1) Autoři analyzovali data z opakované průřezové studie na reprezentativním vzorku dospělých obyvatel ČR. Sběr proběhl jednak v listopadu 2017 (n = 3306; 54 % žen), jednak v květnu 2020 (n = 3021; 52 % žen). Průzkum byl prováděn s použitím mezinárodního neuropsychiatrického interview (MINI) jako skríningového nástroje. Výzkumníci porovnali prevalenci vybraných duševních poruch jak před prvním vrcholem pandemie, tak těsně po něm, kdy u nás zároveň platil přísný lockdown. Výskyt těch, kteří vykazovali alespoň jednu aktuální duševní poruchu, vzrostl z původních 20,02 % v roce 2017 na 29,63 % v květnu 2020. Prevalence jak velké deprese, tak rizika suicidia stoupla na trojnásobek a prevalence úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobila. U alkoholu byl pozorován výrazný nárůst týdenního opíjení (binge drinking behaviour) z 4,07 % na 6,39 %. Máme tedy pádné důkazy svědčící pro významný dopad nákazy covid-19 na duševní zdraví.

Navíc byly publikovány práce dokládající, že ti, kdo prodělají covid-19, čelí zvýšenému riziku psychiatrických následků, a naopak ti, kteří mají psychiatrickou diagnózu, čelí zvýšenému riziku onemocnění covid-19. Pokračování práce českého týmu na podzim r. 2020 navíc ukazuje, že kromě zdravotníků jsou dopady pandemie disproporčně zasaženi také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo si byli nuceni v souvislosti s pandemií vzít dovolenou, a lidé pouze se základním vzděláním. To vše nepochybně souvisí s distresem, jehož významnou složkou je absence vlivu na události, tedy bezmocnost, s následnou kaskádou negativních dopadů na imunitu (oslabení), metabolismus (diabetogenní působení) a kardiovaskulární soustavu (hypertenze, arytmie, tromboembolie). Tato skládanka příčin a následků demonstruje logické souvislosti metabolických a afektivních poruch, při nichž distres hraje zásadní roli.

Poznámky

1) Winkler P. et al.: Increase in prevalence of current mental disorders in the context of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiology and psychiatric sciences 29, 1–8, 2020, DOI: 10.1017/S2045796020000888.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Stres
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Covid-19
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Cyril Höschl

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., (*1949) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je ředitelem Psychiatrického centra Praha. Působí na 3. lékařské fakultě UK v Praze. Spolu s prof. J. Libigerem a J. Švestkou je editorem učebnice Psychiatrie (Tigis, Praha 2002). Je šéfredaktorem časopisu Psychiatrie a viceprezidentem Evropské asociace lékařských akademií.

Další články k tématu

Práce se stresem

Krátce po začátku první světové války se u vojáků v první linii objevil zvláštní druh psychického stavu, charakterizovaný malátností, depresemi,...

I pes zažívá stresuzamčeno

Stres je známý pojem, se kterým se každý dospělý člověk už setkal. Slovo se často vyskytuje v běžných hovorech, žijeme v hektické době, a kdo...

Menšinový stresuzamčeno

Stigmatizovatelná identita přináší svým nositelům nějaké znevýhodnění. Je podstatné, zda identita je viditelná (např. etnicita) nebo zda ji lze...

Média a stresuzamčeno

Nevzpomínám si, že by kdy bylo ve společnosti tak často skloňováno slovo „stres“ jako v loňském roce. Jsme neustále obklopeni jeho zmiňováním a...

I rostliny bojují se stresemuzamčeno

Pokud živočichovi přestanou vyhovovat podmínky v místě, v němž se právě nachází, jednou z možností je zpravidla útěk či méně dramatický přesun...

Nie je stres ako stresuzamčeno

Predstavujete si, aké by to bolo krásne, keby bol život bez stresu? Pozor! Mylná predstava! Bez stresu by sme nedokázali prežiť, potrebujeme ho....

MDMA jako možná cesta z traumatuuzamčeno

Stres je přirozenou součástí našich životů a lze na něj pohlížet jako na drobné či větší změny, jež vyžadují naši fyzickou i psychologickou...

Mechanismy transgeneračního přenosu traumatuuzamčeno

Psychologové pozorovali u dětí rodičů, kteří prožili velká traumata typu holocaustu, rozsáhlých hladomorů apod., symptomy posttraumatické stresové...

Epigenetický přenos traumatuuzamčeno

Traumatická zkušenost, jako je špatná rodičovská péče, nedostatečná výživa či ohrožení na životě, může poškodit nejen naši psychiku a další...

Stres a meditaceuzamčeno

Nejen lifestylové magazíny, ale i zdánlivě seriózní vědecké výzkumy vesměs tvrdí, že meditace nám jednoznačně pomohou zmírnit následky stresu:...

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné