Aktuální číslo:

2021/3

Téma měsíce:

Les

Epigenetický přenos traumatu

 |  1. 2. 2021
 |  Vesmír 100, 102, 2021/2
 |  Téma: Stres

Traumatická zkušenost, jako je špatná rodičovská péče, nedostatečná výživa či ohrožení na životě, může poškodit nejen naši psychiku a další vztahování se ke světu a k vlastním dětem, ale často v našich tělech nastartuje biologické změny, které jsou skrze pohlavní buňky předávány do dalších generací. Řada studií poukazuje na spojení mezi transgenerační epigenetickou dědičností různých molekul RNA či modifikací DNA a s ní asociovaných proteinů na jedné straně a projevy traumatizovaného fenotypu na straně druhé. Tyto modifikace a molekuly RNA mají obvykle vliv na to, zda je daný gen ve vývoji přepisován, či zda zůstane neaktivní. Nejde o trvalé mutace, ale jisté modifikace základního „textu“, které jsou vratné.

Těhotenství či březost u savců trvají relativně dlouho a matka s plodem komunikuje skrze placentu, proto u biologického přenosu traumatu musíme rozlišit, zda jde o vliv prenatální, postnatální, či o skutečný transgenerační přenos.

Prenatální vlivy představují proces, kdy je ovlivňován pouze daný potomek in utero, ale vliv se nemusí projevit v dalších generacích. Dobře je ukazují studie spojené se špatným stravováním. Potomci myší, které měly nedostatek pestré potravy (nedostatek vitaminu B6 a B12) v období březosti, mají v dospělosti oproti dobře živeným jedincům tendence ukládat tukové zásoby, problémy s krevním tlakem a častější symptomy diabetu druhého typu. To se pak epigeneticky odráží na rozdílné metylaci genu PPARα v játrech a genu pro receptor glukokortikoidního hormonu. S tímto efektem je spojena tzv. hypotéza šetřivého fenotypu, která předpokládá, že matka připravuje své potomky na deficientní prostředí již v děloze.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Stres
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jana Švorcová

Jana Švorcová, Ph.D., (*1982) vystudovala Filosofickou a Přírodovědeckou fakultu na Karlově Univerzitě v Praze, kde se na katedře Filosofie a dějin přírodních věd věnuje teoretické biologii, epigenetice a filozofii biologie.

Další články k tématu

Práce se stresem

Krátce po začátku první světové války se u vojáků v první linii objevil zvláštní druh psychického stavu, charakterizovaný malátností, depresemi,...

I pes zažívá stresuzamčeno

Stres je známý pojem, se kterým se každý dospělý člověk už setkal. Slovo se často vyskytuje v běžných hovorech, žijeme v hektické době, a kdo...

Menšinový stresuzamčeno

Stigmatizovatelná identita přináší svým nositelům nějaké znevýhodnění. Je podstatné, zda identita je viditelná (např. etnicita) nebo zda ji lze...

Média a stresuzamčeno

Nevzpomínám si, že by kdy bylo ve společnosti tak často skloňováno slovo „stres“ jako v loňském roce. Jsme neustále obklopeni jeho zmiňováním a...

I rostliny bojují se stresemuzamčeno

Pokud živočichovi přestanou vyhovovat podmínky v místě, v němž se právě nachází, jednou z možností je zpravidla útěk či méně dramatický přesun...

Nie je stres ako stresuzamčeno

Predstavujete si, aké by to bolo krásne, keby bol život bez stresu? Pozor! Mylná predstava! Bez stresu by sme nedokázali prežiť, potrebujeme ho....

MDMA jako možná cesta z traumatuuzamčeno

Stres je přirozenou součástí našich životů a lze na něj pohlížet jako na drobné či větší změny, jež vyžadují naši fyzickou i psychologickou...

Mechanismy transgeneračního přenosu traumatuuzamčeno

Psychologové pozorovali u dětí rodičů, kteří prožili velká traumata typu holocaustu, rozsáhlých hladomorů apod., symptomy posttraumatické stresové...

Stres a meditaceuzamčeno

Nejen lifestylové magazíny, ale i zdánlivě seriózní vědecké výzkumy vesměs tvrdí, že meditace nám jednoznačně pomohou zmírnit následky stresu:...

Covidový stres a duševní zdraví

Toto číslo Vesmíru je věnováno stresu. Stres jako pojem daleko překročil hranice medicíny a je používán jak v širším významu jako označení pro...

Doporučujeme

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Nejlepší zbraň proti virům? Očkování

Eva Bobůrková  |  1. 3. 2021
Jako uznávaná a zkušená viroložka se Ruth Tachezy nyní nutně musí zabývat virem SARS-CoV-2. Dosud se věnovala jinému zabijáku – papilomaviru....
Les a voda

Les a voda

Václav Cílek, David Storch  |  1. 3. 2021
V posledních letech se v souvislosti s klimatickou změnou čím dál častěji zmiňují lesy a jejich podíl na bilanci vody v krajině. Lesy na jedné...
Jak se v Česku daří orlům

Jak se v Česku daří orlům uzamčeno

David Horal, Tomáš Bělka  |  1. 3. 2021
V současné době hnízdí v České republice čtyři druhy orlů, což nebylo v dřívějších desetiletích vůbec samozřejmé. Ale nemají vyhráno. Co je nejvíc...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné