Paleontologie
Přechodné zmenšení třetihorní půdní fauny
Paleoklimatologové zkoumají paleocenní a eocenní teplotní maximum (PETM) – rychlé globální oteplení, kdy se podle nalézaného poměru stabilních...
Sto let od objevu fauny v burgeských břidlicích
Popularita burgeských břidlic O to, že se popularita burgeských břidlic drží na vysoké úrovni, se kromě vědců, kteří je zkoumají, zasloužil...
Fosilní pasti mravkolvů
Prostředí písečných dun v pouštních nebo příbřežních oblastech bývá velmi proměnlivé a povrchy jsou zpravidla natolik sypké, že možnost zachování...
Nový příběh o smutném konci gigantického paroháče
Čtvrtohorní veledaněk Megaloceros giganteus se pyšnil parožím nevídaných rozměrů: největší exempláře měly rozpětí 3,6 m a hmotnost téměř 40 kg. Žil...
Keltové a cystická fibróza
Cystická fibróza je nejčastější z nevyléčitelných dědičných nemocí. Vyskytuje se u Evropanů, popřípadě u Američanů evropského původu. V 70 %...
Nory vymřelých obřích savců
Nory obřích savců, zachované buď v dosud průlezném stavu, nebo vyplněné různými usazeninami, byly popisovány z okolí argentinského města Mar del...
Odkdy je naše ruka lidská?
Fosilní nálezy již poskytují zajímavé podněty pro popis toho, jak na základě postupných dílčích změn vznikala morfologie lidské ruky. Ruka...
Vymírání fauny v pleistocenní Austrálii
Současná střední Austrálie je pouštní či polopouštní oblastí s extrémními výkyvy teplot. Ještě v nedávné minulosti tomu však bylo jinak. Nová a...
Druhohorní perloočky
Perloočky (Cladocera) jsou malí vodní korýši náležející do třídy lupenonožců (viz Vesmír 80, 629, 2001/11). Ačkoli byla tato skupina v minulosti...
Proč měli sauropodní dinosauři dlouhé krky?
Dlouhokrkost je fascinující záležitost, ať u dinosaurů, u pštrosa či u dnešní savanové žirafy. Dobře víme, jak jí lze morfologicky dosáhnout i jaké...