Přechodné zmenšení třetihorní půdní fauny

Paleoklimatologové zkoumají paleocenní a eocenní teplotní maximum (PETM) – rychlé globální oteplení, kdy se podle nalézaného poměru stabilních izotopů nakrátko, zato výrazně zvýšila teplota a silně snížily srážky. Ve starších třetihorách se pozemské klima oteplovalo postupně, ale na rozhraní paleocénu a eocénu se prudce (během 20 000 let) a na poměrně krátkou dobu (100 000 let) oteplilo o dalších 6 °C.

Během tohoto teplotního maxima se půdní fauna dočasně zmenšila a počet jedinců zvýšil. Tedy zvýšil se počet chodbiček, které v pohřbené třetihorní půdě zůstaly po hmyzu a máloštětinatcích. To může také znamenat, že vývoj půdy byl pomalejší a živočichové měli více času na to, aby po sobě zanechávali stopy. Průměr chodbiček ale zaručeně klesl o 40 % a s nimi nejspíše i tělesná velikost jejich obyvatel. To vše se dělo v mocných vrstvách usazenin ve Wyomingu, kde tehdy měla být průměrná teplota 26 °C.

Z té doby máme také doklady o trpasličím vzrůstu mnoha savců. Ti byli během PETM o 50 až 60 % menší než příslušníci stejných rodů před touto klimatickou událostí a po ní. Autoři se domnívají, že to možná je obecný trend doprovázející oteplování klimatu, a předpovídají, že se průměrná velikost půdní i jiné fauny následkem současných klimatických změn brzy opět zmenší. (PNAS 106 (42), 17655–17660, 2009)