Dokážeme řádně vytěžit relikty pravěké těžby?

V prostoru současné těžební krajiny hnědého uhlí dolu Nástup Tušimice se nachází vzácná památka – relikty pravěkého dobývání tušimických křemenců.

Povrchová těžba hnědého uhlí v severozápadních Čechách vytrhala z tamní krajiny kulturní kořeny lidí žijících, ale i těch tisíce let mrtvých. Jako zázrakem se však uprostřed tohoto chaosu dodnes zachoval jeden velmi starý a vzácný kořen v podobě pravěké těžby křemenců. Z archeologického hlediska jde o unikátní památku, jejíž kulturní význam se výrazně zvyšuje polohou uprostřed nejhůře zdevastované krajiny v České republice. Na končící těžbu uhlí by měla navázat mentální těžba kulturních hodnot této krajiny, které mohou pomoci k nalezení významu nově vznikajícího prostoru.

V prostoru Písečného vrchu se rozprostírá přírodní rezervace, která byla vyhlášena k ochraně teplomilné vegetace. Součástí ochranářských aktivit je například i pastva, ke které byl v minulosti vrch využíván. Jižně od vrchu, poblíž silnice mezi Milou a Břvany, se ještě v šedesátých letech minulého století nacházel starý ovčín, který je viditelný už na mapách třetího vojenského mapování (1877–1880).Snímek Jan Fišer

Paměť těžební krajiny

Období neolitu je spojeno s počátky zemědělství, využíváním keramických nádob a usedlého způsobu života. V následujícím eneolitu byly prohlubovány sociální vazby, související s intenzivnější hierarchizací společnosti, počátky mohylového pohřbívání a využíváním kovů, konkrétně mědi. Obě období spojujeme také s počátky hornictví, jehož rozvoj lze pozorovat během kultury s vypíchanou keramikou, a především během eneolitu. Obecně bývají stopy těžby v krajině velmi dobře znatelné, neboť tato činnost výrazně pozměňuje reliéf, někdy až příliš. Pokud dnes například navštívíme vrch Vrbka nedaleko obce Skršín, spatříme přes neprostupnou džungli křovin zarostlý lom, upomínající na nedávnou těžbu. Jak mohla vypadat zdejší pravěká těžba bohužel není známo, neboť lokalita nebyla před těžbou archeologicky zkoumána. Na Písečném vrchu rovněž probíhala recentní těžba, zde však byly pravěké těžební relikty archeologicky zdokumentovány před jejich zničením. Krajina tohoto vrchu byla před těžebními zásahy vizuálně velmi zajímavá a sestávala z volně stojících křemencových balvanů, prostorných dutin, a dokonce oken, připomínajících miniatury Pravčické brány. Dnešní podoba Písečného vrchu odkazuje již spíše na těžbu, kterou připomínají rozsáhlé lomy, skrývky a prospektorské pinky (výrazné konkávní objekty s kruhovým obvalem). Vedle nich je možné pozorovat i relikty více než 600 těžebních jam v podobě mělkých lokálních depresí. Pravěká datace většiny z nich je velmi pravděpodobná, neboť vrch se v minulosti využíval pouze k pastvě a nebyl orán. Navíc jsou ze záchranných archeologických výzkumů v této lokalitě známy pravěké těžební jámy. Písečný vrch tedy nabízí pohled na těžební krajinu s relikty, které jsou od sebe na časové ose vzdáleny tisíce let.