90 prvků, které tvoří náš svět

Periodická tabulka 90 prvků vyskytujících se v přírodě, z nichž se skládá vše, s čím se můžeme setkat, byla nakreslena tak, že plocha, kterou prvek zaujímá, udává množství daného prvku v zemské kůře a atmosféře v logaritmické stupnici. Tabulka obsahuje také technecium (Tc) a promethium (Pm) – prvky, jež se vyrábějí uměle. Jejich plochy (vyznačené bílou barvou) a plochy nejméně zastoupených prvků polonia (Po), astatu (At), radonu (Rn), francia (Fr), radia (Ra), aktinia (Ac) a protaktinia (Pa) jsou však zvětšené (jinak by nebyly vidět).

Tabulka barvami rozlišuje hrozbu nedostatku, omezenou dostupnost či dostatečné zdroje jednotlivých prvků. Nedostatek prvku neznamená, že by se daný prvek na zemi přestal vyskytovat, ale problém je v tom, že jeho užitím ve výrobě se postupně rozptýlí v odpadech a z nízkých koncentrací či z odpadů je obtížné je získat.

Jediný prvek, který užíváním ztrácíme, je helium (He). Jakmile se dostane do atmosféry, tak stoupá až k jejímu okraji a nakonec uniká. Helium se využívá např. k chlazení supravodivých magnetů urychlovačů nebo jaderné magnetické rezonance. Pro zábavu jím plníme také balónky…

Uhlík, resp. grafit (C), cín (Sn), tantal (Ta), wolfram (W) a zlato (Au) jsou v tabulce označeny částečně šedou barvou, neboť určité množství jejich produkce pochází z nalezišť v zemích, kde se vedou války o vlastnictví práv na nerostné suroviny nebo se výnosy z těžby používají k financování válek.

To, že uhlík je označen červeně, modře i šedě, vyjadřuje jeho pozici v koloběhu uhlíku. Vyskytuje se v uhlí i ropě, karbonátových horninách, biomase, atmosféře a oceánech jako CO₂.

Schéma podle www.euchems.eu/wp-content/uploads/2021/11/2111_Support_notes.pdf, Creative Commons Attribution NoDerivs CC BY-ND

Hrozba nedostatku je výrazným argumentem pro oběhové hospodářství a recyklaci. Jako příklad uveďme indium (In), fosfor (P) a lithium (Li). Indium je vedlejší produkt zpracování zinkových rud, jejichž ekonomická ložiska se zhruba za 20 let vyčerpají a pak cena india značně vzroste. Indium potřebujeme do všech chytrých obrazovek, využívá je i řada laserů a modré LED.

Fosfor je základním prvkem všech organismů. Je nezbytný v intenzivním zemědělství jako hnojivo. Většina fosfátů končí ve splachu z polí nebo v odpadních vodách. Ložiska fosfátových minerálů se rychle vyčerpávají.

Kdyby všechna dnes prodávaná auta byla elektrická a používala lithiové baterie, pak by bylo potřeba 800 000 tun lithia ročně.¹⁾

Symbol telefonu je u 31 různých prvků²⁾, jež se všechny používají v chytrých telefonech.