i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

(Ne)barevné vidění hlubokomořských ryb

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 78, 2019/2
 |  Téma: Barvy

Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde chybějí vhodné orientační body. I v něm se však musíte pravidelně najíst, sami se nenechat sežrat a časem si najít vhodného sexuálního partnera. Tlak na orientaci v trojrozměrném prostoru je proto zjevně velmi silný a v mnohém odlišný od suchozemského života. V průběhu evoluce vedl k rozličným adaptacím smyslových soustav sloužících k vnímání okolního světa.

Hlubokomořské prostředí je pro nás stále velkou neznámou i vzrušujícím a neutuchajícím zdrojem vědeckých překvapení. Panují zde extrémní podmínky jako vysoký tlak nebo nedostatek světla, a právě světlo silně limituje využití zraku pro orientaci živočichů v prostoru.

V hlubokém moři najdeme nejvíc života v mezopelagiálu (v hloubce zhruba 200 až 1000 metrů), kde je i nejvyšší druhová diverzita a biomasa hlubokomořských ryb. Fotony slunečního záření pronikají přibližně kilometr pod hladinu, i když jen ve velmi nízké intenzitě. Světla je však stále dostatek (dokonce člověk by v osmisetmetrové hloubce rozeznal proti hladině obrys své natažené ruky). Nejzajímavější adaptace zrakového systému mají ryby žijící 500–800 metrů pod hladinou.

V hlubině větší než kilometr již narazíme výlučně na světlo produkované organismy, proto zde mnoho druhů během evoluce více či méně „rezignovalo“ na zrak jakožto hlavní smysl. Svědčí o tom například malé oči ryb z batypelagiálu (1000–4000 metrů) a abysálu či hadálu (pod 6000 metrů).

Nyní vidíte 11 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Barvy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie, Zoologie, Fyziologie, Etologie

O autorovi

Zuzana Musilová

Mgr. Zuzana Musilová, Ph.d., (*1983) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Absolvovala postdoktorskou stáž na Basilejské univerzitě ve Švýcarsku a v současné době působí na katedře zoologie PřF UK, kde se věnuje ichtyologii a výzkumu evoluce ryb. Její výzkumné projekty se momentálně zabývají genetikou smyslových soustav u ryb.
Musilová Zuzana

Další články k tématu

Barvy nesou nemoc

Lidské hrátky s psími geny přinášejí u psů žádané barevné kombinace, ale i handicapy. Co je zajímavé, líbivé, nemusí být zdraví prospěšné....

Patálie s modrou

Podle dohody barva, podle dohody sladké, podle dohody kyselé, ve skutečnosti jsou jen atomy a prázdno.

Barviva v potravinách: Proč nám to s nimi chutná

Lidé vnímají okolní svět svými smysly. Mezi nimi je nejdůležitější zrak. Ten nám přináší až osmdesát procent vjemů a díky němu vnímáme svět kolem...

Duhová anabáze: Cesta barev do fyziky a psychiky

Co se stane, když se do stejného problému zakousne vynikající vědec a excelentní básník? Newton i Goethe, oba na svém písečku absolutní špičky,...

Když je modrá zelená: k antropologii barevuzamčeno

Zatímco většina lidí na světě běžně vidí celé barevné spektrum, jazyky se v rozlišení základních pojmů pro barvy různí. Stejné barvě také mohou...

Příběh modrého humrauzamčeno

Humr americký má převážně poměrně nevýraznou, zelenohnědou barvu. Lovci humrů na severovýchodním americkém pobřeží ale velmi dobře vědí, že občas...

Večerní modránkyuzamčeno

Na Zemi se psal 19. květen 2005 a na Marsu se blížil závěr 489. solu od přistání sondy Spirit, když její kamera Pancam zachytila romantické...

Uchováme písemné dědictví pro budoucí generace?uzamčeno

Inkousty i tiskařské barvy, používané v minulosti i dnes, jsou značně nestabilní. Přesto je nanejvýš žádoucí historické i současné dokumenty...

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné