i

Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Patálie s modrou

 |  4. 2. 2019
 |  Vesmír 98, 63, 2019/2
 |  Téma: Barvy

Podle dohody barva, podle dohody sladké, podle dohody kyselé, ve skutečnosti jsou jen atomy a prázdno.1)

Demokritos z Abdér (460–370 př. o. l.)

Isaac Newton skleněným trojbokým hranolem rozložil bílé světlo do barevného spektra (a ukázal i opačný postup), Thomas Young přiřkl různým částem barevného spektra vlnovou délku. A také rozpoznal, že naše schopnost vnímat barvy je dána tím, že máme v sítnici tři druhy receptorů – pro modrou, zelenou a červenou (oblasti citlivosti jednotlivých receptorů se částečně překrývají). Koktejly různých vlnových délek nám pak poskytují nepřebernou škálu barev. Přirozené jazyky pro všechny možné kombinace vlnových délek jména samozřejmě nemají. „Barva je otázkou lidské percepce, rozlišení a interpretace,“ píše v článku Martin Soukup. V polovině minulého století se většina lingvistů přikláněla k tomu, že kultury pojmenovávají barvy zcela libovolně, že každý jazyk kóduje zkušenost do zvuků svým jedinečným způsobem (lingvistický relativismus).

Dva čerství postdoktorandi – Brent Berlin a Paul Kay – diskutovali v pozdních padesátých letech minulého století o svých zkušenostech z terénního výzkumu. Jeden se zabýval mayským jazykem tzeltal, druhý tahitštinou. Přirozeným očekáváním bylo, že jazyky z tak vzdálených oblastí budou barvy kategorizovat odlišně. Zjištění, že oba jazyky mají slova pro černou, bílou, červenou, žlutou, zelenou a modrou, je spíše překvapilo. Chtěli tedy zjistit, zda jde o náhodnou shodu. Začali se věnovat jménům barev v dalších jazycích. A koncem šedesátých let přišli s hypotézou, že existuje jedenáct základních kategorií barev, od nichž se jejich názvy v jednotlivých jazycích odvozují. Pokud se v některém vyskytuje menší počet pojmenování barev, je to dané vývojovým stadiem určitého jazyka. Těch stadií postulovali sedm: 2), 3)

  1. Všechny zkoumané jazyky mají slovo pro bílou a černou.
  2. Pokud má jazyk slova pro tři barvy, je tou třetí červená.
  3. Jestliže má jazyk slova pro čtyři barvy, je další zelená, nebo žlutá.
  4. Pokud má jazyk slova pro pět základních barev, obsahuje zelenou i žlutou.
  5. Má-li jazyk šest základních termínů, je šestý vyhrazen modré.
  6. Jestliže má slova pro sedm základních barev, je sedmou hnědá.
  7. Má-li jazyk osm a více základních kategorií, následují růžová, oranžová, fialová, šedá (nebo jejich kombinace).

Hypotéza se setkala s vřelým přijetím i se značným odmítáním. Zdůrazňuji, že jde o otázku, zda existují pro základní barvy univerzálie. Kritici např. namítali, že Berlin a Kay zkoumali pouze dvacet jazyků, že to byly psané jazyky již industrializovaných společností, mluvčí těchto jazyků uměli též anglicky etc.4) Diskuse kolem hypotézy je dosud živá a samotná hypotéza byla mírně revidována. Počet jazyků, na nichž se prověřovala, byl rozšířen o dalších 110 jazyků neindustrializovaných společností bez písma. Název jedné z posledních prací je Focal colors are universal after all.5) Více než dvě desítky mluvčích z každého jazyka měly v předloženém vzorníku barev vyznačit ty odstíny, které nejlépe odpovídají jménům barev v jejich rodném jazyce. Označená políčka vytvořila dobře oddělené fuzzy ostrůvky pro barvy, které odpovídají anglické (a české) bílé, černé, červené, zelené, žluté a modré.

Nic však není jednoduché. M. Soukup popisuje problém s modrou u Nungonů. Povšimněme si jiné zvláštnosti týkající se zelené a modré barvy v japonštině. Ta má pro modrou znak 青, který čte [あお, ao], a pro zelenou znak 緑, který čte [みどり, midori]. Japonci však označují některé objekty znakem pro modrou, zatímco my je vnímáme jako zelené. Takže pro Japonce je modrý např. strom (青木 ao ki), tráva (青草, ao kusa), jablko (青りんご, ao ringo), nezralá švestka (青梅, ao ume) a řada dalších skutečností. Dokonce i český zelenáč je v Japonsku modrý: 青二才 (ao nisai), tedy doslova „modrý dva roky starý“. A zatímco pro Evropany je na semaforu pokynem pro chůzi zelená, Japonci chodí na modrou. Aby nemuseli měnit své zvyky, je na japonských semaforech vedle červené a oranžové třetí barvou „nejmodřejší odstín zelené“. Vysvětlení patrně spočívá v tom, že japonský znak青 (ao) původně označoval obě barvy. Když se později pro naši zelenou barvu začal užívat znak 緑 (midori), zúžil se význam znaku 青 (ao) na modrou. Zelenou a modrou nerozlišují ani některé další jazyky. Běda překladatelům, kteří by překládali doslova.

Poznámky

1) Zlomky předsokratovských myslitelů, nakl. ČSAV, Praha 1962, s. 126.

2) Brent Berlin, P. Kay: Basic Color Terms: Their universality and Evolution, University of California Press, Berkeley 1969.

3) Francis Conlan: Searching for the semantic boundaries of the Japanese colour term ‘ao’.

4) Paul Kay, Terry Regier, PNAS; DOI: 10.1073/pnas.1532837100.

5) Terry Regier, Paul Kay, Richard S. Cook, PNAS; DOI: 10.1073/pnas.0503281102.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Barvy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika, Lingvistika
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

(Ne)barevné vidění hlubokomořských rybuzamčeno

Je velmi obtížné vžít se do světa hlubokomořské ryby. Žijete ve zdánlivě nekonečném trojrozměrném oceánu, kam neproniká téměř žádné světlo a kde...

Barvy nesou nemoc

Lidské hrátky s psími geny přinášejí u psů žádané barevné kombinace, ale i handicapy. Co je zajímavé, líbivé, nemusí být zdraví prospěšné....

Barviva v potravinách: Proč nám to s nimi chutná

Lidé vnímají okolní svět svými smysly. Mezi nimi je nejdůležitější zrak. Ten nám přináší až osmdesát procent vjemů a díky němu vnímáme svět kolem...

Duhová anabáze: Cesta barev do fyziky a psychiky

Co se stane, když se do stejného problému zakousne vynikající vědec a excelentní básník? Newton i Goethe, oba na svém písečku absolutní špičky,...

Když je modrá zelená: k antropologii barevuzamčeno

Zatímco většina lidí na světě běžně vidí celé barevné spektrum, jazyky se v rozlišení základních pojmů pro barvy různí. Stejné barvě také mohou...

Příběh modrého humrauzamčeno

Humr americký má převážně poměrně nevýraznou, zelenohnědou barvu. Lovci humrů na severovýchodním americkém pobřeží ale velmi dobře vědí, že občas...

Večerní modránkyuzamčeno

Na Zemi se psal 19. květen 2005 a na Marsu se blížil závěr 489. solu od přistání sondy Spirit, když její kamera Pancam zachytila romantické...

Uchováme písemné dědictví pro budoucí generace?uzamčeno

Inkousty i tiskařské barvy, používané v minulosti i dnes, jsou značně nestabilní. Přesto je nanejvýš žádoucí historické i současné dokumenty...

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné