Večerní modránky

Na Zemi se psal 19. květen 2005 a na Marsu se blížil závěr 489. solu od přistání sondy Spirit, když její kamera Pancam zachytila romantické modránky doprovázející západ Slunce za okrajem kráteru Gusev. Barvy na fotografii se blíží těm, které by skutečně viděly naše oči.

S barvami na fotografiích blízkého i vzdáleného vesmíru to nikdy není jednoduché. Vědci často potřebují, aby kamery zachytily i ty druhy záření, na které naše oči nejsou citlivé. Barvy jsou pak nepravé – přiřazené uměle. A fotografie získané na povrchu jiných těles Sluneční soustavy zase mohou mít barvy posunuté, kvůli odlišnému zabarvení oblohy.

Jakou barvu má Slunce?

Když dáme do ruky pastelky dětem ve školkách na celé Zemi, kreslí Slunce zásadně žlutou barvou a většině z nich to vydrží až do dospělosti. Opravdová barva Slunce je ovšem bílá. Přesvědčit se o tom můžeme jen obtížně. Když je sluneční kotouč vysoko na obloze, září tak jasně, že náš oslněný zrak barvu Slunce nepozná – máme zahlcený detektor. Ráno a večer, když je Slunce nízko nad obzorem, je situace jiná. Sluneční světlo procházející k nám mocnou vrstvou atmosféry se natolik zeslabí, že je vnímat můžeme. Průchod ovzduším však světlo poznamená, takže Slunce vidíme žluté, někdy oranžové i rudé a okolo bývají červánky.