Příběh nemocné duše

Trendem posledních padesáti let je postupný nárůst počtu lidí s diagnózou duševní choroby. V Česku to znamená, že psychiatrické ambulance každý rok přijmou přes 600 tisíc pacientů ¹⁾. To je dvojnásobek ve srovnání s rokem 1994. Skutečný výskyt v populaci je však podle odhadů vyšší, neboť řada lidí pomoc nevyhledá z obavy před přetrvávající stigmatizací.

Trend se projevuje i na spotřebě léků. Nejstrměji roste užívání antidepresiv. Mezi lety 1994 a 2013 více než 9,5krát, což jen ilustruje, jak výrazně přibývá právě diagnóza deprese (trpí jí až dvacetina české populace). Příčiny deprese jsou přitom pro lékaře stále ještě do značné míry velkou neznámou. Podobně jsme na tom se schizofrenií (cca 25 procent duševně nemocných).

U nás už takové spoluobčany nezavíráme do klecí, ani na speciální poutací křesla, snažíme se pochopit příčinu jejich potíží a adekvátně na ni odpovědět. Mimo jiné i s tímto zřetelem před nedávnem vznikl Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), v němž se výzkum duševních poruch soustřeďuje v pozoruhodně širokém spektru aktivit. Vesmír vám nyní představuje ty, z našeho pohledu, nejzajímavější.

Po celosvětovém (politicky motivovaném) útlumu psychedelik ve vědeckém výzkumu ze 70. let nastává renesance. Podaří se naplnit myšlenky ze čtyřicátých let 20. století o možném terapeutickém využití některých psychedelik? V čem mohou odborníkům pomoci při zkoumání hlubin naší mysli, čtěte v článku Jak může jediný „trip“ změnit osobnost.

Dal by se spánek využít k vylepšení paměti? Zatím je tato možnost stále hypotetickou, ale určité pokroky v této oblasti již byly zaznamenány, říkají autorky článku Vyspěte se na to!

Mezi nejčastější poruchy spánku patří nespavost. Její příznaky trápí přibližně dvacet až třicet procent populace. Podaří se ji zvládnout i metodou, která skvěle účinkuje u depresí – elektrickou stimulací mozku? Možnou odpověď nabízí článek Nový směr léčby nespavosti – elektrická stimulace mozku.

Deprese je celosvětově významnou psychickou nemocí (trpí jí zhruba 350 milionů osob), proto se jí zabýváme i v několika článcích tištěného časopisu Vesmír (snadno se k nim dostanete i jednotlivě v placeném on-line vydání časopisu).

Rádi bychom Vás upozornili na článek Příběh jedné molekuly. Jde o ketamin, který má mimořádné vlastnosti, zejména pokud jde o rychlost, s níž nastupuje jeho antidepresivní účinek – v řádu desítek minut (běžná antidepresiva zaúčinkují obvykle až za více než měsíc). Ketamin má ale bohužel i svou drogovou minulost a současnost, což vykreslený obraz „barví“ do zajímavých tónů.

Proč v poslední době prudce roste počet depresí v moderním světě? Jedna z teorií říká, že jde o přizpůsobivou reakci na stres. Představuje ji článek Barva černým myšlenkám.

Často se říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Stejnojmenný článek ukazuje výsledky mimořádně zajímavého výzkumu, zaměřeného na rozpoznání našich kognitivních schopností. Podle něj stačí překvapivě jednoduchý test, v němž má experimentující osoba nakreslit ciferník s hodinami dle písemného zadání. Ukazuje se, že tento jednoduchý test může mít i ryze praktickou aplikaci. Bude pro vás problém nakreslit ciferník?

Pomáhají vám vyhledat na googlu podstatné výsledky, na facebooku rozpoznávat obličeje či v mailových schránkách identifikovat spam. Mají hodně společného s mozkem ve vaší hlavě. Jsou to totiž matematické modely neuronů přirozených, které to vše dělají. Jak fungují a k čemu je dobré je studovat, o tom vypráví článek Neuronové sítě přirozené a umělé.

Jak je možné, že jedni lékaři zastávají názor o protektivních účincích alkoholu, zatímco druzí je popírají, přičemž obě strany se odvolávají na „vědecké studie“? A jak je to vlastně s tolik propagovanou ochrannou rolí alkoholu u jeho občasných konzumentů? Přečtěte si Alkohol a statistika.

V našem mozku se vyskytují zrcadlové neurony se schopností „zrcadlit“ akce ostatních. Výzkum ukázal, že se aktivují nejen tehdy, když jedinec provádí záměrný pohyb, například úchop, ale i tehdy, když takovou akci jen pozoruje, ví o ní nebo slyší zvuk, který ji doprovází. Nyní věda zkoumá, jakou roli hrají zrcadlové neurony kupř. ve schizofrenii. Čtěte Zrcadlové neurony ve zdraví a nemoci.

O tom, jak změny čichového vnímání mohou předpovědět nemoc vypráví text Co nám čich může říci o stavu mozku? A v článku Srovnání vývoje potkana a člověka se zabýváme i tím, jak zvolit vhodný věk laboratorního zvířete, na němž chceme hledat paralely s věkově příznačnými stadii nemocí lidí.