Alkohol a zdraví
Jak je možné, že jedni lékaři zastávají názor o protektivních účincích alkoholu, zatímco druzí je popírají, přičemž obě strany se odvolávají na „vědecké studie“?
Mezi epidemiology se diskuse o ochranném účinku alkoholu na nemoci srdce a cév vedou již dlouhá léta. Studie, které prokázaly zdravotní prospěšnost mírného pití, zaujaly odborníky, ale především se staly hitem v médiích. Běžný občan přijímal tyto zprávy se zadostiučiněním, neboť potvrzovaly, že svým pitím nijak nepoškozuje své zdraví. Stále živá diskuse okolo zdravotní prospěšnosti alkoholu je však složitější.
Většina epidemiologických studií, které sledují dopad spotřeby alkoholu na zdraví, jsou studie průřezové nebo prospektivní, méně často studie případů a kontrol a velmi zřídka studie randomizované s kontrolní skupinou. Ve studiích s kontrolami se obvykle bere za referenční skupina abstinujících, někdy společně se skupinou osob, které konzumují alkohol velmi zřídka a v malých dávkách. A právě v souvislosti s definicí referenční skupiny začínají problémy. Kaye Fillmorová se spolupracovníky podrobila metaanalýze 54 prospektivních epidemiologických studií, které zkoumaly vztah mezi příjmem alkoholu a úmrtností. Pokud se vzaly výsledky všech studií dohromady, pak jejich shrnutí naznačovalo, že mírní konzumenti mají oproti abstinentům nižší úmrtnost.