Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024
i

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Jak může jediný „trip“ změnit osobnost

 |  16. 5. 2016
 |  Téma: Duševní zdraví

Velká část společnosti vnímá psychedelika jako rovné jiným drogám a spojuje si je tedy s mnoha negativními charakteristikami. Jde o představu, kterou se vědci snaží v poslední době změnit; ukázat, že tyto látky mohou být prospěšné v mnoha oblastech psychiatrie.

Psychedelika mohou být pro psychiatrii tím, čím je mikroskop pro biologii či dalekohled pro astronomii. (prof. Stanislav Grof v roce 1975)

Více než 40 let po výroku prof. Grofa nové výzkumy naznačují, že látky, které byly po celou tu dobu zakazovány a tabuizovány, by mohly mít vliv na neuroplastické pochody v lidském mozku.

Drogy, jako pomoc nemocným

Dlouho se předpokládalo, že mozek se vyvíjí pouze v raném dětství. V současné době už ale víme, že bez plastických změn by mozek byl zcela nepružnou strukturou, nemohli bychom se nic naučit ani si nic zapamatovat. Základní formování mozkové tkáně máme všichni dané geneticky, během života se ale mozek umí přizpůsobit vnějším i vnitřním vlivům a patřičně na ně reagovat právě reorganizací svých struktur. Mechanismem obnovování a rozvíjení mozku je neuroplasticita. Můžeme ji rozdělit na tvorbu nových neuronů (tzv. neurogenezi) a na neuroplastické změny již existujících neuronů ‑ jako zesilování či zeslabování již fungujících synapsí a vytváření zcela nových spojení mezi neurony (tzv. synaptogeneze). Míra těchto dějů přitom není pevně dána a reaguje flexibilně na různé změny vnějšího prostředí. Například u pacientů trpících depresí či schizofrenií a u lidí závislých na návykových látkách (opiáty, alkohol) či při chronickém stresu (vyšší hladiny kortikoidů) jsou tyto procesy významně narušeny. Neuroplasticky působí naopak stimulující prostředí, učení a pohybová aktivita. Z klinického hlediska je podstatné, že míru těchto změn je možno ovlivnit i farmakologicky, neuroplasticitu zvyšují téměř všechna antidepresiva či lithium.

Dnešní experimentální psychiatři v psychedelických látkách opět spatřují prostředek, jak pomoci nemocným, a to zejména těm, kterým konvenční léčba pomoci nedokáže.

Psychedelika v moderní psychiatrii

Psychedelické látky, známé také jako halucinogeny, jsou chemicky různorodou skupinou látek, kterou spojuje charakter intoxikace – tzv. změněný stav vědomí (tzv. Altered State of Consciousness, ASC). Ten se kvalitou hodně odlišuje od běžného nastavení psychiky, nastávají při něm komplexní změny vnímání (halucinace, tzv. synestesie – například slyšení barev – a eidetismus – velmi živé představy), poruchy myšlení (rozvolnění asociací, ztráta logiky) a značné zesílení emočního prožívání (jak pozitivních tak i negativních emocí). Existuje velké množství psychedelických látek; mezi ty, u nichž věda v současnosti zkoumá terapeutické účinky, patří klasické halucinogeny, empatogeny, disociativní anestetika a některé další substance (viz rozbalovací box).

Ketamin – disociativní anestetikum. V medicíně používaný přes 40 let. V současnosti užíván i v psychiatrii jako antidepresivum s krátkodobým silným účinkem.

Psilocybin – serotonergní halucinogen. Obsažený v několika druzích hub (například lysohlávka). Podle recentních výzkumů má velký potenciál v terapii některých neuropsychiatrických onemocnění.

LSD (diethylamid kyseliny lysergové) – serotonergní halucinogen. Připravuje se syntézou z ergotaminu, což je látka obsažená v námelu. Předpokládá se jeho potenciál v například v léčbě závislostí.

DMT (dimethyltryptamin) – serotonergní halucinogen, který se ve vyšších koncentracích vyskytuje v některých rostlinách například chrastice rákosovitá Phalaris arundinacea, která se vyskytuje běžně v ČR. Účinek DMT nastupuje velmi rychle, ale halucinace rychle odeznívají. Z důvodu krátkodobého účinku není v psychiatrické praxi využíván.

Mezkalin – serotonergní halucinogen, obsažený v několika druzích kaktusů například peyotl Lophophora williamsii či kaktus San Pedro Echinopsis pachanoi. Není využíván v klinické praxi.

MDMA (3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin) – Derivát amfetaminu, slangově extáze. Řadí se mezi tzv. entaktogeny, tzn., vykazuje účinky podobné halucinogenům i simulantům, především zvyšuje silné emoční prožívání. Má velký potenciál v terapii posttraumatické stresové poruchy.

Ayahuasca – tradiční jihoamerický halucinogenní nápoj z liány Banisteropsis caapi a dalších rostlin. Obsahuje účinnou látku DMT a inhibitory enzymu monoaminoxidázy. Užívá se v terapii závislostí v komunitních centrech na pomezí tradiční a západní medicíny, například centrum Takiwasi v Peru.

Ibogain – serotonergní halucinogen izolovaný z mnoha rostlin především z keře Tabernanthe Iboga . Nyní používán k léčbě závislostí například na alkoholu, nikotinu, ale třeba i heroinu.

Salvinorin A – halucinogen účinný přes kappa-opiodní receceptory a dopaminergní systém. Je obsažený v šalvěji divotvorné (Salvia divinorum). Není využíván v psychiatrické praxi.

O terapeutickém využití psychedelik se uvažovalo již ve 40. letech 20. století po objevu psychedelických účinků LSD Albertem Hofmannem. V 50. a 60. letech je pak psychiatři rozsáhle zkoumali, přičemž jednou z hlavních bašt bylo bývalé Československo. LSD a další psychedelika se podávala mimo jiné jako podpůrný lék pro psychoterapii. Po období zlaté éry psychedelického výzkumu nastal ale v 70. letech naprostý útlum, který způsobilo celosvětové omezení psychedelik, jehož opodstatnění bylo pouze politické, nikoliv vědecké. Dnešní experimentální psychiatři v psychedelických látkách opět spatřují prostředek, jak pomoci nemocným, a to zejména těm, kterým konvenční léčba pomoci nedokáže.

Potenciální využití se zdá být široké – od úzkostně-depresivních stavů spojených s nevyléčitelnými onemocněními, tedy v rámci tzv. paliativní péče (zejména LSD, psilocybin), farmakorezistentních depresí (ketamin), obsedantně-kompulzivních poruch (psilocybin), přes post-traumatickou stresovou poruchu (MDMA) až po léčbu celého spektra závislostí na alkoholu, nikotinu či opiátech (psilocybin, LSD, ayahuasca, ibogain). Výsledky klinických studií vypadají velice nadějně; pacienti léčbu dobře tolerují a jejich stav se často rychle zlepšuje.

Rozplývání hranic ega je psychedelickými terapeuty často považováno za velmi žádoucí proces.

Jak psychedelika fungují

Existují dva hlavní pohledy na účinnost psychedelických látek v terapii. Čistě z neurobiologického pohledu psychedelika vhodně ovlivňují vlastnosti receptorů zahrnutých do rozvoje některých neuropsychiatrických onemocnění. U klasických halucinogenů jsou to zejména receptory pro neuropřenašeč serotonin (konkrétně všechna klasická psychedelika stimulují serotoninový receptor 2A, jehož změny jsou zahrnuty v patofyziologii depresivního onemocnění).

Řada prací, které se zabývají psychedeliky, ale považuje za nejzásadnější zlepšení psychické kvality života pacientů, kteří absolvovali psychedelický zážitek. Poprvé v historii tak například vědci popsali léky vyvolanou změnu ve struktuře osobnosti – lidé, kteří měli psychedelickou zkušenost s psilocybinem, byli otevřenější. Pro důležitost takových faktorů svědčí i pozorování, že hloubka psychedelického zážitku je v přímé souvislosti s mírou léčivého účinku, který posléze přetrvává ještě dlouho po odeznění intoxikace. Můžeme říci, že při změněném stavu vědomí se v mozku odehrávají pochody, které nás mohou ovlivnit na dlouhou dobu (má tzv. transformativní potenciál). Zážitek s psilocybinem označilo 70 procent intoxikovaných jako jeden z pěti nejdůležitějších momentů v jejich životě. Jednou z hypotéz toho, co se na neuronální úrovni v takové chvíli děje, je právě stimulace neuroplastických pochodů, která zprostředkovává funkční přestavbu neuronálních sítí, a ty mohou vysvětlit pozitivní výsledky měřené psychologickými testy.

Psychedelika rozptylují ego

Robin Carhart‑Harris, výzkumník z anglické psychedelické laboratoře na Imperial College London, tvrdí, že psychedelický změněný stav vědomí léčí například deprese (a jiné nepružné stavy) právě díky zvýšení flexibility naší mysli. To, že odrazem této flexibility by mohla být neuroplasticita, naznačují i experimentální data.

Neuroplastické změny mohou být hodnoceny pomocí sledování změn exprese proteinů přímo souvisejících s neuroplasticitou, jako jsou neurotrophin-4 nebo BDNF (brain derived neurotrophic factor). Tyto markery neuroplasticity jsou nejčastěji hodnoceny pomocí imunodetekce (tj. reakcí značené protilátky s cílovým proteinem) metodami Western blot či Elisa.

Nejsilnější důkazy o neuroplasticitě psychedelických látek jsou v současnosti u ketaminu, který zvyšuje uvolňování neuroplastické molekuly BDNF. Výhodou ketaminu je rychlost, se kterou umí tyto změny vyvolat – neuroplasticitu začíná ovlivňovat již za asi 40 minut po podání. Téměř stejně rychle je možné pozorovat antidepresivní odpověď u pacientů; nálada se jim zlepšuje také již v řádu desítek minut. Pro srovnání na podobné změny, ač déle trvající, se u klasických antidepresiv musí čekat nejméně několik týdnů.


Studie s klasickými halucinogeny se však zřejmě i kvůli nelichotivé nálepce „drogy“ rozjíždějí daleko obtížněji; v literatuře lze o většině těchto substancí vyčíst jen kusé informace. Například po podání MDMA byl imunodetekcí prokázán nárůst neurotrophinu-4. Výsledky studií účinků psychedelik na zvířata převážně ukazují vytváření nových spojů mezi neurony a neuroplaticity. Tyto výzkumy se zaměřují převážně na oblast hippokampu (centrum učení a paměti) a frontální kůry (centrum poznávacích funkcí a asociativního učení). Prozatím se v hippokampu podařilo zaznamenat neuroplastické změny a nárůst počtu spojení mezi neurony po podání psilocybinu, ketaminu a MDMA. Studie zaměřené na čelní kůru také ukázaly změny neuroplasticity, jako je zvýšení exprese genů spojených se synaptickou plasticitou u LSD, ketaminu či ibogainu. Zajímavé je, že tyto děje zřejmě zesilují spíše nízké dávky psychedelik; u vyšších dávek bylo u psilocybinu pomocí histologických metod naopak pozorováno snížení počtu nově vznikajících buněk.

Nedávná studie prokázala přímo strukturní změny mozku měřené magnetickou rezonancí u skupiny dobrovolníku z církve Santo Daimé, kteří rituálně užívají odvar z liány ayahuascy. Bylo u nich pozorováno zesílení kůry v oblasti předního cingula, oblasti emočních a stresových odpovědí, a současně úbytek kůry v oblasti zadního cingula, které je považováno za neurobiologickou obdobu ega (ve smyslu prožitku jáství). To je důležité zejména ve světle toho, že deaktivace oblasti zadního cingula je popisována v neurozobrazovacích studiích při akutní intoxikaci různými psychedeliky. Přitom právě rozplývání hranic ega je psychedelickými terapeuty často považováno za velmi žádoucí proces v rámci dosahování transformativní změny.

Cesta za amazonskými indiány

Celkově lze říci, že pilotní experimentální data nám dávají možnost uvažovat o neuroplasticitě jako o jednom z důležitých faktorů, které se uplatňují v mechanismu ovlivnění mozku psychedelickými látkami. Ke klinickému využití jejich potenciálu bude ale nutné provést studie se zvířaty, které budou srovnávat „psychedelickou“ neuroplasticitu s neuroplastickými změnami vyvolanými běžně používanými antidepresivy.

Otázku, zda neuroplasticita dokáže vysvětlit, jak jedno jediné psychedelické sezení, jeden jediný „trip“, může změnit osobnost člověka a jeho přístup ke světu, nelze v tuto chvíli zodpovědět. Jistě už ale víme, že „nastartování“ neuroplastických pochodů potřebujeme k léčbě řady psychických poruch. Pokud tedy další studie jednoznačně prokáží neuroplastický význam psychedelik, bude jejich další využití v moderní medicíně velice slibné. Navážeme tak vlastně na tisíciletou tradici původních kmenů ukrytých hluboko uprostřed amazonských pralesů.

Classical hallucinogens as antidepressants ? A review of pharmacodynamics and putative clinical roles. Baumeister, D.; Barnes, G.; Giaroli, G.; Tracy, D.; Ther Adv Psychopharmacol; 2014; 4(4):156-159

The neurobiology of psychedelic drugs: implications for treatment of mood disorders; Vollenweider, F. X.; Kometer, M.; Nature Riviews; 2010; 11(9):642-651

NEUROBIOLOGIE PSILOCYBINU VE VZTAHU K JEHO POTENCIÁLNÍMU TERAPEUTICKÉMU VYUŽITÍ. Tylš, F.; Psychiatrie; 2015; 2:104-112

Effects of psilocybin on hippocampal neurogenesis and extinction of trace fear conditioning. Catlow, B. J.; Song, S.; Paredes, D. A. et al.; Exp Brain Res; 2013; 228:481-491

Chronic ecstasy use increases neurotrophin-4 gene expression and protein levels in the rat brain. Hatami, H.; Hossainpour-faizi, M. A.; Azarfarin, M.; et al; Pharmacological Reports; 2010; 62(6):998-1004

Archival Report Psilocybin-Induced Decrease in Amygdala Reactivity Correlates with Enhanced Positive Mood in Healthy Volunteers. Kraehenmann, R.; Preller, K. H.; Scheidegger, M.; et al.Bilogical Psychiatry; 2015; 78(8):572-581

Acutely applied MDMA enhances long-term potentiation in rat hippocampus involving D1 / D5 and 5-HT2 receptors through a polysynaptic mechanism. Rozas, C.; Loyola, S.; Ugarte, G. et al; European Neuropsychopharmacology; 2012; 22:584-595

Repeated exposure to MDMA triggers long-term plasticity of noradrenergic and serotonergic neurons. Lanteri, C.; Doucet, E. L.; Herna, S. J. et al.; Molecular Psychiatry; 2014; 19:823-833

Dynamic changes in prefrontal cortex gene expression following lysergic acid diethylamide administration. Nichols, Ch. D.; Garcia, E. E.; Sanders-Bush, E.; Molecular Brain Research; 2003; 111:182-188

Ketamine-induced antidepressant effects are associated with AMPA receptors-mediated upregulation of mTOR and BDNF in rat hippocampus and prefrontal cortex. Zhou W.; Wang N.; Yang C.; European Psychiatry; 2014; 29:419-423

Long-term use of psychedelic drugs is associated with differences in brain structure and personality in humans. Carlos, J.; Palhano-Fontes, F.; Rodríguez-Fornells, A.; European Neuropsychopharmacology; 2015; 25:483-492

Acute ibogaine injection induces expression of the immediate early genes, erg-1 and c-fos, in mouse brain. Ali S. F.; Thiriet N.; Zwiller J.; Molecular Brain Research; 1999; 74:237-241

TÉMA MĚSÍCE: Duševní zdraví
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Chemie

O autorech

Tereza Rydzyková

Filip Tylš

Libor Uttl

Další články k tématu

Příběh nemocné duše

Trendem posledních padesáti let je postupný nárůst počtu lidí s diagnózou duševní choroby. V Česku to znamená, že psychiatrické ambulance každý...

Vyspěte se na to!

Spánkem strávíme třetinu života. Co se během něj s námi děje? V poslední době se ukazuje, že kromě odpočinku a obnovy sil má mnoho dalších...

Nový směr léčby nespavosti – elektrická stimulace mozku

Na léčbu depresí účinkuje. Pomůže elektrická stimulace mozku i pacientům trpícím nespavostí?

Srovnání vývoje potkana a člověkauzamčeno

V některých případech záleží na stáří laboratorních zvířat. Zkoumáme-li například nemoci závislé na věku – třeba Alzheimerovu chorobu nebo...

Obrázek vydá za tisíc slovuzamčeno

Kolikrát jste v životě viděli hodiny? Nástěnné, stolní, věžní, kapesní nebo budík? Nepočítaně? Takže pro vás nebude problém nakreslit je na čistý...

Barva černým myšlenkámuzamčeno

Proč je mi tak mizerně? Čím jsem si tohle zasloužil? Proč mám problémy, které jiní lidé nemají? Nemůže to souviset s tím, kolik se toho přihodilo v...

Alkohol a zdravíuzamčeno

Jak je možné, že jedni lékaři zastávají názor o protektivních účincích alkoholu, zatímco druzí je popírají, přičemž obě strany se odvolávají na...

Neuronové sítě přirozené a uměléuzamčeno

Informační systémy vyšších živočichů jsou schopny zpracovávat, uchovávat a využívat velmi široké, v průběhu času dynamicky proměnlivé spektrum...

Příběh jedné molekulyuzamčeno

Ketamin nejprve sloužil pouze jako anestetikum, později vyšla najevo jeho schopnost bleskově potlačovat projevy deprese. V malých dávkách vyvolává...

Zrcadlové neurony ve zdraví a nemociuzamčeno

Zrcadlové neurony, jeden z nejvýznamnějších objevů neurověd posledních desetiletí, byly původně nalezeny v mozku makaků. Moderní neurozobrazovací...

Co nám čich může říci o stavu mozku?

Mnoho různých nemocí je doprovázeno změnou čichového vnímání. Výrazné to může být např. u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, deprese či...

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...