Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Co nám čich může říci o stavu mozku?

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 283, 2016/5
 |  Téma: Duševní zdraví

Mnoho různých nemocí je doprovázeno změnou čichového vnímání. Výrazné to může být např. u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, deprese či schizofrenie. Čich se však postupně zhoršuje také s věkem, a to možná již od čtvrté dekády, u mužů průměrně o něco dříve než u žen. Tohoto poklesu si začínáme více všímat po šedesátce, a to i u normálního, tedy nepatologického stárnutí, které je definováno absencí nemoci a nemohoucnosti. Po osmdesátce pak změny v čichovém vnímání již velmi citelně ovlivňují kvalitu života minimálně u tří čtvrtin lidí. Čich lze hodnotit různě, například pomocí komerčně dostupných testů, které fungují způsobem „přičichni a pověz“ (co by mohlo být zdrojem pachu, zda se daný pach liší od jiného pachu atd.).

Výsledky získané od zdravých osob slouží jako norma, s níž se porovnávají hodnoty u rizikových skupin stejného věku ohrožených například výše uvedenými chorobami. Závažné zhoršení čichu mnohdy patří k jejich prvním projevům a u některých nemocí se dostavuje i několik let předtím, než je zjištěno poškození mozku a významný pokles výkonu v neuropsychologických testech. U psychiatrických onemocnění, zejména u schizofrenie, je obzvlášť důležité sledovat také změny pociťované příjemnosti a dalších charakteristik pachů. Testování čichu může posloužit nejen při stanovování diagnózy, ale také jako neinvazivní ukazatel změn ve funkci těch oblastí mozku, jež jsou za zpracování čichových informací rovněž spoluodpovědné. Přesto se čich v běžné neurologické a psychiatrické praxi systematicky nevyšetřuje.

Obvykle se hodnotí jen anamnesticky nebo orientačně pomocí známých stimulů. Tento přístup však má jen velmi nízkou citlivost, neboť subjektivní hodnocení vlastního čichu se rozchází s výsledky čichových testů. Vyšetření čichu lze kombinovat třeba s elektrofyziologickými či zobrazovacími metodami. Pomůže pak například sledovat rozvoj choroby nebo zhodnotit účinnost terapie. Stále však před námi stojí několik zásadních úkolů. Není například jasné, zda a nakolik určitý druh poruchy čichu souvisí s rozvojem dané choroby. Nejsou totiž zatím k dispozici dlouhodobé studie změn čichu a zároveň strukturních a funkčních deficitů v relevantních oblastech mozku v průběhu onemocnění. K nápravě současného stavu by měly přispět také studie probíhající na NÚDZ.

Literatura

Martinec Nováková L., Štěpánková H., Vodička J., Havlíček J.: Přínos vyšetření čichu pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 78/111(5), 517–525, 2015.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Duševní zdraví
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Lenka Martinec Nováková

Mgr. Lenka Mart inec Nováková, Ph.D., (*1984) je odborná asistentka na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a výzkumná pracovnice v Národním ústavu duševního zdraví. Zabývá se výzkumem chemických smyslů, zvláště čichového vnímání. Věnuje se například otázkám vývoje čichu, interindividuálních rozdílů v čichovém vnímání, utváření čichových preferencí či poruch čichu jakožto markeru schizofrenie.
Martinec Nováková Lenka

Další články k tématu

Příběh nemocné duše

Trendem posledních padesáti let je postupný nárůst počtu lidí s diagnózou duševní choroby. V Česku to znamená, že psychiatrické ambulance každý...

Vyspěte se na to!

Spánkem strávíme třetinu života. Co se během něj s námi děje? V poslední době se ukazuje, že kromě odpočinku a obnovy sil má mnoho dalších...

Nový směr léčby nespavosti – elektrická stimulace mozku

Na léčbu depresí účinkuje. Pomůže elektrická stimulace mozku i pacientům trpícím nespavostí?

Jak může jediný „trip“ změnit osobnost

Velká část společnosti vnímá psychedelika jako rovné jiným drogám a spojuje si je tedy s mnoha negativními charakteristikami. Jde o představu,...

Srovnání vývoje potkana a člověkauzamčeno

V některých případech záleží na stáří laboratorních zvířat. Zkoumáme-li například nemoci závislé na věku – třeba Alzheimerovu chorobu nebo...

Obrázek vydá za tisíc slovuzamčeno

Kolikrát jste v životě viděli hodiny? Nástěnné, stolní, věžní, kapesní nebo budík? Nepočítaně? Takže pro vás nebude problém nakreslit je na čistý...

Barva černým myšlenkámuzamčeno

Proč je mi tak mizerně? Čím jsem si tohle zasloužil? Proč mám problémy, které jiní lidé nemají? Nemůže to souviset s tím, kolik se toho přihodilo v...

Alkohol a zdravíuzamčeno

Jak je možné, že jedni lékaři zastávají názor o protektivních účincích alkoholu, zatímco druzí je popírají, přičemž obě strany se odvolávají na...

Neuronové sítě přirozené a uměléuzamčeno

Informační systémy vyšších živočichů jsou schopny zpracovávat, uchovávat a využívat velmi široké, v průběhu času dynamicky proměnlivé spektrum...

Příběh jedné molekulyuzamčeno

Ketamin nejprve sloužil pouze jako anestetikum, později vyšla najevo jeho schopnost bleskově potlačovat projevy deprese. V malých dávkách vyvolává...

Zrcadlové neurony ve zdraví a nemociuzamčeno

Zrcadlové neurony, jeden z nejvýznamnějších objevů neurověd posledních desetiletí, byly původně nalezeny v mozku makaků. Moderní neurozobrazovací...

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...