Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Srovnání vývoje potkana a člověka

 |  5. 5. 2016
 |  Vesmír 95, 285, 2016/5
 |  Téma: Duševní zdraví

V některých případech záleží na stáří laboratorních zvířat. Zkoumáme-li například nemoci závislé na věku – třeba Alzheimerovu chorobu nebo epilepsii – je dobré umět porovnat věk laboratorní myši či potkana s věkem lidským.

Pod pojmem laboratorní zvíře si každý nejspíš představí bílého potkana či myš. Opravdu – přibližně 80 % všech zvířat používaných ve výzkumu tvoří hlodavci, zejména myši a potkani. Albinotičtí potkani se v laboratořích využívají již od počátku 20. století. Kvůli ochraně zvířat se však již delší dobu počet využitých laboratorních zvířat celosvětově snižuje. Umožňují to zejména nové či alternativní metody (např. buněčné kultury) a jejich miniaturizace. Jako příklad lze uvést testování nových potenciálních léčiv. Alternativní metody mohou usnadnit předvýběr zkoumaných látek z hlediska účinnosti či toxicity, a tím snížit počet použitých zvířat v experimentech. Přesto se nemůžeme bez využití laboratorních zvířat v základním i biomedicínském výzkumu obejít. Pro efektivní výzkum je nutno zvolit zvíře, které stářím co nejlépe odpovídá stáří zkoumaných osob. Významné je to u nemocí, jež se vyskytují v závislosti na věku (např. Alzheimerova choroba u pacientů vyššího věku či epilepsie, která má vrcholy výskytu jednak v dětském až adolescentním věku a poté u lidí starších 65 let). Znalost vhodného stáří laboratorních hlodavců je významná i při výzkumu vlivu užívání psychotropních látek u adolescentů nebo při zjišťování efektu těchto látek během prenatálního období.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Duševní zdraví
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorech

Viera Kútna

Libor Uttl

Další články k tématu

Obrázek vydá za tisíc slovuzamčeno

Kolikrát jste v životě viděli hodiny? Nástěnné, stolní, věžní, kapesní nebo budík? Nepočítaně? Takže pro vás nebude problém nakreslit je na čistý...

Barva černým myšlenkámuzamčeno

Proč je mi tak mizerně? Čím jsem si tohle zasloužil? Proč mám problémy, které jiní lidé nemají? Nemůže to souviset s tím, kolik se toho přihodilo v...

Alkohol a zdravíuzamčeno

Jak je možné, že jedni lékaři zastávají názor o protektivních účincích alkoholu, zatímco druzí je popírají, přičemž obě strany se odvolávají na...

Neuronové sítě přirozené a uměléuzamčeno

Informační systémy vyšších živočichů jsou schopny zpracovávat, uchovávat a využívat velmi široké, v průběhu času dynamicky proměnlivé spektrum...

Příběh jedné molekulyuzamčeno

Ketamin nejprve sloužil pouze jako anestetikum, později vyšla najevo jeho schopnost bleskově potlačovat projevy deprese. V malých dávkách vyvolává...

Zrcadlové neurony ve zdraví a nemociuzamčeno

Zrcadlové neurony, jeden z nejvýznamnějších objevů neurověd posledních desetiletí, byly původně nalezeny v mozku makaků. Moderní neurozobrazovací...

Příběh nemocné duše

Trendem posledních padesáti let je postupný nárůst počtu lidí s diagnózou duševní choroby. V Česku to znamená, že psychiatrické ambulance každý...

Co nám čich může říci o stavu mozku?

Mnoho různých nemocí je doprovázeno změnou čichového vnímání. Výrazné to může být např. u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, deprese či...

Jak může jediný „trip“ změnit osobnost

Velká část společnosti vnímá psychedelika jako rovné jiným drogám a spojuje si je tedy s mnoha negativními charakteristikami. Jde o představu,...

Vyspěte se na to!

Spánkem strávíme třetinu života. Co se během něj s námi děje? V poslední době se ukazuje, že kromě odpočinku a obnovy sil má mnoho dalších...

Nový směr léčby nespavosti – elektrická stimulace mozku

Na léčbu depresí účinkuje. Pomůže elektrická stimulace mozku i pacientům trpícím nespavostí?

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné