Srovnání vývoje potkana a člověka
| 5. 5. 2016V některých případech záleží na stáří laboratorních zvířat. Zkoumáme-li například nemoci závislé na věku – třeba Alzheimerovu chorobu nebo epilepsii – je dobré umět porovnat věk laboratorní myši či potkana s věkem lidským.
Pod pojmem laboratorní zvíře si každý nejspíš představí bílého potkana či myš. Opravdu – přibližně 80 % všech zvířat používaných ve výzkumu tvoří hlodavci, zejména myši a potkani. Albinotičtí potkani se v laboratořích využívají již od počátku 20. století. Kvůli ochraně zvířat se však již delší dobu počet využitých laboratorních zvířat celosvětově snižuje. Umožňují to zejména nové či alternativní metody (např. buněčné kultury) a jejich miniaturizace. Jako příklad lze uvést testování nových potenciálních léčiv. Alternativní metody mohou usnadnit předvýběr zkoumaných látek z hlediska účinnosti či toxicity, a tím snížit počet použitých zvířat v experimentech. Přesto se nemůžeme bez využití laboratorních zvířat v základním i biomedicínském výzkumu obejít. Pro efektivní výzkum je nutno zvolit zvíře, které stářím co nejlépe odpovídá stáří zkoumaných osob. Významné je to u nemocí, jež se vyskytují v závislosti na věku (např. Alzheimerova choroba u pacientů vyššího věku či epilepsie, která má vrcholy výskytu jednak v dětském až adolescentním věku a poté u lidí starších 65 let). Znalost vhodného stáří laboratorních hlodavců je významná i při výzkumu vlivu užívání psychotropních látek u adolescentů nebo při zjišťování efektu těchto látek během prenatálního období.