Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Jsou STAP-buňky opravdu „mrtvé“?

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 148, 2015/3

Japonci definitivně zlomili hůl nad STAP-buňkami,1) které byly počátkem r. 2014 vítány jako průlom v buněčné biologii. Americko-čínský tým ale popsal jev, který se vzniku dnes tak zatracovaných buněk nápadně podobá.

Vzestup a pád STAP-buněk

Objev, který se zdál na počátku roku 2014 horkým kandidátem na „průlom roku“ vyhlašovaný pravidelně redakcí časopisu Science, se změnil ve „skandál roku“2) dřív, než v redakci Science vůbec začali uvažovat, který objev si prestižní označení odnese.3) Tým v čele s mladou japonskou bioložkou Haruko Obokatovou popsal jednoduchý postup, kterým se měly specializované kožní buňky myší proměnit na nespecializované, tzv. pluripotentní4) buňky, jež se vyskytují v raných embryích.

Z pluripotentních buněk je možné vypěstovat v laboratoři jakýkoli typ specializovaných buněk. Rýsovala se tak naděje, že bude možné velmi snadno vyrábět pacientům „na míru“ například z buněk kůže buňky potřebné k léčbě. Diabetici by tak mohli získat své vlastní buňky produkující inzulin. Kardiakům by vypěstované buňky posílily srdeční svalovinu. Lidem s makulární degenerací by zachránily zrak vypěstované světločivné buňky oční sítnice.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné