Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Jsou STAP-buňky opravdu „mrtvé“?

 |  2. 3. 2015
 |  Vesmír 94, 148, 2015/3

Japonci definitivně zlomili hůl nad STAP-buňkami,1) které byly počátkem r. 2014 vítány jako průlom v buněčné biologii. Americko-čínský tým ale popsal jev, který se vzniku dnes tak zatracovaných buněk nápadně podobá.

Vzestup a pád STAP-buněk

Objev, který se zdál na počátku roku 2014 horkým kandidátem na „průlom roku“ vyhlašovaný pravidelně redakcí časopisu Science, se změnil ve „skandál roku“2) dřív, než v redakci Science vůbec začali uvažovat, který objev si prestižní označení odnese.3) Tým v čele s mladou japonskou bioložkou Haruko Obokatovou popsal jednoduchý postup, kterým se měly specializované kožní buňky myší proměnit na nespecializované, tzv. pluripotentní4) buňky, jež se vyskytují v raných embryích.

Z pluripotentních buněk je možné vypěstovat v laboratoři jakýkoli typ specializovaných buněk. Rýsovala se tak naděje, že bude možné velmi snadno vyrábět pacientům „na míru“ například z buněk kůže buňky potřebné k léčbě. Diabetici by tak mohli získat své vlastní buňky produkující inzulin. Kardiakům by vypěstované buňky posílily srdeční svalovinu. Lidem s makulární degenerací by zachránily zrak vypěstované světločivné buňky oční sítnice.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...