i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

(Ne)umělá sladidla

 |  3. 6. 2024
 |  Vesmír 103, 339, 2024/6
 |  Téma: Éčka

Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu,1) dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických sladidel nové úrovně. Jsou tedy nebezpečná, nebo mohou být i prospěšná?

Nekalorická sladidla – většinou zvaná „umělá“, i když to neplatí pro všechny zástupce této kategorie – jsou náhražkou cukru. Poskytují sladkou chuť, ale obsahují naprosté minimum kalorií. Jejich přítomnost značí, že taková potravina byla průmyslově zpracována. Používají se mimo jiné i z toho důvodu, že fungují jako konzervanty, neboť bakteriím a plísním se v jejich přítomnosti příliš nedaří. Jsou natolik rozšířená, že je téměř nemožné se jim vyhnout, a spousta z nás pravděpodobně ani netuší, kolik jich zkonzumuje. Jsou zároveň mnohými nenáviděna – často z důvodů, jejichž faktický základ je, mírně řečeno, pochybný.

Povězme si hned na začátku, že v době vzniku tohoto článku neexistovala studie, která by jasně prokazovala negativní vliv umělých sladidel na naše zdraví. Tím nechci říci, že tento vliv neexistuje – říkám jen, že umělá sladidla zatím vypadají jako bezpečná, v množstvích, ve kterých je typicky konzumujeme.

Mnozí je ale dokonce prohlašují za zdraví prospěšná – ne snad, že by byla sama sladidla „zdravá“, ale spíše proto, že nahradit v našem jídelníčku sladkou chuť z cukru nekalorickými sladidly může v jistých případech vést k významné redukci kalorického příjmu, ztrátě tělesné hmotnosti a přeneseně k lepšímu zdravotnímu stavu.

Příroda, nebo laboratoř?

Nekalorická sladidla můžeme rozdělit do dvou kategorií – umělá, tedy vyvinutá v laboratoři, a přírodní čili izolovaná z přírodních zdrojů (jako například populární stevie). Přirozeně jsme v pokušení předpokládat, že přírodní zdroje jsou „lepší“. Je to ale pravda? Ne tak docela.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Éčka
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Medicína, Historie

O autorovi

Adam Obr

Mgr. Adam Obr, Ph.D., (*1988) vystudoval buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Profesně nádorový biolog, který se v současné době zabývá imunoterapií leukémií, ale ve volném čase vrtá do problémů okolo výživy a sportu. Má dvě děti, vzpírá a hraje na bicí.
Obr Adam

Další články k tématu

Příběhy řasových éček

Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...

Éčka a predátoři

Jak ukazuje řada článků v hlavním tématu tohoto čísla, kolem přídatných látek (éček) v potravinách panuje řada mýtů a iracionálních obav. To...

Kde se vzala éčkauzamčeno

Mohlo by se zdát, že přídatné látky jsou výdobytkem moderní doby, ale není tomu tak. Do potravin se přidávají už od pradávna a důvody jsou stále...

Pestrá paleta barviv v potravináchuzamčeno

Barvy působí na člověka, ovlivňují jeho vnímání. Toho využívá hojně i potravinářský průmysl.

Škodí, nebo neškodí?uzamčeno

Sladkou chuť, snazší skladování i delší trvanlivost limonád často obstarávají éčka. Jejich množství se pečlivě sleduje, a i když většina aditiv...

Čím více éček, tím méně důvěryuzamčeno

Na zdravotní nezávadnost potravinářských aditiv jsou kladeny přísné nároky. Postoj zákazníků k nim je však téměř stejně negativní jako k...

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...
Škola pro 21. století?

Škola pro 21. století?

František Kuřina  |  3. 6. 2024
„Velkým zklamáním dvacátého století bylo, že povinná školní docházka a technický pokrok a vzdělanost a kultura nevedou k tomu, že by byl člověk...