i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Čím více éček, tím méně důvěry

 |  3. 6. 2024
 |  Vesmír 103, 352, 2024/6
 |  Téma: Éčka

Na zdravotní nezávadnost potravinářských aditiv jsou kladeny přísné nároky. Postoj zákazníků k nim je však téměř stejně negativní jako k prokazatelně toxickým kontaminantům.

Nedávno zesnulý izraelsko-americký psycholog Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, ve své knize Myšlení rychlé a pomalé z roku 2011 definoval dva systémy přemýšlení, které lidský mozek používá v rozhodovacích situacích. První z nich je energeticky nenáročný, rychlý, automatický, založený na emocích a asociacích, druhý pak spotřebovává mnohem více času a energie, využívá logického usuzování, je abstraktní, zabývá se vztahy mezi příčinami a následky, zahrnuje porovnávání a zvažování možností a je založený na pravidlech. Většina z nás by přísahala, že se téměř vždy rozhoduje racionálně, bez emocí. Jak také jinak – vždyť Homo sapiens sapiens má být přece člověk rozumný. Jenže tento rozumný člověk je také v důsledku evoluce náchylný k šetrnému zacházení s vlastními energetickými zásobami. Druhý systém tak spouští pouze výjimečně (asi 5 procent veškerého mozkového provozu) v momentech potřeby strategického plánování, ale většinu taktických rozhodnutí dělá více méně instinktivně, heuristicky.

„Potravinová aditiva se spolu s rezidui antibiotik a steroidních hormonů v mase, s rezidui pesticidů v produktech rostlinného původu a s toxickými kovy v rybím mase umísťují na předních příčkách látek, které z pohledu konzumentů nejvíce ohrožují jejich zdraví.“

Jednou z nejstarších a nejobvyklejších lidských rozhodovacích situací je výběr potravy. Na správné volbě závisí přežití, takže je zde jistě namístě určitá míra odpovědnosti, ale na druhou stranu se tento proces opakuje několikrát denně po celý život, takže musí zahrnovat i rutinu – nikdo si při výběru pečiva či zeleniny nemůže dovolit spotřebovat víc energie, než kolik mu jí daná potravina poskytne, jinak by to totiž bylo k nepřežití.

Díky složitým potravinářským technologiím se dnes v potravinách vyskytuje vedle obvyklých nutričně významných složek i řada tzv. přídatných látek (aditiv), které se do jídel či nápojů záměrně přidávají, aby pomohly zachovat či zlepšit jejich bezpečnost, čerstvost, chuť, vůni, texturu nebo vzhled. Jde zejména o konzervační látky, senzorická činidla, aromatické látky, emulgátory, protispékavé látky, antioxidanty ap. Spolu s kontaminanty, což jsou nežádoucí látky, které se do potravin dostávají ze znečištěného životního prostředí či v důsledku technologických pochybení, vyvolávají největší obavy právě aditiva. To, že je postoj zákazníků k potravinovým aditivům, na jejichž zdravotní nezávadnost jsou kladeny jasně definované nároky, téměř stejně negativní jako postoj k prokazatelně toxickým kontaminantům, má řadu příčin, ale tou hlavní je právě používání Kahnemanova systému číslo jedna v rámci vyhodnocování zdravotní nezávadnosti potravin.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Éčka
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie, Psychologie a psychiatrie

O autorovi

Miloslav Pouzar

Prof. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D., (*1973) vystudoval Fakultu chemickotechnologickou na Univerzitě Pardubice. Zde se nyní v Ústavu environmentálního a chemického inženýrství zabývá zejména nedestruktivní prvkovou analýzou pevných vzorků a ekotoxikologií nanomateriálů a přednáší toxikologii. Popularizaci historie toxikologie se věnuje i ve volném čase. Je autorem knihy Kalich hořkosti.
Pouzar Miloslav

Další články k tématu

Příběhy řasových éček

Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...

(Ne)umělá sladidlauzamčeno

Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...

Kde se vzala éčkauzamčeno

Mohlo by se zdát, že přídatné látky jsou výdobytkem moderní doby, ale není tomu tak. Do potravin se přidávají už od pradávna a důvody jsou stále...

Pestrá paleta barviv v potravináchuzamčeno

Barvy působí na člověka, ovlivňují jeho vnímání. Toho využívá hojně i potravinářský průmysl.

Škodí, nebo neškodí?uzamčeno

Sladkou chuť, snazší skladování i delší trvanlivost limonád často obstarávají éčka. Jejich množství se pečlivě sleduje, a i když většina aditiv...

Éčka a predátoři

Jak ukazuje řada článků v hlavním tématu tohoto čísla, kolem přídatných látek (éček) v potravinách panuje řada mýtů a iracionálních obav. To...

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...