Pestrá paleta barviv v potravinách

Barvy působí na člověka, ovlivňují jeho vnímání. Toho využívá hojně i potravinářský průmysl.

Barvy potravin ovlivňují vnímání chuti i náladu – červená barva může zesílit dojem sladkosti, zelená navodí dojem přírody, svěžesti a zdraví, živé žluté a oranžové barvy vyvolají pocit radosti a optimismu, zatímco temné barvy mohou působit smutně. Světlé a syté barvy evokují dojem čerstvosti a kvality, matné barvy dojem nezdravosti a zkaženosti. Všech těchto psychologických poznatků hojně využívají výrobci a marketing, aby přilákali pozornost zákazníků a přiměli je k nákupu. Nemohou ale barviva používaná při výrobě potravin škodit lidskému zdraví? Mohou, a proto je jejich použití v Evropské unii pod přísnou kontrolou (Vesmír 77, 672, 1998/12).

Červec nopálovec karmínový (Dactylopius coccus) žije na nopálech (kaktusech rodu Opuntia), ale i na dalších druzích – třeba Nopalea, Grusonia ap. Vyrábí se z něj košenila, z ní pak karmín či karmazín, přírodní červené barvivo nesoucí označení E120.

Snímek Vlastimil Dohnal

Přísná Evropa

Členské státy EU řadí barviva mezi tzv. potravinářské přídatné látky, které podléhají regulacím, která stanovuje nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady (ES) č. 1333/2008. Každá přídatná látka musí před svým uvedením na trh podstoupit náročný schvalovací proces. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) posoudí danou látku podle vědeckých poznatků, Evropská komise poté schválí finální podobu povolení, v němž je uvedeno, pro kterou kategorii potravin je přídatná látka povolena a její maximální množství, případně další požadavky, například na označování. Každému z takto schválených barviv je přidělen kód ve formátu „E číslo“. O přítomnosti barviva v potravině je podle nařízení (EU) č. 1169/2011 nutno informovat spotřebitele na obalech ve složení výrobku slovním názvem barviva, kombinací názvu a E-kódu, případně pouze E-kódem. Některá barviva v EU zakázaná nebo limitovaná mohou být jinde ve světě povolena.

Dle evropské legislativy se barviva nesmějí používat v nezpracovaných potravinách, dále pak ve výživě pro kojence a malé děti. Proto je kojenecká strava na pohled tak bledá. Avšak starším dětem potraviny dobarvovat lze, což není možné v obchodech přehlédnout – výrobci cílí na mladé konzumenty intenzivními pestrými barvami, případně volbou netradiční barvy – například modré.