i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Škodí, nebo neškodí?

Éčka v nealkoholických nápojích
 |  3. 6. 2024
 |  Vesmír 103, 350, 2024/6
 |  Téma: Éčka

Sladkou chuť, snazší skladování i delší trvanlivost limonád často obstarávají éčka. Jejich množství se pečlivě sleduje, a i když většina aditiv příliš neškodí, limonádami bychom žízeň zahánět neměli.

Konzumace nealkoholických nápojů se řídí zejména ročním obdobím, ale také tím, jak chutnají nebo jaké trendy se aktuálně prosazují. V roce 2022 se jejich spotřeba pohybovala okolo 150 litrů na osobu za rok. Je to hodně, anebo málo? Obrázek si můžeme udělat srovnáním např. se spotřebou kravského konzumního mléka (necelých 58 l) nebo piva (okolo 143 l). [1]

I když ojediněle najdeme také výrobky bez aditivních látek (např. pasterovanou mrkvovou šťávu), většina nápojů alespoň jedno éčko obsahuje. Mluvíme zejména o látkách, které udělují sladkou chuť (cukr, umělá sladidla), umožňují delší skladovatelnost (konzervanty) a pomáhají udržovat tento složitý systém pohromadě (stabilizátory).

Nutno podotknout, že se obsah aditivních látek v potravinách striktně reguluje a odráží nejnovější vědecké poznatky (podrobně v článku Vlastimila Dohnala a Karolíny Mikanové). Maximální koncentrační limit pro konkrétní látku totiž stanovuje po přísné revizi dostupných vědeckých prací mezinárodní panel nezávislých odborníků z různých vědních oborů, jako jsou toxikologie, chemie, technologie, sociologie nebo statistika. Jelikož odborníci chtějí předcházet případným budoucím komplikacím, počítají vždy s nejhorším možným scénářem, který může konzumací nápoje s aditivem nastat.

Aspartam budí vášně

Sladkou chuť nealkoholickým nápojům dávají zpravidla sacharóza, náhradní sladidla nebo obojí. Na většině obalů nalezneme kombinaci náhradních sladidel acesulfamu‑K (E950) a sukralózy (E955).

Negativní účinky acesulfamu-K odborníci naposledy revidovali v roce 2000. Bezpečnostní limit pro látku vychází z dvouleté studie na psech, toxický efekt přitom nezjistili ani při nejvyšší podávané dávce (900 mg na kilogram hmotnosti za den). Plyne z toho hodnota adekvátního denního příjmu (ADI) pro člověka do výše 9 mg na kilogram tělesné hmotnosti za den. Pro uvedenou látku se neprokázaly žádné negativní účinky.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Éčka
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Potravinářství, Medicína

O autorovi

Libor Červenka

Doc. Ing. Libor Červenka, Ph.D., (*1974) vystudoval a pracuje na Univerzitě Pardubice, katedře analytické chemie. Od počátku se zde věnuje problematice bezpečnosti a kvality potravin. V současné době se podílí na vývoji rychlých analytických metod pro detekci nežádoucích látek v potravinách. Zároveň zkoumá vliv technologií na biologicky aktivní složky potravin.
Červenka Libor

Další články k tématu

Příběhy řasových éček

Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...

(Ne)umělá sladidlauzamčeno

Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...

Kde se vzala éčkauzamčeno

Mohlo by se zdát, že přídatné látky jsou výdobytkem moderní doby, ale není tomu tak. Do potravin se přidávají už od pradávna a důvody jsou stále...

Pestrá paleta barviv v potravináchuzamčeno

Barvy působí na člověka, ovlivňují jeho vnímání. Toho využívá hojně i potravinářský průmysl.

Čím více éček, tím méně důvěryuzamčeno

Na zdravotní nezávadnost potravinářských aditiv jsou kladeny přísné nároky. Postoj zákazníků k nim je však téměř stejně negativní jako k...

Éčka a predátoři

Jak ukazuje řada článků v hlavním tématu tohoto čísla, kolem přídatných látek (éček) v potravinách panuje řada mýtů a iracionálních obav. To...

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...