Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Technologické, imisní a ekonomické trendy

Kterak uplynulá dekáda nenápadně překreslila klimatické pole
 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 416, 2020/7
 |  Téma: Klimatické změny

Zda se nám podaří zabrzdit emise skleníkových plynů, záleží na třech hlavních faktorech: globální diplomacii, čistších technologiích a ekonomických podmínkách. Během minulých deseti let se všechny nenápadně posunuly úplně jinam.

Několik týdnů se už vynořovaly předběžné odhady a přibližná čísla, takže se nedá říct, že by ten údaj přímo vyrazil dech. Nicméně když poslední březnový čtvrtek vyšla oficiální statistika federálního Úřadu pro energetické informace, pořád ještě stála za pozornost. Spalování uhlí v americké elektroenergetice se loni propadlo o 15 %. Spojené státy během jediného roku snížily svoji poptávku stejně, jako kdyby Evropská unie naráz vypnula polovinu svých uhelných elektráren. Trend běží už několik let a letos má pokračovat. Spotřeba v USA od svého vrcholu v roce 2007 klesla o 48 %.1) 

Spalování uhlí v elektrárnách je pouze nepřímý a hrubý indikátoremisí skleníkových plynů. Nicméně statistiky se viditelně rozcházejí s dojmem, který ponejvíce vytvářejí novinové titulky. Trumpova administrativa oznámila, že chce ustoupit od Pařížské dohody o snižování emisí. Prezident sám v kampani sliboval, jak oživí uhelné doly. Proč tedy Američané dál jdou stejným směrem jako zbytek světa? Hlavní vysvětlení jsou dvě. USA netvoří jenom Bílý dům. Státy unie jako Kalifornie a Texas mají svoji vlastní, často účinnou legislativu. A uhlí vytlačují inovace, díky kterým se na trhu prosadily levnější plynové či větrné elektrárny.

„Trh je vlastně mechanismus přenosu informací o nabídce a poptávce – a cena je způsob, kterým se v něm informace předávají.“

Globální změny klimatu jsou v prvé řadě přírodovědný problém. Ale přírodovědci už největší část své práce udělali. Nadále nám přinášejí nové vhledy a postřehy, které rozšiřují naše porozumění dílčím problémům. Nicméně na většinu otázek, které nyní řešíme, potřebujeme odpovědi od techniků a ekonomů. Nebo od demokratické politiky, která musí rozhodnout v otevřených otázkách. A právě v technologiích, ekonomice a politice se ledacos mění.

Prozatím převládala skepse. Rozhodování postupovalo pomalu a často zmatečně. Více, než bychom asi chtěli, do něj vstupují apriorní postoje, předsudky, kalkuly nebo nedorozumění. Navíc máme sklon podléhat třem zavádějícím perspektivám: perspektivě pesimismu období zhruba mezi lety 2000 a 2010; perspektivě Evropy, jež trpí sebestředným dojmem, že se nikdo jiný nesnaží; a perspektivě špičkové diplomacie, která z několika hledisek postupuje asi nejpomaleji. Ale při pohledu nazpátek a troše nadhledu si možná zasloužíme lepší známku, než se na první pohled zdá.

Diplomatická dohoda

Především se podařilo domluvit, co vlastně chceme. Teplota se samozřejmě měnila, mění a bude měnit kvůli přirozené variabilitě. Ani lidský vliv na klimatický systém se nedá vynulovat. Nejenže jsme od roku 1750 do atmosféry už přidali asi 1,3 bilionu tun CO2-ekvivalentu skleníkových plynů. Rovněž současné emise nelze zastavit z roku na rok (ani z dekády na dekádu). Racionálním řešením je narýsovat čáru, na které chceme zásah do klimatického systému zabrzdit. Na všechno pod ní se adaptujeme, cokoli nad ní už nechceme připustit.

Nyní vidíte 24 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Klimatické změny
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie, Ekonomie

O autorovi

Vojtěch Kotecký

Mgr. Vojtěch Kotecký, Ph.D., (*1974) studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a v Centru pro otázky životního prostředí UK. Pracuje v institutu Glopolis, kde se zabývá souvislostmi mezi ekonomikou a životním prostředím. Deset let sloužil jako programový ředitel Hnutí DUHA a byl členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Kotecký Vojtěch

Další články k tématu

Malí, ale šikovníuzamčeno

Aktuální výzkum ukazuje, že se Arktida stává významným zdrojem oxidu uhličitého (CO2). To znamená, že spotřeba CO2 vegetací je nižší než množství...

Co způsobilo poslední vzepětí doby ledové?uzamčeno

Úplný závěr posledního glaciálu je spojen s globálním klimatickým výkyvem zvaným mladší dryas. Toto zhruba 1200 roků dlouhé období dramatických...

Utopeni v kakofonii názorůuzamčeno

O málokterém tématu toho bylo publikováno tolik, jako o klimatické změně. Nad stejnými daty docházejí autoři zhusta k rozporuplným závěrům....

Mýtus globálního ochlazování v sedmdesátých letech minulého stoletíuzamčeno

Často slýcháme, že v sedmdesátých letech vědci varovali před příchodem ledové doby a dnes straší globálním oteplováním. Celý příběh byl výborně...

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Madagaskar a klimatická změna

Madagaskar je znám jako jeden z největších ostrovů světa a především jako jedna z hlavních světových oblastí biodiverzity. V současné době se...

Komu se nelení…

Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné