i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Co způsobilo poslední vzepětí doby ledové?

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 404, 2020/7
 |  Téma: Klimatické změny

Úplný závěr posledního glaciálu je spojen s globálním klimatickým výkyvem zvaným mladší dryas. Toto zhruba 1200 roků dlouhé období dramatických environmentálních změn vedlo k poslednímu zamíchání karet biodiverzity před nástupem současné doby meziledové, tedy holocénu. Co však nástup mladšího dryasu vyvolalo?

Mladší dryas byl původně identifikován jako chladný výkyv klimatu, který způsobil na severní polokouli nápadné změny v lokálním druhovém složení vegetace. V Eurasii, Grónsku a severní Africe jsou tyto změny dokladem posunu areálů jednotlivých rostlinných druhů, které tím reagovaly na tehdejší významný pokles průměrných ročních srážek a teplot. Teplota se tu během pouhých několika roků snížila o 2–4 °C a nad severním Atlantikem dokonce o více než 5 °C. V dalších oblastech však byly později doloženy jiné kombinace změn teploty a srážek. Třeba na jihovýchodě Severní Ameriky současně s poklesem teploty naopak srážky narostly. Na jižní polokouli zase změna teploty nebyla velká (v některých regionech i mírně rostla), ale klima se stalo výrazně vlhčím [1]. Jednoznačně však jde o různé projevy téže globální události. Ta nutně ovlivnila nejen vegetaci, ale celou biosféru včetně tehdejších lidských populací.

Počátek mladšího dryasu dosud není přesně časově stanoven. Nejčastěji je určován pro každý region zvlášť. Podkladem k tomu jsou co nejpřesněji datované sekvence čtvrtohorních sedimentů, případně záznamy v krápnících a ledovcích, a v nich doložené změny biotických a abiotických parametrů. I u těch nejpodrobnějších sedimentárních záznamů se však chyba datování pohybuje nejméně v řádu desítek roků. Jak již bylo naznačeno výše, v klasickém pojetí se mladší dryas nejsilněji projevil v severním Atlantiku a oblastech pod jeho bezprostředním klimatickým vlivem. Třeba v Grónsku začal asi 10 900 roků př. n. l. [2], jinde jeho projevy mohly mít určité časové zpoždění.

Za možnou bezprostřední příčinu mladšího dryasu se udávají cyklické změny v režimu oceánského proudění [3], případně kolaps hrází obřích jezer nacházejících se v předpolí severoamerického Laurentinského ledového štítu a Skandinávského ledového štítu [4]. Uvolnění velkého množství sladké vody z těchto jezer mohlo mít fatální vliv na sílu a směr mořských proudů a jimi zprostředkovanou distribuci tepla právě v oblasti severního Atlantiku. Sladká voda má oproti mořské nižší hustotu a vyšší teplotu tuhnutí. Při vzájemném kontaktu se proto sladká voda drží blízko hladiny a snadněji zamrzá. Výsledkem je vedle zmenšení vlivu teplých proudů i zvětšení plochy oceánů pokryté ledem, který odráží sluneční záření efektivněji než voda. Oba procesy společně přispívají k celkovému ochlazení. V posledních letech se však diskutuje i o dalším mechanismu, který mohl spustit změny proudění v rámci oceánského termohalinního výměníku a následně zvýšit odrazivost zemského povrchu.

Alternativní hypotéza pro počátek mladšího dryasu

V roce 2007 publikoval autorský kolektiv pod vedením Richarda Firestona článek představující alternativní mechanismus, který mohl být primárním spouštěčem nástupu mladšího dryasu [5]. Autoři se v něm zaměřili na tzv. „black mat“ (doslovně přeloženo „černá rohož“ či „černá deka“) neboli nápadný tmavý horizont doložený zejména z početných lokalit s terestrickými kvarterními sedimenty v USA (obr. 2). Tento horizont byl do té doby znám zejména archeologům a odborníkům, kteří se věnují severoamerické pleistocenní megafauně. Přestavuje totiž stratigrafickou hranici, nad kterou se již nevyskytují pozůstatky většiny druhů velkých savců (s výjimkou bizona zde prakticky chybějí doklady o fauně s hmotností přesahující 100 kg) ani nástrojů lovecko-sběračské kultury Clovis, která byla s tímto zdrojem potravy spjata. Geochemický průzkum odhalil na bázi „black mat“ zvýšenou koncentraci iridia, drobné částice hornin přetavené při vysoké teplotě (>2000 °C) a zjevné doklady požárů. Tyto charakteristiky připomínají jakousi menší obdobu záznamů z přelomu křídy a paleogénu, kdy se střet Země s planetkou zřejmě podílel na ukončení éry dinosaurů. Tato mediálně vděčná „impaktní hypotéza“ však měla v případě mladšího dryasu svou zásadní trhlinu – absenci impaktního kráteru, který by takovou kolizi jednoznačně doložil.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Klimatické změny
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorech

Daniel Vondrák

Günther Kletetschka

Další články k tématu

Technologické, imisní a ekonomické trendyuzamčeno

Zda se nám podaří zabrzdit emise skleníkových plynů, záleží na třech hlavních faktorech: globální diplomacii, čistších technologiích a...

Malí, ale šikovníuzamčeno

Aktuální výzkum ukazuje, že se Arktida stává významným zdrojem oxidu uhličitého (CO2). To znamená, že spotřeba CO2 vegetací je nižší než množství...

Utopeni v kakofonii názorůuzamčeno

O málokterém tématu toho bylo publikováno tolik, jako o klimatické změně. Nad stejnými daty docházejí autoři zhusta k rozporuplným závěrům....

Mýtus globálního ochlazování v sedmdesátých letech minulého stoletíuzamčeno

Často slýcháme, že v sedmdesátých letech vědci varovali před příchodem ledové doby a dnes straší globálním oteplováním. Celý příběh byl výborně...

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Madagaskar a klimatická změna

Madagaskar je znám jako jeden z největších ostrovů světa a především jako jedna z hlavních světových oblastí biodiverzity. V současné době se...

Komu se nelení…

Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné