Utopeni v kakofonii názorů

O málokterém tématu toho bylo publikováno tolik, jako o klimatické změně. Nad stejnými daty docházejí autoři zhusta k rozporuplným závěrům. Málokde se také vyskytuje tolik argumentačních faulů. Je sporné, zda se diskuse vedou o těch podstatných otázkách. Ostatně, které jsou ty podstatné? Je jednoduché přidat se na základě emocí buď na stranu „alarmistů“, nebo „klimaskeptiků“. To jsme však na půdě politických postojů. Pokud ale chceme dospět k racionálním rozhodnutím, pouhé emoce nestačí. Můžeme se odvolat k autoritě vědy? Vědci jako občané také mají právo být aktivisty. Jejich výhoda proti laikům spočívá jednak v systematické práci s detaily a fakty, jednak ve schopnosti syntézy. A seriózní vědci jsou v obou táborech. Ta serióznost se projevuje mimo jiné ve schopnosti přiznat si „toto vím a tomuto věřím“.

Klimatickou změnu vnímáme zpravidla přes jediné číslo – změnu průměrné globální teploty. Není od věci připomenout, že mnohé dopady klimatické změny jsou lokální.

Geovědy nashromáždily pro jednotlivce naprosto nepřeberné množství dat. Tomu se nelze divit, uvědomíme-li si, po jak dlouhé časové období se odvíjí příběh planety Země. Ta vznikla před 4,5 miliardy let. Řada geologických a chemických procesů měla vliv na tvářnost planety (po většinu té doby velmi odlišnou od dnešní). Z velikých bodů zvratu připomeňme jen některé. Před 3,5 miliardy let vznikl život. Velmi radikální zvrat v dalším vývoji Země znamenala tzv. velká kyslíková katastrofa (před 2,4 miliardy let). Pak následovalo několik epizod velkých zalednění, kdy byla téměř celá Země pokryta ledovcem (snowball Earth, Vesmír 81, 254, 2002/5). Před 252 miliony let došlo k výlevu sibiřských bazaltů. Před 66 miliony let – na přelomu křídy a pliocénu – vyhynuli dinosauři. Posledních několik milionů let se střídaly doby ledové a doby meziledové. Homo sapiens sapiens (člověk rozumný?) je zřejmě mladší než půl milionu let. A o současnosti se v posledních desetiletích uvažuje jako o antropocénu – o období, kdy přírodní děje významně ovlivňuje člověk svou činností (pokud se neukáže, že to je naše arogance vůči přírodním dějům, nad nimiž nemáme kontrolu). Měnilo se složení atmosféry, měnilo se klima.