i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Utopeni v kakofonii názorů

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 396, 2020/7
 |  Téma: Klimatické změny

O málokterém tématu toho bylo publikováno tolik, jako o klimatické změně. Nad stejnými daty docházejí autoři zhusta k rozporuplným závěrům. Málokde se také vyskytuje tolik argumentačních faulů. Je sporné, zda se diskuse vedou o těch podstatných otázkách. Ostatně, které jsou ty podstatné? Je jednoduché přidat se na základě emocí buď na stranu „alarmistů“, nebo „klimaskeptiků“. To jsme však na půdě politických postojů. Pokud ale chceme dospět k racionálním rozhodnutím, pouhé emoce nestačí. Můžeme se odvolat k autoritě vědy? Vědci jako občané také mají právo být aktivisty. Jejich výhoda proti laikům spočívá jednak v systematické práci s detaily a fakty, jednak ve schopnosti syntézy. A seriózní vědci jsou v obou táborech. Ta serióznost se projevuje mimo jiné ve schopnosti přiznat si „toto vím a tomuto věřím“.

Klimatickou změnu vnímáme zpravidla přes jediné číslo – změnu průměrné globální teploty. Není od věci připomenout, že mnohé dopady klimatické změny jsou lokální.

Geovědy nashromáždily pro jednotlivce naprosto nepřeberné množství dat. Tomu se nelze divit, uvědomíme-li si, po jak dlouhé časové období se odvíjí příběh planety Země. Ta vznikla před 4,5 miliardy let. Řada geologických a chemických procesů měla vliv na tvářnost planety (po většinu té doby velmi odlišnou od dnešní). Z velikých bodů zvratu připomeňme jen některé. Před 3,5 miliardy let vznikl život. Velmi radikální zvrat v dalším vývoji Země znamenala tzv. velká kyslíková katastrofa (před 2,4 miliardy let). Pak následovalo několik epizod velkých zalednění, kdy byla téměř celá Země pokryta ledovcem (snowball Earth, Vesmír 81, 254, 2002/5). Před 252 miliony let došlo k výlevu sibiřských bazaltů. Před 66 miliony let – na přelomu křídy a pliocénu – vyhynuli dinosauři. Posledních několik milionů let se střídaly doby ledové a doby meziledové. Homo sapiens sapiens (člověk rozumný?) je zřejmě mladší než půl milionu let. A o současnosti se v posledních desetiletích uvažuje jako o antropocénu – o období, kdy přírodní děje významně ovlivňuje člověk svou činností (pokud se neukáže, že to je naše arogance vůči přírodním dějům, nad nimiž nemáme kontrolu). Měnilo se složení atmosféry, měnilo se klima.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Klimatické změny
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Další články k tématu

Technologické, imisní a ekonomické trendyuzamčeno

Zda se nám podaří zabrzdit emise skleníkových plynů, záleží na třech hlavních faktorech: globální diplomacii, čistších technologiích a...

Malí, ale šikovníuzamčeno

Aktuální výzkum ukazuje, že se Arktida stává významným zdrojem oxidu uhličitého (CO2). To znamená, že spotřeba CO2 vegetací je nižší než množství...

Co způsobilo poslední vzepětí doby ledové?uzamčeno

Úplný závěr posledního glaciálu je spojen s globálním klimatickým výkyvem zvaným mladší dryas. Toto zhruba 1200 roků dlouhé období dramatických...

Mýtus globálního ochlazování v sedmdesátých letech minulého stoletíuzamčeno

Často slýcháme, že v sedmdesátých letech vědci varovali před příchodem ledové doby a dnes straší globálním oteplováním. Celý příběh byl výborně...

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Madagaskar a klimatická změna

Madagaskar je znám jako jeden z největších ostrovů světa a především jako jedna z hlavních světových oblastí biodiverzity. V současné době se...

Komu se nelení…

Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné