i

Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Madagaskar a klimatická změna

 |  13. 7. 2020
 |  Vesmír 99, 389, 2020/7
 |  Téma: Klimatické změny

Madagaskar je znám jako jeden z největších ostrovů světa a především jako jedna z hlavních světových oblastí biodiverzity. V současné době se potýká s ničením přírodního prostředí. Například odlesňování vede k zmenšování životního prostoru unikátní fauny a k zvýšené půdní erozi.

Ostrov má tři hlavní klimatické a biogeografické oblasti. Na východě, v dosahu pasátů vanoucích od Indického oceánu, je tropický deštný les s bohatými srážkami, které místy dosahují až 4000 mm za rok. Pravidelně postihují tuto oblast také ničivé cyklóny, zejména Vanilkové pobřeží na severovýchodě, odkud pochází velká část světové produkce vanilky. Opakovaná devastace plantáží má vliv na produkci vanilky, a tím i na její cenu. Poslední taková událost, která výrazně zvedla cenu vanilky na světových trzích, se odehrála r. 2018.

Středem ostrova prochází centrální vysočina s nadmořskou výškou výrazně nad 1000 m. Z ní vyčnívají horské skupiny, které dosahují výšky i hodně přes 2000 m. Vegetace zde má v současnosti charakter stepi s řadou projevů stržové eroze, která se v malgaštině nazývá lavaka (doslova díra, Vesmír 84, 202, 2005/4). Pěstuje se tu hlavně rýže. Převážně terasovitá políčka zásobuje vodou důmyslný systém závlah. Protože výstavba a údržba rýžovišť a jejich závlahových systémů jsou náročné a drahé, spojuje se k tomuto účelu ve vesnických komunitách řada rodin.

Na jihu a jihozápadě ostrova na pobřeží Mosambického průlivu je srážkový stín, kde spadne méně než 330 mm srážek ročně a nalézá se zde typická trnitá vegetace s baobaby. To je ten Madagaskar, který často vídáme v dokumentárních filmech a přírodovědných pořadech.

Obyvatelstvo Madagaskaru tvoří zhruba ze 70 % drobní farmáři. Přibližně 75 % obyvatel žije pod hranicí chudoby s příjmem nižším než 1,9 dolaru na den. Hrubý národní produkt činí 528 dolarů na osobu. Je nižší než v Etiopii a dosahuje zhruba úrovně Mosambiku. To řadí Madagaskar mezi nejchudší země světa, jak dokládá i Human Development Index z roku 2019, který uvádí zemi na 162. místě z celkových 189.

Drobní farmáři se potýkají se škůdci, jako jsou myši, a s nemocemi plodin, jako je parazitická houba Pyricularia orizae. Ještě větší problém jsou však cyklóny, které působí nejen ztráty na úrodě a dobytku, ale poškozují také domy a silnice. Cyklóny se vyskytují převážně od listopadu do března a bývají v průměru tři až čtyři do roka. Nejvíc jich přichází v lednu a únoru čili v „chudé“ sezoně, kdy už docházejí zásoby potravin. Je běžné, že farmáři rýži po sklizni hned prodávají, aby pokryli náklady na pěstování, nářadí a další domácí potřeby, a naopak si ji kupují v čase nedostatku. Její cena je ale právě po sklizni nejnižší a v „chudé“ sezoně nejvyšší. V obdobích nedostatku rýže farmáři konzumují i další plodiny, jako jsou kasava a jamy, a to často i druhy rostoucí divoce v lesích.1)

S velkou chudobou se pojí výrazná zranitelnost vůči probíhajícím klimatickým změnám. Podle klimatických modelů se průměrná roční teplota na Madagaskaru v tomto století zvýší o více než 1,1 °C (podle některých modelů i o víc než 2 °C). Vzroste nerovnoměrnost srážek během roku a zvýší se destruktivní síla cyklónů, jejichž dopad na zemědělskou produkci bude ještě výraznější.

Dalším negativním důsledkem klimatických změn je zánik korálových útesů na Madagaskaru. Na Grand Récif u města Tuleáru na jihozápadě ostrova umírají koráli a téměř úplně tu zmizela populace ryb. To souvisí s nárůstem teploty, poklesem pH vody, ale také s kontaminací odpadními látkami z blízkého Tuleáru.

Ne všechny zprávy o vlivu klimatických změn na Madagaskaru jsou ale úplně negativní. Ve výzkumném ústavu CIRAD ve Francii proběhla rozsáhlá studie o vlivu klimatických změn na pěstování rýže na centrální vysočině.2) Terénní experimenty byly použity ke kalibraci modelů různých scénářů oteplování. Z výsledků vyplývá, že dopad klimatických změn na centrální vysočině by měl mít za následek vyšší výnosy rýže. To je v rozporu s výsledky studií vlivu klimatických změn na pěstování rýže v jižní Asii. Autoři to vysvětlují tím, že rýže v jižní Asii se pěstuje na horní hranici teplotní tolerance, kdežto na madagaskarské vysočině na hranici dolní. Podobné výsledky byly získány na severu Japonska, kde se klima blíží centrálnímu Madagaskaru.

Poznámky

1) Harvey C. A. et al.: Phil. Trans. R. Soc. Lond. B, 2014, DOI: 10.1098/rstb.2013.0089.

2) Gerardeaux E. et al.: Agron. Sustain. Dev., 2012, DOI: 10.1007/s13593-011-0049-6.

Ke stažení

TÉMA MĚSÍCE: Klimatické změny
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství, Klimatologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ondřej Šráček

Prof. Ing. Ondřej Šráček, M.Sc., Ph.D., vystudoval geologii na VŠB Ostrava a hydrogeologii a environmentální geochemii na University of Waterloo a Université Laval v Kanadě, učí na univerzitách UP Olomouc a PUC v Rio de Janeiru, je členem arzenového výzkumného týmu na Royal Institute of Technology ve Stockholmu a podílel se mj. na projektech v Argentině, Bangladéši, Mexiku, Tchaj-wanu a Zambii.
Šráček Ondřej

Další články k tématu

Technologické, imisní a ekonomické trendyuzamčeno

Zda se nám podaří zabrzdit emise skleníkových plynů, záleží na třech hlavních faktorech: globální diplomacii, čistších technologiích a...

Malí, ale šikovníuzamčeno

Aktuální výzkum ukazuje, že se Arktida stává významným zdrojem oxidu uhličitého (CO2). To znamená, že spotřeba CO2 vegetací je nižší než množství...

Co způsobilo poslední vzepětí doby ledové?uzamčeno

Úplný závěr posledního glaciálu je spojen s globálním klimatickým výkyvem zvaným mladší dryas. Toto zhruba 1200 roků dlouhé období dramatických...

Utopeni v kakofonii názorůuzamčeno

O málokterém tématu toho bylo publikováno tolik, jako o klimatické změně. Nad stejnými daty docházejí autoři zhusta k rozporuplným závěrům....

Mýtus globálního ochlazování v sedmdesátých letech minulého stoletíuzamčeno

Často slýcháme, že v sedmdesátých letech vědci varovali před příchodem ledové doby a dnes straší globálním oteplováním. Celý příběh byl výborně...

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Komu se nelení…

Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné