Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Fotosyntetizující živočichové

 |  7. 4. 2016
 |  Vesmír 95, 210, 2016/4

Někteří živočichové ve svých tělech hostí autotrofní organismy, jiní jim kradou plastidy nebo si od nich půjčují příslušné geny. Zašel některý živočich ještě dál? A jak do tohoto tématu mohou promluvit biotechnologové?

Fotosyntéza je skvělá strategie pro získávání energie, je-li k disposici dostatek světla. Není překvapivé, že se během evoluce různé mechanismy zachycení a zpracování energie fotonů vyvinuly opakovaně a nezávisle na sobě. Fotosyntéza navíc umožňuje jeden ze dvou typů autotrofie, kdy je organismus nezávislý na organických sloučeninách, neboť si je dokáže sám vyrobit (druhým typem je chemolitotrofie, využívající energii anorganických sloučenin).

Za mimořádných podmínek dostatku organických sloučenin (např. u parazitických rostlin nebo řas) může původně fotosyntetizující organismus tuto schopnost ztratit. Je ale možné, aby skupina heterotrofních organismů naopak získala schopnost fotosyntetizovat? U jednobuněčných organismů to není nic vzácného. Některé tuto schopnost získaly v dávné minulosti pohlcením fotosyntetizujícího prokaryotního organismu (primární endosymbióza, díky níž „zezelenali“ i dávní jednobuněční předci vyšších rostlin), další heterotrofové pohltili takto vzniklého eukaryotního autotrofa (sekundární a terciární endosymbióza, které daly vzniknout například rozsivkám nebo obrněnkám).

Je to však možné u složitých mnohobuněčných heterotrofů, jakými jsou živočichové? A jak by takoví fotosyntetizující živočichové mohli vypadat?

Nyní vidíte 15 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se zejména dynamikou endozomálního systému s důrazem na antigenní prezentaci, membránovými mikrodoménami a vlivem nízkomolekulárních inhibitorů a sekundárních metabolitů na buněčnou fyziologii. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO.
Černý Jan

Další články k tématu

Jak se mi do života vplížily biologické invaze

V dobách, kdy jsem se účastnil biologické olympiády, se biologické invaze, tedy přesněji řečeno jejich studium, teprve klubaly k životu. Při slově...

Záhada třetího chromozomuuzamčeno

Downův syndrom je způsoben změnou v počtu genů, která – přestože jde o geny normální, nepoškozené – působí řadu fyziologických změn ve vývoji,...

Syntetické protilátkyuzamčeno

Protilátky představují pro většinu populace záhadné látky, které pomáhají organismu v boji proti běžným či zákeřným nemocem. To je vlastně pravda....

Pamětníci třetihorních ostrovůuzamčeno

Blešivci, jejichž hemžení mezi listím nebo pod kameny na dně si asi všiml každý, kdo někdy nahlédl pod hladinu našich potoků, jsou nejen významnou...

Indonéské zprávyuzamčeno

Nedávné rozsáhlé požáry přitáhly pozornost k ekologickým problémům Kalimantanu. Stanislav Lhota však na Borneu působí již mnoho let. Po celou dobu...

Od šuplery ke genomuuzamčeno

Pohled na příbuzenské vztahy organismů se za posledních padesát let zásadně změnil. Přispěly k tomu především genomické studie. Od mé účasti v...

Biologická olympiádauzamčeno

„Biologická olympiáda je předmětová soutěž ve znalostech z přírodopisu a z biologie určená žákům základních a studentům středních škol.“ Tahle...

Jak jsem se stal biologem

Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Na rozdíl od matematiky, fyziky nebo chemie nemůže totiž živý svět snadno popsat pomocí...

Talenty z BiO-líhně

Sběr druhotných surovin nebo účast při výsadbě a údržbě zeleně, tak vypadala vstupenka na Biologickou olympiádu v roce 1981. Bioolympionik musel...

Uhrančivá věda

Ředitelé akademických ústavů, vedoucí kateder či děkané, úspěšní podnikatelé, pedagogové a vědci. Mezi těmi všemi lze nalézt Bývalé Účastníky...

Velké ptačí mapování

Potápek černokrkých na území České republiky ubývá, naopak orlů mořských přibývá. Jak se rozšiřují a mizí jednotlivé ptačí druhy, se pravidelně...

Rozkladači, webmasteři ekosystémů

Pod zemským povrchem se skrývá život, z něhož známe jen zlomek. Lesy, do nichž chodíme, byliny, do nichž sedáme na lukách, to vše se rychle mění,...

Mozaika biologického olympionika

Biologická olympiáda zásadně ovlivnila můj život, provází mne doslova od dětství až do dnešních časů. Nabízím pár střípků ze vzpomínek...

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...