Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Velké ptačí mapování

 |  6. 4. 2016

Potápek černokrkých na území České republiky ubývá, naopak orlů mořských přibývá. Jak se rozšiřují a mizí jednotlivé ptačí druhy, se pravidelně dozvídáme z mapování hnízdního rozšíření ptáků. Čtvrté mapování je právě v poločase a pomoc dobrovolných spolupracovníků je stále vítána.

Atlasy hnízdního rozšíření ptáků jsou dnes již samozřejmým zdrojem kvalitních informací o výskytu a početnosti ptáků na úrovni regionů, států a dokonce i kontinentů. Mapování se opakuje zpravidla po 10 až 15 letech, a tak lze sledovat trendy v rozšíření a početnosti jednotlivých ptačích druhů.

Česká republika patří v tomto ohledu ke špičce ornitologicky vyspělých států. Ptactvo bylo v době hnízdění mapováno již třikrát (1973–1977, 1985–1989, 2001–2003) a čtvrté (2014–2017) je právě v poločase.

Úspěch mapování vždy stál a stojí na spolupráci mnoha dobrovolných spolupracovníků, zkušených znalců ptactva, kteří neváhají nezištně trávit desítky hodin sběrem terénních dat. Hlavními výstupy dosud publikovaných Atlasů byly druhové mapky s rozlišením pravděpodobnosti hnízdění (prokázané, pravděpodobné a možné) a textová část, která se věnuje aktuálnímu stavu a změnám oproti minulým obdobím.

 

Doposud jediný evropský hnízdní atlas vyšel v roce 1997. V současnosti se připravuje druhý, jehož vydání je plánováno na rok 2020. Do něho se promítnou i výsledky právě probíhajícího mapování na našem území. Oceněním úspěchů české ornitologie je jistě skutečnost, že byla Česká společnost ornitologická společně s Katalánským ornitologickým institutem pověřena koordinací připravovaného evropského hnízdního atlasu.

Jak se mapuje

Základem čtvrtého mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice je stejná síť jako v druhém (1985–1989) a třetím (2001–2003) mapování. Jde o síť kvadrátů 10 minut zeměpisné délky × 6 minut zeměpisné o šířky (zhruba 11,2 × 12 km). Celkem jich na území ČR zasahuje 678. Základní kvadrát je dále rozdělen na 16 (4 × 4) „malých“ čtverců (cca 2,8 × 3,0 km = 8,4 km2.

Mapování probíhá v základních kvadrátech na základě návštěvy všech typů prostředí v hnízdní době. Cílem každého mapovatele je prokázat co nejvyšší počet hnízdících druhů v nejvyšší možné kategorii hnízdění. Největší mapovací úsilí by mělo být nasměrováno na hlavní hnízdní období od dubna do července.

0. Nehnízdící druh (druh pozorovaný v době hnízdění s podezřením, že jde ještě o tah nebo pobyt nehnízdícího ptáka)

A. Možné hnízdění

1. Druh pozorovaný v době hnízdění ve vhodném hnízdním prostředí (za hnízdní období považujeme dobu od 1. 4. do 31.7.). Není ale nutné omezovat se ve všech případech na toto období – např. sovy hnízdí často už dříve a mnozí pěvci, vodní ptáci či holubi mohou, ať už normálně nebo při náhradních snůškách, klást vejce a vyvádět mláďata i v srpnu. Křivka obecná může ostatně hnízdit i uprostřed zimy.

2. Pozorování zpívajícího samce nebo zaslechnutí hlasových projevů souvisejících s hnízděním v hnízdním období.

B. Pravděpodobné hnízdění

3. Pár pozorovaný v hnízdní době ve vhodném hnízdním prostředí.

4. Stálé teritorium předpokládané na základě pozorovaného teritoriálního chování (zpěv, zahánění soků apod.) na stejném místě minimálně dvakrát s odstupem jednoho týdne.

5. Pozorování toku nebo námluv.

6. Hledání pravděpodobných hnízdišť.

7. Vzrušené chování nebo varování starých ptáků nejspíše v blízkosti hnízda.

8. Přítomnost hnízdní nažiny u chyceného starého ptáka.

9. Staří ptáci pozorovaní při stavbě hnízda nebo dlabání hnízdní dutiny.

C. Prokázané hnízdění

10. Odpoutávání pozornosti od hnízda nebo mláďat nebo předstírání zranění.

11. Nález použitého hnízda (obsazeného či opuštěného během pozorování) nebo nález vaječných skořápek.

12. Nález čerstvě vylétaných mláďat (u krmivých ptáků) nebo mláďat v prachovém peří (u nekrmivých ptáků).

13. Pozorování starých ptáků přilétajících na hnízdiště či opouštějících je za okolností, které nasvědčují přítomnost obsazeného hnízda (včetně vysoko umístěných hnízd nebo hnízdních dutin, do nichž není vidět) či pozorování starých ptáků vysezujících snůšky vajec.

14. Pozorování starých ptáků při odnášení trusu od hnízda nebo při přinášení potravy mláďatům.

15. Nález hnízda s vejci.

16. Nález hnízda s mláďaty.

Co víme po dvou letech mapování

Které druhy přibývají: Již po dvou letech čtvrtého mapování hnízdního rozšíření ptáků lze u řady druhů konstatovat jednoznačný nárůst počtu obsazených kvadrátů, např. morčáka velkého, orla mořského, jeřába popelavého nebo výskyt zcela nových druhů, např. husice nilské či kachničky mandarinské.

U jiných ptačích druhů byl naopak potvrzen až tragický propad, např. u potápky černokrké, racka chechtavého a sýčka obecného.

Základních kvadrátů s alespoň jedním přihlášeným mapovatelem bylo 533 (78,6 %). Přihlášených mapovatelů bylo registrováno 297. Alespoň jedna hodinovka byla v uplynulých dvou hnízdních obdobích ve 499 základních kvadrátech (73,6 %). Celkově bylo do databáze vloženo 4470 hodinovek.

Významným ukazatelem úspěšnosti mapování hnízdního rozšíření ptáků je jistě počet zjištěných druhů v kvadrátech. Průměr na kvadrát v současnosti činí 83 druhů.  V 437 kvadrátech bylo zjištěno více než 75 druhů (64,5 %) a jen v 33 kvadrátech (4,9 %) méně než 25 druhů – nezřídka jde o hraniční kvadráty.

 

Prosíme všechny profesionální i amatérské ornitology, aby se v příštích dvou letech do mapování hnízdního rozšíření ptáků aktivně zapojili a přispěli tak k naplnění stanovených cílů této významné akce. Kontakt – FŽP ČZU v Praze (), případně atlas.birds.cz

Koordinačním pracovištěm je Fakulta životního prostředí ČZU v Praze (Vladimír Bejček, Karel Šťastný), spolupracujícími subjekty pak Česká společnost ornitologická a Agentura ochrany přírody ČR.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska (EHP-CZ02-OV -1-027-2015).

Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway (EHP-CZ02-OV -1-027-2015).

Vladimír Bejček, spoluautor tohoto textu, v biologických olypiádách získal dvakrát 6. místo (4. ročník, 1970 a 5. ročník, 1971 a 14. místo v 6. ročníku /1972).

 

 

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie, Biologie

O autorech

Vladimír Bejček

Karel Šťastný

Další články k tématu

Fotosyntetizující živočichovéuzamčeno

Někteří živočichové ve svých tělech hostí autotrofní organismy, jiní jim kradou plastidy nebo si od nich půjčují příslušné geny. Zašel některý...

Záhada třetího chromozomuuzamčeno

Downův syndrom je způsoben změnou v počtu genů, která – přestože jde o geny normální, nepoškozené – působí řadu fyziologických změn ve vývoji,...

Syntetické protilátkyuzamčeno

Protilátky představují pro většinu populace záhadné látky, které pomáhají organismu v boji proti běžným či zákeřným nemocem. To je vlastně pravda....

Jak se mi do života vplížily biologické invazeuzamčeno

V dobách, kdy jsem se účastnil biologické olympiády, se biologické invaze, tedy přesněji řečeno jejich studium, teprve klubaly k životu. Při slově...

Pamětníci třetihorních ostrovůuzamčeno

Blešivci, jejichž hemžení mezi listím nebo pod kameny na dně si asi všiml každý, kdo někdy nahlédl pod hladinu našich potoků, jsou nejen významnou...

Indonéské zprávyuzamčeno

Nedávné rozsáhlé požáry přitáhly pozornost k ekologickým problémům Kalimantanu. Stanislav Lhota však na Borneu působí již mnoho let. Po celou dobu...

Od šuplery ke genomuuzamčeno

Pohled na příbuzenské vztahy organismů se za posledních padesát let zásadně změnil. Přispěly k tomu především genomické studie. Od mé účasti v...

Biologická olympiádauzamčeno

„Biologická olympiáda je předmětová soutěž ve znalostech z přírodopisu a z biologie určená žákům základních a studentům středních škol.“ Tahle...

Jak jsem se stal biologem

Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Na rozdíl od matematiky, fyziky nebo chemie nemůže totiž živý svět snadno popsat pomocí...

Talenty z BiO-líhně

Sběr druhotných surovin nebo účast při výsadbě a údržbě zeleně, tak vypadala vstupenka na Biologickou olympiádu v roce 1981. Bioolympionik musel...

Uhrančivá věda

Ředitelé akademických ústavů, vedoucí kateder či děkané, úspěšní podnikatelé, pedagogové a vědci. Mezi těmi všemi lze nalézt Bývalé Účastníky...

Rozkladači, webmasteři ekosystémů

Pod zemským povrchem se skrývá život, z něhož známe jen zlomek. Lesy, do nichž chodíme, byliny, do nichž sedáme na lukách, to vše se rychle mění,...

Mozaika biologického olympionika

Biologická olympiáda zásadně ovlivnila můj život, provází mne doslova od dětství až do dnešních časů. Nabízím pár střípků ze vzpomínek...

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné