Biologická olympiáda
k jubilejnímu 50. ročníku
| 7. 4. 2016
| Vesmír 95, 204, 2016/4
| Téma: BUBO Biologická olympiáda
„Biologická olympiáda je předmětová soutěž ve znalostech z přírodopisu a z biologie určená žákům základních a studentům středních škol.“ Tahle suchá definice však v sobě ukrývá mnohem více, než by se mohlo zdát.
Čím je dlouhověkost soutěže podmíněna? Především armádou nadšených učitelek a učitelů, kteří realizují nižší kola soutěže. V lezavém počasí se o víkendu před soutěží pídí po vhodných a pokud možno pěkně kvetoucích rostlinách, které pak předkládají soutěžícím k poznávání. Do poslední chvíle napjatě čekají, zda se v senném nálevu namnoží správné organismy na mikroskopické pozorování. Umíněně se hrabou ve zmrzlém kompostu, protože někdo přeci tu pátou žížalu do soutěže musí obstarat.
Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
TÉMA MĚSÍCE: BUBO Biologická olympiáda
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Hlavní články
O autorovi
Lenka Libusová
RNDr. Lenka Libusová, Ph.D., (*1975) vystudovala vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Přednáší a bádá na katedře biologie buňky PřF UK. Autorky se v laboratoři molekulární genetiky vývoje na PřF UK nyní zabývají úlohou buněčného transportu v přenosu signálů.
Další články k tématu
Jak se mi do života vplížily biologické invaze
V dobách, kdy jsem se účastnil biologické olympiády, se biologické invaze, tedy přesněji řečeno jejich studium, teprve klubaly k životu. Při slově...
Fotosyntetizující živočichové
Někteří živočichové ve svých tělech hostí autotrofní organismy, jiní jim kradou plastidy nebo si od nich půjčují příslušné geny. Zašel některý...
Záhada třetího chromozomu
Downův syndrom je způsoben změnou v počtu genů, která – přestože jde o geny normální, nepoškozené – působí řadu fyziologických změn ve vývoji,...
Syntetické protilátky
Protilátky představují pro většinu populace záhadné látky, které pomáhají organismu v boji proti běžným či zákeřným nemocem. To je vlastně pravda....
Pamětníci třetihorních ostrovů
Blešivci, jejichž hemžení mezi listím nebo pod kameny na dně si asi všiml každý, kdo někdy nahlédl pod hladinu našich potoků, jsou nejen významnou...
Indonéské zprávy
Nedávné rozsáhlé požáry přitáhly pozornost k ekologickým problémům Kalimantanu. Stanislav Lhota však na Borneu působí již mnoho let. Po celou dobu...
Od šuplery ke genomu
Pohled na příbuzenské vztahy organismů se za posledních padesát let zásadně změnil. Přispěly k tomu především genomické studie. Od mé účasti v...
Jak jsem se stal biologem
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Na rozdíl od matematiky, fyziky nebo chemie nemůže totiž živý svět snadno popsat pomocí...
Talenty z BiO-líhně
Sběr druhotných surovin nebo účast při výsadbě a údržbě zeleně, tak vypadala vstupenka na Biologickou olympiádu v roce 1981. Bioolympionik musel...
Uhrančivá věda
Ředitelé akademických ústavů, vedoucí kateder či děkané, úspěšní podnikatelé, pedagogové a vědci. Mezi těmi všemi lze nalézt Bývalé Účastníky...
Velké ptačí mapování
Potápek černokrkých na území České republiky ubývá, naopak orlů mořských přibývá. Jak se rozšiřují a mizí jednotlivé ptačí druhy, se pravidelně...
Rozkladači, webmasteři ekosystémů
Pod zemským povrchem se skrývá život, z něhož známe jen zlomek. Lesy, do nichž chodíme, byliny, do nichž sedáme na lukách, to vše se rychle mění,...
Mozaika biologického olympionika
Biologická olympiáda zásadně ovlivnila můj život, provází mne doslova od dětství až do dnešních časů. Nabízím pár střípků ze vzpomínek...
Doporučujeme
Zhasněte světla!
Pavel Pecháček | 7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů
Jan Klimeš | 7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce
Pavel Gabzdyl | 7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...
Sledujte nás na sociálních sítích