i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

150 let Vesmíru a 170 let moderní medicíny

 |  3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 298, 2021/5
 |  Téma: 150 let Vesmíru

Když vyšlo první číslo Vesmíru, lékařství již mělo za sebou významný obrat k modernímu oboru, jaký známe dnes. Medicína začala zhruba od poloviny 19. století mísit své empirické základy s vědeckými přístupy, opírajícími se o znalosti z anatomie, chemie a fyziky.

Experimentální fyziologické přístupy zavedl v první polovině 19. století Francouz François Magendie, plně je rozvinul jeho geniální žák Claude Bernard. Ten popsal význam jaterního glykogenu, vyslovil postulát, že po odejmutí orgánu je třeba sledovat důsledky odnětí, čímž získáme model selhání ledvin. Bernard také zavedl metodiku experimentální práce a sledování tak, aby výsledky byly jasně interpretovatelné, a axiom změny pouze jedné podmínky v jednom pokusu či sledování. Jeho paradigmata ovlivňují experimentální i klinickou medicínu dodnes.

K pochopení buněčné patologie významně přispěl Rudolf Virchow. Německou i českou fyziologii významně ovlivnil Jan Evangelista Purkyně, který v slezské (tehdy pruské) Vratislavi založil roku 1839 první fyziologický ústav na světě.

Experimenty brněnského augustiniánského mnicha Johanna Gregora Mendela v padesátých a šedesátých letech umožnily formulovat základní zákony dědičnosti. Stejně jako kniha O původu druhů přírodním výběrem, publikovaná Charlesem Darwinem, neměly Mendelovy objevy přímý dopad na klinickou medicínu, ale oba svým dílem představili zásadně nové koncepce v biologii, které významně ovlivnily myšlení biologů, lékařů i veřejnosti.

Bouřlivý rozvoj chirurgie

Bostonský stomatolog William Morton v roce 1846 zavedl éterovou narkózu a Ignác Semmelweis začal prosazovat mytí rukou u porodních asistentek a lékařů na vídeňské porodnické klinice. Mezi roky 1865 a 1870 byly posupně rozpracovány náměty edinburského chirurga Josepha Listera spočívající v preventivním ošetření poranění karbolovou kyselinou, později v dezinfekci rukou a nástrojů před operací. Tento přístup byl nazván antiseptický. V návaznosti na průkazy patogenity bakterií začal kielský chirurg Gustav Adolf Neuber postulovat aseptický přístup s dokonalou hygienou rukou, dezinfekcí operačního pole, nástrojů a obvazů. Tuto metodu rozšířil další chirurg, Ernst Bergmann. Aseptický přístup spolu s celkovou anestezií vedly k bouřlivému rozvoji chirurgie po roce 1870. Theodor Billroth odstranil v roce 1881 žaludek s karcinomem 43leté ženě poté, co provedl řadu pokusů na zvířatech. Experimentální fyziologii následovaly do té doby nevídané operace.

2. vídeňská lékařská škola

K rozvoji světové, a zvláště středoevropské medicíny přispěli v druhé polovině 19. století dva profesoři Vídeňské univerzity českého původu, totiž patolog Karel Rokitanský a internista Josef Škoda. V té době byla úmrtnost na nemocničních lůžkách velmi vysoká; kdo na Škodově klinice zemřel, byl další den většinou Rokitanským pitván. Škoda byl velkým propagátorem fyzikálního vyšetření, tedy vyšetření pohledem, poklepem, poslechem a pohmatem, a byl jedním z těch, kteří ho zavedli do systematické klinické praxe. Spolu s Rokitanským srovnávali nálezy z fyzikálního vyšetření s nálezem patologickým, oba tak významně přispěli k jejich logickému uspořádání. Významně se zasloužili i o vznik na tehdejší dobu výborně vybavených operačních sálů, které přilákaly do Vídně v roce 1867 i zmíněného skvělého chirurga Billrotha. Tak se postupně rozvíjela 2. vídeňská lékařská škola, která významně ovlivnila lékařské myšlení nejen ve střední Evropě.

„Dr. Fritz Schaudinn, geniální zoolog, vyrván byl vědě dne 22. června t. r. v nejkrásnějším věku 35 let, uprostřed nejslibnější činnosti, na dráze dalekosáhlých a pro lidstvo důležitých objevů. V nejnovější době pak objevil původce příjice a nalézal se právě na stopě, jak čeliti tomuto zhoubnému nepříteli. Ovoce však svého dalekosáhlého objevu již více nesklidil, neúprosným osudem byv odvolán v místa, odkud není návratu.“

Vesmír 35, 228, 1906/19

Lovci mikrobů

Téměř současně objevil Robert Koch a další kolegové, že mnohé přenosné nemoci jsou způsobeny mikroorganismy. Zhruba mezi roky 1860 a 1890 byla identifikována řada původců onemocnění, například antraxu a tuberkulózy. Krom toho se, zejména díky Louisi Pasteurovi, etabloval princip přípravy léčebných sér a vakcín. Pasteur navázal na metodu očkování proti neštovicím, kterou vypracoval začátkem 19. století Edward Jenner (podrobněji o očkování na s. 304). Friedrich Löffl er nalezl v roce 1884 bacil záškrtu (difterie). Emil Behring (vůbec první lékař vyznamenaný Nobelovou cenou) koncem roku 1890 vypracoval metodu přípravy antidifterického séra z krve koní, kterým byl intravenózně podán difterický toxin. Sérum pak bylo využíváno nejen k léčbě, ale i k prevenci záškrtu. V roce 1894 popsali Alexandre Yersin a Šibasaburó Kitasato původce moru a o čtyři roky později Šiga Kjóši a Walter Kruse nalezli bakteriálního původce úplavice. V roce 1905 Fritz Schaudinn s Erichem Hoffmannem objevil původce syfilidy, spirochetu Treponema pallidum (viz také Vesmír 75, 78, 1996/2 a 77, 506, 1998/9).

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 150 let Vesmíru
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, 150 let Vesmíru

O autorovi

Michal Anděl

Prof. MUDr. Michal Anděl, CSc., (*1946) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK. Je profesorem vnitřního lékařství se zaměřením na diabetologii a klinickou i preventivní výživu. Stal se vedoucím Centra pro výzkum výživy metabolismu a diabetu 3. lékařské fakulty UK. Patří mezi členy Učené společnosti ČR.
Anděl Michal

Další články k tématu

Zázračné očkování. Boj s pravými neštovicemi v českých zemích v „dlouhém“ 19. století

Pravé neštovice byly po staletí jednou z nejobávanějších i nejběžnějších infekčních chorob euroasijské provenience. A byly také prvním infekčním...

Stručná historie genového inženýrstvíuzamčeno

V roce 1980 vyjádřil u příležitosti 10. výročí založení Ústavu Friedricha Mieschera v Basileji slavný biolog a pozdější laureát Nobelovy ceny...

Časy Vesmíru

První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Od Jennera po Karikó

Právě v těchto dnech je to přesně 225 let od okamžiku, kdy Edward Jenner poprvé aplikoval očkování, které bylo vyvinuto na základě systematického...

Adam stále nenalezenuzamčeno

Stačilo 150 let a pohled na lidskou evoluci se změnil tak zásadně, že to až bere dech. Ještě před sto lety se děti ve školách učily, že první lidé...

Nenápadný hrdina 20. stoletíuzamčeno

Pro experimentální obory jsou metody a přístroje zásadní. Proměny hmotnostního spektrometru od fyzikální aparatury se specifickým určením po...

Večery u Purkyňova samovaruuzamčeno

Otakar Matoušek, Přírodovědecká fakulta UK, Československý rozhlas a Vesmír

Od nukleinu po CRISPRuzamčeno

Píše se rok 1871. V Praze vychází první číslo časopisu Vesmír a v německém Tübingenu vydává Felix Hoppe-Seyler knihu Medizinisch-chemische...

Stopadesátiletý mladík

V pátek 31. března 1871 předložil student medicíny Václav Kumpošt „slavnému cís. král. policejnímu ředitelství a slavnému cís. král. státnímu...

Historie vakcinace a nedůvěry vůči ní

Očkování představuje účinný způsob, jak ochránit jednotlivce před onemocněním a jak omezit další přenos nemoci. Proto je třeba odmítání vakcinace...

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné