Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Večery u Purkyňova samovaru

 |  3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 295, 2021/5
 |  Téma: 150 let Vesmíru

Otakar Matoušek, Přírodovědecká fakulta UK, Československý rozhlas a Vesmír

Profesor RNDr. Otakar Matoušek (14. 1. 1899–4. 1. 1994) patřil k trojici mužů, kteří v podmínkách první republiky vzkřísili zaniklý Fričův Vesmír. Navíc se tak stalo v duchu zakladatele Václava F. Kumpošta, žáka J. E. Purkyně.

Zoolog, geolog a paleontolog profesor Antonín Frič (1832–1913) převzal vydávání Vesmíru již roku 1872 (rok po vzniku) a vedl jej po třicet čtyři let až do roku 1906, krátce poté přestal časopis vycházet. Na Fričově Vesmíru se redaktorsky podíleli jeho žáci, středoškolští profesoři František Nekut a Čeněk Kotal.

Politik, ekonom a první československý ministr financí Alois Rašín si uvědomoval, že mladá republika potřebuje seriózní zdroj poznání, a obrátil se na významného botanika a pedagoga profesora Bohumila Němce (1873–1966). Sám Rašín se prvního čísla obnoveného Vesmíru nedočkal – zemřel na následky atentátu 18. února 1923 krátce před vydáním.

Otakar Matoušek od samého začátku v Němcově Vesmíru působil a roku 1945 mu Bohumil Němec vydávání předal. V době okupace O. Matoušek nesměl pobývat v Praze a o vydávání Vesmíru se tehdy nesmírně zasloužila jeho manželka dr. Božena Matoušková. V roce 1950 byl předvolán na ministerstvo školství a Vesmír mu byl odňat i s materiály a s jeho penězi. Záminkou byla „neúměrně velká“ fotografie T. G. Masaryka k stému výročí jeho narození. Tehdejší moc se k informaci dostala tím, že se zmocnila Matouškovy osobní pošty s korekturami únorového vydání. Vesmíru se pak chopila Mladá generace československých přírodovědců.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 150 let Vesmíru
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, 150 let Vesmíru

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Další články k tématu

Historie vakcinace a nedůvěry vůči ní

Očkování představuje účinný způsob, jak ochránit jednotlivce před onemocněním a jak omezit další přenos nemoci. Proto je třeba odmítání vakcinace...

Zázračné očkování. Boj s pravými neštovicemi v českých zemích v „dlouhém“ 19. století

Pravé neštovice byly po staletí jednou z nejobávanějších i nejběžnějších infekčních chorob euroasijské provenience. A byly také prvním infekčním...

Od Jennera po Karikó

Při příležitosti udělení Nobelovy ceny Katalin Karikó a Drew Weissmanovi připomínáme článek z roku 2021 o historii vakcín. Pasáž o mRNA a o...

Stručná historie genového inženýrstvíuzamčeno

V roce 1980 vyjádřil u příležitosti 10. výročí založení Ústavu Friedricha Mieschera v Basileji slavný biolog a pozdější laureát Nobelovy ceny...

150 let Vesmíru a 170 let moderní medicínyuzamčeno

Když vyšlo první číslo Vesmíru, lékařství již mělo za sebou významný obrat k modernímu oboru, jaký známe dnes. Medicína začala zhruba od poloviny...

Časy Vesmíru

První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Adam stále nenalezenuzamčeno

Stačilo 150 let a pohled na lidskou evoluci se změnil tak zásadně, že to až bere dech. Ještě před sto lety se děti ve školách učily, že první lidé...

Nenápadný hrdina 20. stoletíuzamčeno

Pro experimentální obory jsou metody a přístroje zásadní. Proměny hmotnostního spektrometru od fyzikální aparatury se specifickým určením po...

Od nukleinu po CRISPRuzamčeno

Píše se rok 1871. V Praze vychází první číslo časopisu Vesmír a v německém Tübingenu vydává Felix Hoppe-Seyler knihu Medizinisch-chemische...

Stopadesátiletý mladík

V pátek 31. března 1871 předložil student medicíny Václav Kumpošt „slavnému cís. král. policejnímu ředitelství a slavnému cís. král. státnímu...

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...