i

Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Adam stále nenalezen

Trnité cesty poznání naší evoluce
 |  3. 5. 2021
 |  Vesmír 100, 324, 2021/5
 |  Téma: 150 let Vesmíru

Stačilo 150 let a pohled na lidskou evoluci se změnil tak zásadně, že to až bere dech. Ještě před sto lety se děti ve školách učily, že první lidé se na zemi objevili teprve v posledním meziledovém období, tedy zhruba před 100 tisíci lety.1) Dnes počátky lidského rodu počítáme na miliony let. Kdo někdy odebíral Vesmír, mohl to postupné košatění lidského rodokmenu sledovat takřka v přímém přenosu.

Když v roce 1907 vydal Eduard Štorch první verzi Lovců mamutů, díla, které dodnes patří mezi mistrovské ukázky popularizace vědy, vycházel nejen z vlastních experimentálních zkušeností, ale také z aktuálních poznatků a vědeckých představ platných v jeho době. Příběh postupně doplňoval a rozšiřoval a většina čtenářů zná jeho poslední verzi z roku 1937.

„Jestřáb… mladé!“ řekl hoch. […] Jeho hlas zněl dosti hrubě. Je znát, že se těžce vyjadřuje. Svou řeč doplňoval hodně posunky, jako vůbec tehdy všichni víc mluvili rukama a pošklebky obličeje nežli ústy.2)

Člověk diluviální v podání vědecké představy přelomu 19. a 20. století neuměl plánovat, měl obtíže mluvit bez posunků, počítat, přežít. Dnes je naše poznání mnohonásobně hlubší, de facto jsme své předky rehabilitovali. Dokázali jsme jim vrátit lidskost. A dnes podobný zápas vedeme také o „bytí“ našich vzdálených bratranců, neandertálců. Učíme se a poznáváme, že kořeny lidství jsou mnohem hlubší, než jsme se až dosud domnívali.

Začalo to neandertálci

První nálezy kostí jiných druhů člověka pocházejí překvapivě již z první poloviny 19. století. Roku 1829 se nedaleko belgického města Engis podařilo najít části lebky dvou- až tříletého neandertálského dítěte a roku 1848 objevili na Gibraltaru lebku neandertálské ženy. O tom, že kosti patří neandertálcům, však ještě neměl nikdo tušení, a tak nálezy mnoho pozornosti nevzbudily. Teprve klasický nález z roku 1856 v německém údolí Neanderthal vyvolal obsáhlou a někdy i ne zcela korektní diskusi, která souvisela s celkovou změnou přírodních věd té doby vrcholící v roce 1859 publikací Darwinovy evoluční teorie. Diskuse o postavení neandertálců se pak opakovaně vracely, nejdříve byl na počátku 20. století uznán za samostatný druh a dostal velmi přiléhavé jméno Homo primigenius (ozvěny těchto debat můžeme sledovat i u nás, Vesmír 36, 195, 1907/13), ale následně byl po většinu 20. století přiřazen jako náš poddruh Homo sapiens neanderthalensis. Teprve v posledních několika desetiletích jsme se vrátili k původnímu chápání neandertálců jako samostatného a svébytného druhu (Vesmír 76, 563, 1997/10).

Nálezů neandertálců z našeho území není mnoho. Pocházejí ze tří jeskynních sídlišť na Moravě (Šipky, Švédova stolu a Kůlny) a ze dvou lokalit na Slovensku. Čechy zatím nevydaly nález žádný. Ze všech nejdůležitější a také nejstarší je nález z roku 1926 ze slovenské obce Gánovce. Jde o výlitek lebeční dutiny spolu s malou částí lebky a později nalezený otisk lýtkové kosti. Stáří nálezu je okolo 100 tisíc let, pocházejí tedy z počátku posledního glaciálu (Vesmír 74, 615, 1995/11).

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: 150 let Vesmíru
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie, 150 let Vesmíru

O autorovi

Petr Šída

PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D., (*1976) vystudoval archeologii a geologii na UK. Zabývá se variabilitou kultur lovců a sběračů. Je členem Střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu Brno v Dolních Věstonicích. Přednáší na katedře archeologie Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Šída Petr

Další články k tématu

Časy Vesmíru

První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Nenápadný hrdina 20. stoletíuzamčeno

Pro experimentální obory jsou metody a přístroje zásadní. Proměny hmotnostního spektrometru od fyzikální aparatury se specifickým určením po...

150 let Vesmíru a 170 let moderní medicínyuzamčeno

Když vyšlo první číslo Vesmíru, lékařství již mělo za sebou významný obrat k modernímu oboru, jaký známe dnes. Medicína začala zhruba od poloviny...

Večery u Purkyňova samovaruuzamčeno

Otakar Matoušek, Přírodovědecká fakulta UK, Československý rozhlas a Vesmír

Od nukleinu po CRISPRuzamčeno

Píše se rok 1871. V Praze vychází první číslo časopisu Vesmír a v německém Tübingenu vydává Felix Hoppe-Seyler knihu Medizinisch-chemische...

Stručná historie genového inženýrstvíuzamčeno

V roce 1980 vyjádřil u příležitosti 10. výročí založení Ústavu Friedricha Mieschera v Basileji slavný biolog a pozdější laureát Nobelovy ceny...

Od Jennera po Karikó

Právě v těchto dnech je to přesně 225 let od okamžiku, kdy Edward Jenner poprvé aplikoval očkování, které bylo vyvinuto na základě systematického...

Stopadesátiletý mladík

V pátek 31. března 1871 předložil student medicíny Václav Kumpošt „slavnému cís. král. policejnímu ředitelství a slavnému cís. král. státnímu...

Zázračné očkování. Boj s pravými neštovicemi v českých zemích v „dlouhém“ 19. století

Pravé neštovice byly po staletí jednou z nejobávanějších i nejběžnějších infekčních chorob euroasijské provenience. A byly také prvním infekčním...

Historie vakcinace a nedůvěry vůči ní

Očkování představuje účinný způsob, jak ochránit jednotlivce před onemocněním a jak omezit další přenos nemoci. Proto je třeba odmítání vakcinace...

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné