Kočka, pozor, divoká!
| 4. 10. 2021Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?
Počet zpráv o výskytu jednoho z nejvzácnějších druhů savců Česka v posledním desetiletí narůstá. Kočka divoká (Felis silvestris) kdysi obývala celé území republiky, ale systematické pronásledování (jakožto škůdce drobné zvěře) člověkem spolu se ztrátou vhodných biotopů v důsledku odlesňování vedlo v průběhu 18. a 19. století k jejímu úplnému vyhubení. Nárůst rozlohy lesnaté krajiny a celoroční ochrana jak u nás, tak v okolních zemích umožnil kočce divoké opětovné postupné osídlování našeho území. Prozatím jde hlavně o pohraniční hory (Šumava, Český les, Javorníky, Bílé Karpaty), ale její přítomnost už byla potvrzena i v dalších oblastech, např. v Doupovských horách nebo naposledy na Dobříšsku (obr. 1).
Proč uniká pozornosti
Proč je kočka divoká tak málo prozkoumaným druhem, který často uniká pozornosti? Hlavní důvody jsou dva. První je její relativně malá velikost v kombinaci s převážně soumračnou a noční aktivitou. Za druhé je to její podobnost s kočkou domácí (Felis catus) typického mourovatého zbarvení, s níž si ji náhodný pozorovatel může velmi lehce splést, obzvláště pokud podmínky pro pozorování nejsou ideální.
I když jsou si podobné, kočka divoká není zdivočelou kočkou domácí. Tyto dva taxony jsou považovány minimálně za dva samostatné poddruhy, v současnosti se ale většina vědecké obce přiklání k tomu, že se jedná o samostatné druhy. Kočka domácí byla domestikována z kočky plavé (Felis lybica), což je sesterský druh naší kočky divoké, žijící v severní Africe a na Blízkém východě (obr. 2). Proces domestikace začal, podobně jako u jiných domácích zvířat, v oblasti vzniku prvních starověkých civilizací, pravděpodobně někde v Mezopotámii, a pak pokračoval v starověkém Egyptě, kde byla kočka uctívána jako vtělení bohyně Bastet. V Evropě pak kočku domácí rozšířili starověcí Římané. Kočka domácí se tedy od kočky divoké liší jak v některých morfologických znacích, což ale vzhledem ke spoustě různých vyšlechtěných plemen koček je někdy obtížně určitelné, tak geneticky, což je důležitější.