i

Aktuální číslo:

2022/11

Téma měsíce:

Cytoskelet

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 604, 2021/10
 |  Téma: Domestikace

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data interpretačně přesypat, k tomu přibývají poznatky nové. Zde se na určité souvislosti zkusíme podívat trochu jinak, i s rizikem, že některé příběhy budou zatíženy určitou zkratkou a možná představují jen jednu z možností.

Proměna lovce-sběrače na zemědělce bývá občas vykládána jako racionální akt plánovaný pod heslem „je žádoucí posunout se dál“. Tento pohled je ovšem odrazem představy, že život lovce byl obtížný a plný nejistoty v nevlídném prostředí, kdy dny nadbytku byly rychle střídány hladověním. Za této konstelace mělo být tedy zemědělství jakýmsi vymaněním z rozmarů přírody. Dnes víme, že tento pohled byl dost vzdálen realitě, protože lovecko-sběračské komunity vesměs prosperovaly, i díky rozmanitým zdrojům potravy.

Z nouze ctnost?

Nepřekvapí pak, že některé populace lovců a sběračů s domestikací zvířat a rostlin sice koketovaly, ale za příznivých podmínek neměly důvod fungování svých komunit výrazně měnit. Připojení vlka a jeho proměna v psa u různých paleolitických komunit patrně „jen“ zvýšily efektivitu lovu a hygienu v sídlištích. Botajská kultura na severu Kazachstánu (mezi lety 3700–3100 př. n. l.), ač možná jako první domestikovala koně, stále intenzivně lovila ty divoké. Některé komunity na severovýchodě Tibetu uměly pěstovat plodiny a chovat domestikanty, ale při dostatku zvěře se chovaly spíš jako lovci a sběrači. Po úbytku zvěře a vinou klimatických změn se z nich stali převážně zemědělci (Vesmír 100, 74, 2021/2).

Ve výčtu bychom mohli pokračovat, omezíme jej na dva další příklady. Austrálci, konkrétně kmen Gunditjmara z jihovýchodu australského kontinentu už nejméně 6600 let kombinuje lovecsko-sběračský způsob života s aktivním rybníkářstvím. Velmi zajímavá je i lokalita Tell Abu Hureyra na území dnešní Sýrie, spojená s tzv. natúfienskou kulturou (12 500–9500 let př. n. l.), u níž je detailně podchycen vliv klimatických změn na fungování komunit, v našem kontextu s ukázkovým přeorientováním se lovce-sběrače dominantně lovícího gazely na zemědělce využívajícího řadu plodin a ovce a kozy.

V řadě oblastí si klimatické změny v holocénu přechod na zemědělství prostě vynutily buď změnou prostředí, nebo přímo úbytkem lovné zvěře, který často umocnil sám člověk nadměrným lovem. Z antropologických srovnání víme, že pro některé populace byl přechod na zemědělství vyloženě bolestný. Projevoval se například menším vzrůstem, zátěžovými patologiemi v důsledku nošení příliš těžkých nákladů, hojnějším výskytem nemocí, projevujících se zejména vyšší dětskou úmrtností. Hledání optimálních chovatelských a pěstitelských postupů při omezených loveckých šancích nebylo jednoduché, vždy hrozila neúroda a nutnost hájit si stáda a výpěstky proti jiným lidem nebo divokým zvířatům. Po překlenutí počáteční fáze ale získaly zemědělské populace dostatek dovedností a díky domestikantům (zvířecím i rostlinným) tolik výhod, že začaly globálně dominovat, často na úkor lovecko-sběračských populací a divoké přírody včetně divokých předků domestikantů (viz tabulku I.).

Kdo koho?

Při úvahách o domestikaci automaticky předpokládáme, že člověk divoká zvířata domestikoval aktivně, a pak řešíme, jak to dělal prakticky. Ochočoval mladé jedince (s použitím vtištění)? Nebo byly v celém procesu aktivnější empatičtější ženy a děti, které se ujímaly osiřelých mláďat po lovu? Už klasici upozorňovali na to, že řada druhů mohla jít člověku vstříc nebo je minimálně lákaly výsledky lovecké či zemědělské činnosti člověka. Pokud si uvědomíme podobnosti sociálního uspořádání vlčí smečky s lidskou rodinou, pak lze předpokládat, že fungování lidských societ bylo pro méně bázlivé vlky velmi čitelné a tito jedinci se dokázali k lidem prostě šikovně vetřít. [Někdy jsme se naopak dokázali vnutit mezi zvířata my, třeba u sobů (obr. 2) bývá náš způsob domestikace označován jako sociální parazitismus, stejně tak u ovcí a koz.] Není tedy divu, že vlka opakovaně domestikovali už paleolitičtí lovci. Určitou paralelu k chování vlků nám poskytují toulaví psi, do jejichž života člověk nezasahuje křížením a cílenou selekcí. Oproti psům, kteří mají svého pána, vycházejí ti divocí mnohem lépe – při střetu způsobují méně závažná zranění, a není to jen jejich menší velikostí. Snaží se chovat „vzorně“, aby mohli v blízkosti lidských sídel využívat výhod a nezavdali příčinu ke svému pronásledování.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Další články k tématu

Ochočené kvasinky

Ad Vesmír 100, 618, 2021/10 Rád v nadsázce říkám, že naším pravděpodobně prvním domácím mazlíčkem byla kvasinka, kterou jsme domestikovali dávno...

Co dělá asijský slon v Africeuzamčeno

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Nejistá kolébka afrického čirokuuzamčeno

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec...

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Doporučujeme

Léčba před narozením

Léčba před narozením audio

Jaroslav Petr  |  17. 11. 2022
Smrtelnou, dědičnou Pompeho chorobu, které těžce postihuje už novorozence, léčili lékaři ještě před narozením dítěte tak, že postiženému plodu...
Mentální anorexie a mikrobiom

Mentální anorexie a mikrobiom

S pozměněným či nepříznivým složením mikrobioty dnes spojujeme nejrůznější onemocnění. Dysbióza se popisuje u idiopatických střevních zánětů,...
Vojna proti ukrajinskej kultúre

Vojna proti ukrajinskej kultúre uzamčeno

Roman Liubun  |  31. 10. 2022
Ako ospravedlnenie svojich plánov na ovládnutie Ukrajiny predniesol Vladimír Putin 21. februára tohto roku krátku „prednášku“ z histórie. V jeho...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné