i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Strategie líných mutantů

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 622, 2021/10
 |  Téma: Domestikace

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Pokud mluvíme o domestikaci rostlin a o zemědělství, je třeba si nejprve vyjasnit pojmy. Jak obecně známo, pěstovat lze cokoliv a vůbec to nemusí být domestikované. Pěstované druhy nemají obvykle funkční vlastnosti a morfologické znaky domestikovaných rostlin (např. zvětšené plody, nerozpadavé klasy, krátkou sezonu dozrání), přesto se v lidské kultuře kultivují jako užitkové rostliny. Ale právě domestikované rostliny tvoří základní sortiment výživy mnoha zemědělských společností. Zemědělství v definici evolučního biologa Davida Rindose chápeme jako člověkem řízený vztah mezi domestikovanými rostlinami a zvířaty. V případě nejstarší formy zemědělství na světě tomu ale bylo jinak a právě Přední východ je toho nejlepším příkladem. Co se v několika oblastech světa na konci poslední doby ledové stalo, jaké to mělo příčiny a jaké následky? Pozornost zaostříme na jihozápadní okraj Asie, kde se nachází centrum dějů, které před deseti tisíci lety natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Tři centra Jacka Harlana

Už rostlinný genetik Nikolaj Vavilov (1887–1943) ozřejmil, že na světě je jen několik málo oblastí, kde mohly být domestikovány rostliny tvořící základ výživy velké části lidstva. Než prominentní ruský vědec upadl v nemilost režimu, měl poměrně volné badatelské a cestovatelské možnosti. Podařilo se mu stanovit několik center rostlinné genetické diverzity, která se do značné míry překrývají s centry rané domestikace rostlin, jak je známe dnes. Autorem konceptu center je jeden ze zakladatelů archeobotaniky, americký vědec Jack Harlan (1917–1998). Nikolaj a mladý Jack se dokonce ve Spojených státech setkali, když Vavilov pobýval u Harlanova otce Harryho, rovněž rostlinného genetika. Jack jako patnáctiletý chlapec poslouchal jejich vášnivé debaty. Později položil základy experimentální archeobotaniky a také výrazně zpřesnil Vavilovova centra tím, že je propojil s archeobotanickými nálezy.

Nyní vidíte 13 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace

O autorovi

Jaromír Beneš

Doc. PhDr. Jaromír Beneš, Ph.D., (*1958) vystudoval archeologii na FF UK a botaniku na Biologické fakultě JU. Deset let pracoval jako archeolog v Archeologickém ústavu AV ČR Praha, kde vedl výzkumy neolitického období. V roce 2002 založil na Přírodovědecké fakultě JU Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, kterou vede. Vedle toho působí v Archeologickém ústavu FF JU. Kromě domácích výzkumů neolitu a středověku provádí archeobotanické výzkumy v Itálii, Egyptě, Severní Makedonii a Senegalu.
Beneš Jaromír

Další články k tématu

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Nejistá kolébka afrického čirokuuzamčeno

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec...

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Co dělá asijský slon v Africeuzamčeno

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti...

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné