i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Cesta od divokého k domácímu hmyzu

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 618, 2021/10
 |  Téma: Domestikace

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb nebo octomilka.

Živočichové zdomácněli v zásadě třemi různými způsoby. Při tom prvním se člověk o domestikaci přímo nesnažil. Svými aktivitami vytvořil podmínky, v kterých se volně žijícím živočichům dařilo. Mezi nimi se dostávali do výhody stále krotší jedinci, protože lépe snášeli život v sousedství lidí. Člověk začal chovat tyto živočichy až ve chvíli, kdy se sami „zkrotili“. Tak byli domestikováni např. pes a kočka. Jiné živočichy člověk systematicky lovil ve volné přírodě a ve snaze o zabezpečení dostatku kořisti je začal chovat. Tak zdomácněly například ovce a kozy. Třetí cesta vedla k domestikaci zvířat, která si člověk cíleně vyhlédl v přírodě a pokusil se je chovat v zajetí. To platí pro širokou škálu domácích zvířecích mazlíčků. Akvarijními rybami počínaje a křečky konče.

Cesta od divokého tvora k plně domestikovanému je dlouhá a odborníci na ní vytyčili pět milníků. V první fázi se divoce žijící živočich adaptuje na podmínky vytvořené člověkem. V té druhé člověk kontroluje část živočichova životního cyklu, ale chovaná populace je stále doplňována odchytem zvířat ve volné přírodě. V třetí etapě člověk ovládl kompletní životní cyklus živočicha, ale sám cíleně vnáší do populace jedince získané z volné přírody. Ve čtvrté fázi už se chov živočichů bez těchto „přírůstků“ obejde. V páté podrobí člověk živočichy programovému šlechtění na žádoucí vlastnosti nebo mění jejich vlastnosti cílenými zásahy včetně genového inženýrství.

Bourci a medonosky

Při domestikaci hmyzu se uplatnily všechny tři cesty a živočichové si prošli různým počtem domestikačních etap. Nejdále pokročilo zdomácnění u bource morušového (Bombyx mori). Začalo před sedmi tisíciletími v Číně chovem volně žijícího bource Bombyx mandarina. Ten žije v tamější přírodě doposud, ale od chovaných populací bource morušového je zcela oddělen a dramaticky se od nich liší. Dospělci bource morušového mají tak těžká těla a zároveň tak malá křídla, že nejsou schopni letu. Motýl je plně závislý na člověku, který jej vyšlechtil do více než tisíce linií. Bourec morušový je příkladem hmyzu, který prošel všemi pěti fázemi domestikace.

Na opačném pólu domestikace hmyzu se nacházejí včely ze skupiny Miliponini z tropů Ameriky, Afriky, Asie a Austrálie. Chovají se pro med, vosk s vydatnou příměsí rostlinných pryskyřic a v neposlední řadě i pro opylení důležitých plodin, jako je kávovník, avokádo nebo rambutan.1) Chov těchto včel má dlouhou tradici. Medonosky Melipona beecheii chovali už staří Mayové, kteří jejich med používali při náboženských obřadech. Pygmejové kmene Batwa z ugandského pralesa Bwindi chovají včely Meliponula ferruginea pro med s léčivými účinky. V jihovýchodní Asii se těší oblibě chov včely z rodu Tetragonula.

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Další články k tématu

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Nejistá kolébka afrického čirokuuzamčeno

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec...

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Co dělá asijský slon v Africeuzamčeno

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti...

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné