Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Nejistá kolébka afrického čiroku

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 626, 2021/10
 |  Téma: Domestikace

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec nevznikly. Ale ne všude se každé plodině daří, jak vidno na příkladu dvou zemí na Nilu a jedné obiloviny s nejistou minulostí. Prostě jsou vynálezy, které se nedají aplikovat všude. Třeba… pšenice v afrických savanách.

Pšenice dvou zrnka a ječmen byly základem obživy obyvatel egyptského státu po celou dobu jeho trvání. Je to dáno hlavně mimořádně příznivými podmínkami, které těmto ozimým plodinám nabízí země na Nilu. Pravidelná záplava kulminuje na konci léta a po jejím opadnutí je bahno připraveno k osetí. V Egyptě je v zimě poměrně chladno a trochu tam i prší, naopak v době dozrávání obilí je již horko a sucho – nehrozí zde prudké letní lijáky jako v monzunových oblastech dále na jihu, které mohou zničit úrodu. To je zřejmě důvod, proč se v dnešním Súdánu, přestože byl s Egyptem silně kulturně propojen, pěstovaly blízkovýchodní obiloviny pouze v jeho nejsevernější části.

Většina území jižně od dnešního Asuánu byla až do poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem osídlena jen roztroušenými skupinami kočovných pastevců. To se ale změnilo, když zde vznikla významná Merojská říše (obr. 1). V té době pozorujeme expanzi osídlení směrem na jih a do travnatých savan dál od řeky. Po celé zemi začala vznikat kulturní centra s chrámovými komplexy a v jejich blízkosti rozsáhlé nádrže na dešťovou vodu.

A na scénu vstupuje čirok.

Dar slunečního božstva

Čirok (Sorghum bicolor), i když o něm možná řada lidí nikdy neslyšela, je dnes pátou nejdůležitější obilovinou na světě (hned po rýži, pšenici, kukuřici a ječmenu). Dobře snáší sucho, a což je zvlášť důležité, dává dobrou sklizeň i při nepříznivých a mnohdy nevypočitatelných podmínkách v monzunových oblastech. K jeho dozrání stačí poměrně krátká doba, takže při umělém zavlažování může dát až tři sklizně za rok. Obyvatelé mnoha oblastí světa, nejen Afriky, jsou dnes na čiroku životně závislí (obr. 3). Nad původem domestikovaného čiroku ale dosud visí řada otazníků (viz rovněž Vesmír 86, 636, 2007/10).

Čirok byl podle všeho ústřední plodinou Merojské říše, a to nejen z ekonomických důvodů.1) Předpokládá se i jeho velký sociální (výroba piva!) a symbolický význam. Umělecké ztvárnění čiroku na lokalitě Džebel Kajli2) z přelomu letopočtu ukazuje merojského krále Šorkarora, přivádějícího spoutané zajatce k božstvu v podobě slunečního kotouče (obr. 2), které mu na oplátku nabízí klasy čiroku. Tento reliéf se nachází asi 90 kilometrů východně od soutoku Modrého a Bílého Nilu a bývá interpretován jako vyjádření merojské nadvlády nad touto oblastí. Uvažuje se i o tom, že zobrazení čiroku v rukou božstva vyjadřuje, že podrobené území muselo platit králi daň ve formě této plodiny.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace

O autorovi

Adéla Pokorná

Mgr. Adéla Pokorná, Ph.D., (*1972) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK, obor botanika. V současnosti pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze jako archeobotanička. Dlouhodobě se věnuje archeobotanice subsaharské Afriky. Je členkou výzkumného týmu zapojeného do projektu Šakadúd.
Pokorná Adéla

Další články k tématu

Co dělá asijský slon v Africeuzamčeno

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti...

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?uzamčeno

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Ochočené kvasinky

Ad Vesmír 100, 618, 2021/10 Rád v nadsázce říkám, že naším pravděpodobně prvním domácím mazlíčkem byla kvasinka, kterou jsme domestikovali dávno...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...