i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Nejistá kolébka afrického čiroku

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 626, 2021/10
 |  Téma: Domestikace

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec nevznikly. Ale ne všude se každé plodině daří, jak vidno na příkladu dvou zemí na Nilu a jedné obiloviny s nejistou minulostí. Prostě jsou vynálezy, které se nedají aplikovat všude. Třeba… pšenice v afrických savanách.

Pšenice dvou zrnka a ječmen byly základem obživy obyvatel egyptského státu po celou dobu jeho trvání. Je to dáno hlavně mimořádně příznivými podmínkami, které těmto ozimým plodinám nabízí země na Nilu. Pravidelná záplava kulminuje na konci léta a po jejím opadnutí je bahno připraveno k osetí. V Egyptě je v zimě poměrně chladno a trochu tam i prší, naopak v době dozrávání obilí je již horko a sucho – nehrozí zde prudké letní lijáky jako v monzunových oblastech dále na jihu, které mohou zničit úrodu. To je zřejmě důvod, proč se v dnešním Súdánu, přestože byl s Egyptem silně kulturně propojen, pěstovaly blízkovýchodní obiloviny pouze v jeho nejsevernější části.

Většina území jižně od dnešního Asuánu byla až do poloviny prvního tisíciletí před naším letopočtem osídlena jen roztroušenými skupinami kočovných pastevců. To se ale změnilo, když zde vznikla významná Merojská říše (obr. 1). V té době pozorujeme expanzi osídlení směrem na jih a do travnatých savan dál od řeky. Po celé zemi začala vznikat kulturní centra s chrámovými komplexy a v jejich blízkosti rozsáhlé nádrže na dešťovou vodu.

A na scénu vstupuje čirok.

Dar slunečního božstva

Čirok (Sorghum bicolor), i když o něm možná řada lidí nikdy neslyšela, je dnes pátou nejdůležitější obilovinou na světě (hned po rýži, pšenici, kukuřici a ječmenu). Dobře snáší sucho, a což je zvlášť důležité, dává dobrou sklizeň i při nepříznivých a mnohdy nevypočitatelných podmínkách v monzunových oblastech. K jeho dozrání stačí poměrně krátká doba, takže při umělém zavlažování může dát až tři sklizně za rok. Obyvatelé mnoha oblastí světa, nejen Afriky, jsou dnes na čiroku životně závislí (obr. 3). Nad původem domestikovaného čiroku ale dosud visí řada otazníků (viz rovněž Vesmír 86, 636, 2007/10).

Čirok byl podle všeho ústřední plodinou Merojské říše, a to nejen z ekonomických důvodů.1) Předpokládá se i jeho velký sociální (výroba piva!) a symbolický význam. Umělecké ztvárnění čiroku na lokalitě Džebel Kajli2) z přelomu letopočtu ukazuje merojského krále Šorkarora, přivádějícího spoutané zajatce k božstvu v podobě slunečního kotouče (obr. 2), které mu na oplátku nabízí klasy čiroku. Tento reliéf se nachází asi 90 kilometrů východně od soutoku Modrého a Bílého Nilu a bývá interpretován jako vyjádření merojské nadvlády nad touto oblastí. Uvažuje se i o tom, že zobrazení čiroku v rukou božstva vyjadřuje, že podrobené území muselo platit králi daň ve formě této plodiny.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace

O autorovi

Adéla Pokorná

Mgr. Adéla Pokorná, Ph.D., (*1972) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK, obor botanika. V současnosti pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze jako archeobotanička. Dlouhodobě se věnuje archeobotanice subsaharské Afriky. Je členkou výzkumného týmu zapojeného do projektu Šakadúd.
Pokorná Adéla

Další články k tématu

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Co dělá asijský slon v Africeuzamčeno

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti...

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné