i

Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Co dělá asijský slon v Africe

 |  4. 10. 2021
 |  Téma: Domestikace

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti několikrát opakoval. Proč a s jakým úspěchem?

Pracovní (a kdysi váleční) sloni nejsou „plnohodnotnými“ domestikanty, protože nám sice přinášejí užitek a jsou krotcí, ale jejich chov stále stojí na odchytávání divokých jedinců. U těchto slonů neproběhla plnohodnotná selekce určitých vlastností, což je i důvodem, proč nemáme žádná sloní plemena. Domácí zvíře by se mělo rozmnožovat a být užitelné rychle, což slon nesplňuje – posuďte sami: dva roky březosti, slůně potřebuje matku alespoň pět let a mladý slon je použitelný od zhruba patnácti let. Je-li pracovní slon (preferované jsou samice) schopen plnohodnotného pracovního výkonu nějakých třicet let, pak množení v lidské péči není ekonomicky rozumnou strategií.

Trvající poptávka po odchycených slonech však alespoň možná vedla k částečné toleranci divokých jedinců – soudě podle toho, jak špatně si stojí divocí předci jiných domestikantů (např. divoký jak, velbloud, asijští buvoli nebo afričtí osli, o pratury jsme přišli úplně, k vyhynutí divokých koní nechybělo málo).

Výskyt v minulosti a mizení

Ještě před pár tisíci lety se asijští sloni (s českým jménem slon indický) vyskytovali od Blízkého východu (Sýrie, Mezopotámie) po východní Čínu a Sundské ostrovy (Sumatra, Borneo a Jáva), africké druhy pak v celé subsaharské Africe, v Atlasu a ve východním Egyptě a Núbii. Asijští sloni postupně vymizeli na Blízkém východě, Jávě a ve většině Číny a afričtí sloni ze severních částí svého areálu. Dodejme, že u afrických slonů lze rozlišit dva druhy – slona pralesního a slona savanového, a všechny tři druhy jsou od sebe dobře rozeznatelné, což umožňuje s pomocí dobových vyobrazení slonů zrekonstruovat, jak a které slony lidé v minulosti využívali.

Slon indický byl „domestikován“ na Indickém subkontinentu zhruba před 4500 lety. Časem se vylepšovala technika odchytů, ochočování a výcviku pro různé činnosti. Důvody k ochočení byly především dva – síla a chobot umožňující jemnou manipulaci s předměty. Proto slon leckde stále zůstává kvalitní alternativou traktorů, buldozerů či jeřábů, byť plný výkon dokáže vyvinout jen asi dvě až tři hodiny denně. Sloni po tisíciletí vykonávali těžkou práci ve vlhkých lesích nebo na válečných bojištích, uplatňovali se také při ceremoniích a přestavovali symbol moci či movitosti svého majitele. V posledních asi 50 letech se začali více používat v turistickém ruchu, při vědeckém výzkumu (monitoring větších druhů zvířat) nebo na akcích proti pytlákům. Jejich válečná role už ale zcela skončila – právě ona byla důvodem importů asijských slonů nejen do Evropy, ale i do na slony bohaté Afriky.

Váleční sloni v Evropě

Evropané byli poprvé s válečnými slony konfrontováni při tažení Alexandra Velikého do Persie a Indie, a to způsobem, který byl typický i pro další podobné střety. Váleční sloni byli dokonalým nástrojem pro vyvedení z míry jak vojáků, tak i jejich koní. Jenže po prvotním šoku se u vojevůdců většinou objevila ambice válečné slony získat a zapojit je i do svých vojsk. To platilo pro Alexandrovy generály, vyloženě nadšení do slonů byli třeba Ptolemajovci. U nich našel inspiraci Hannibal, který, jak známo, slony použil proti Římanům v punských válkách. Tato velká vlna entusiasmu západních civilizací pro válečné slony byla převážně spojena s asijskými slony a jejich pořizování proběhlo hlavně první desetiletí po Alexandrově výpravě do Indie.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Další články k tématu

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Nejistá kolébka afrického čirokuuzamčeno

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec...

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Doporučujeme

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Život spjatý s krví: od nemocí k adaptacím

Ondřej Vrtiška  |  1. 11. 2021
Život hematologa Josefa Prchala se mohl vyvíjet jinak, kdyby… Kdyby se v šedesátých letech daly v Praze snadno sehnat látky potřebné pro výzkum....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné