i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Člověk a vlk ve starší době kamenné

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 611, 2021/10
 |  Téma: Domestikace

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Nejstarší pozůstatky vlka (Canis lupus), staré cca 800 tisíc let, pocházejí z Aljašky. Mladší kosterní zbytky fosilních vlků (400 až 350 tisíc let) byly nalezeny ve Francii. Velikost a tvar těla vlků svrchního pleistocénu jsou hodně podobné těm u současných vlků ze severní části Eurasie. Pleistocenní vlci ale měli širší tlamu, díky němuž mohli zabít s větší silou tak mohutnou kořist, jakou byl bizon a kůň. Vlci se živili dokonce i mamuty, ale to požírali mršiny nebo zbytky těl, které třeba ulovili právě prehistoričtí lovci.

Pravěcí lidé a divocí vlci

Během pleistocénu žili lidé ještě jako lovci a sběrači, zemědělství neznali. Svrchní paleolit (přibližně před 47 000–11 700 lety) je spojován s anatomicky moderním člověkem. Počátky svrchního paleolitu jsou charakterizovány mimo jiné opakovaným a systematickým výskytem umění, které zobrazuje téměř výhradně nebezpečná nebo velká zvířata. Navíc se na lokalitách svrchního paleolitu objevují – na rozdíl od neandertálských sídlišť – četné výrobky ze zvířecích materiálů, jako jsou ozdoby, nástroje a umělecké předměty z kostí, paroží nebo mamutoviny. Umění a ozdoby svrchního paleolitu odrážejí animistický pohled na svět (obr. 1).

Na neandertálských sídlištích se pozůstatky pleistocenních vlků nalézají jen zřídka. Naopak na lokalitách moderních lidí svrchního pleistocénu se objevují často. Ulovit dospělé šelmy není snadné a etnografie severských národů ukazuje, že po lovu na medvěda nebo vlka se odehrávaly obřady, vyjadřující respekt ke kostem zabitého zvířete. Lidé se patrně domnívali, že zvíře se může znovu narodit. Obřady měly zajistit, aby se jeho duše lovci nemstila a aby se zajistil dostatek kořisti v budoucnu. Zabití zvířete bylo aktem zničení, ale současně i rituálem obnovy.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Martina Lázničková–Galetová

Martina Lázničková–Galetová, Ph.D., (*1971) vystudovala Přírodovědeckou fakultu MU, obor systematická biologie a ekologie se specializací na antropologii a obor prehistorie – paleolitické umění v pařížském Institut de Paléontologie Humaine, Muséum d’Histoire Naturelle. Nyní působí jako vědecká pracovnice Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea.

Lázničková–Galetová Martina

Další články k tématu

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Nejistá kolébka afrického čirokuuzamčeno

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec...

Vlci a jejich domestikace, toť otázkauzamčeno

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800...

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Co dělá asijský slon v Africeuzamčeno

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti...

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné