i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Vlci a jejich domestikace, toť otázka

 |  4. 10. 2021
 |  Vesmír 100, 608, 2021/10
 |  Téma: Domestikace

Populace vlka obecného (Canis lupus) se vyskytují na celé severní polokouli nejméně 300 tisíc let, byť stáří prvních nálezů vlků dosahuje až 800 tisíc let. Jejich obrovské geografické rozšíření a plastická schopnost přizpůsobit se dramatickým změnám přírodních podmínek a migrovat na dlouhé vzdálenosti s největší pravděpodobností přispěla k tomu, že na rozdíl od dalších vrcholových predátorů nevyhynuli během velkým změn v závěru pleistocénu.

Výsledky analýzy genomu současných vlků a psů nám naznačují, že jsou potomky jedné společné pleistocenní populace, která žila ještě před 20 tisíci lety. K čemu přesně před 40 až 20 tisíci lety došlo a proč jsou publikace a názory týkající se domestikace psa až tolik protichůdné?

Šelmy jako medvědi, lvi, vlci, rosomáci a lišky patří vedle stádních býložravců, mamutů, koní a sobů k typickým lovným druhům na většině středoevropských lokalit datovaných do období gravettienu (30 000–20 000 let). Hlavním důvodem k lovu byla patrně jejich kvalitní kožešina a zuby, nemůžeme ale vyloučit ani ochranu obydlí a sídliště, částečné omezení konkurence v lovu nebo jiné, pro člověka sociálně významné činnosti, jako je hledání prestiže, společenského uznání a rituální aktivity (obr. 1). Některé kosti šelem nesou stopy po lámání a zářezech kamennými nástroji, což naznačuje, že jejich maso mohlo být konzumováno například v období hladu. Mohou také dokládat rituální manipulaci s tělem zvířete, během níž byly z kostí odstraněny měkké tkáně. Z hlediska symboliky je dále zajímavé, že co do počtu člověkem ulovených jedinců šelmy často převyšují býložravce. Ve skalním a přenosném umění (rytiny, malby, figurky) je ale situace naprosto opačná, zobrazení vlků a lišek je dokonce ojedinělé.

Od poloviny 19. století přitahují nálezy vlků v moravském gravettienu pozornost badatelů. Jen málo živočišných druhů je na našich lokalitách zastoupeno kompletními jedinci nebo dokonce jejich větším počtem (obr. 2), a zároveň izolovanými nálezy částečně skloubených nebo již náhodně rozptýlených kostí a zubů tak jako u člověka.

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Domestikace
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie, Archeologie, Antropologie

O autorovi

Sandra Sázelová

Doc. Mgr. Sandra Sázelová, Ph.D., (*1983) pracuje ve Středisku pro paleolit a paleoantropologii a je docentkou v oboru antropologie v Archeologickém ústavu AV ČR Brno, působila i na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity (2011–2020). Zabývá se analýzou paleoantropologického materiálu v kontextu fauny z pozdního pleistocénu a časného holocénu za použití analytických laboratorních metod a etnologických analogií.
Sázelová Sandra

Další články k tématu

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Kočka, pozor, divoká!uzamčeno

Kočka divoká rozhodně není zdivočelý domácí mazlíček. Jak ji ale rozlišit od kočky domácí nebo od hybridního křížence?

Cesta od divokého k domácímu hmyzuuzamčeno

Z živočišné říše člověk nedomestikoval jen ryby, ptáky a savce, ale také početnou hmyzí čeládku. Vedle včely a bource zdomácněl i cvrček, šváb...

Strategie líných mutantůuzamčeno

Na jihozápadním okraji Asie proběhly před deseti tisíci lety děje, které natrvalo ovlivnily chod velké části planety.

Nejistá kolébka afrického čirokuuzamčeno

Nelze přehlédnout, jak velkou roli hrály (a stále hrají) domestikované rostliny v osudech lidských civilizací. Totiž, ty by bez nich nejspíš vůbec...

Člověk a vlk ve starší době kamennéuzamčeno

Vlk je těsnější součástí lidského světa od poslední doby ledové. Kdy se odehrála proměna z obávaného predátora na psa, nejlepšího přítele člověka?

Domestikovaná planeta

Lidé k sobě od nepaměti připoutávají vybrané rostliny a zvířata, občas i zástupce ostatních říší – vzpomeňme třeba na širokou škálu nejrůznějších...

Co dělá asijský slon v Africeuzamčeno

Poněkud zvláštní dovoz asijských slonů na práci do Afriky sice připomíná příslovečné „nošení dříví do lesa“, přitom se tento pokus v minulosti...

Doporučujeme

Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...
Interakce grepové šťávy s léčivy

Interakce grepové šťávy s léčivy

Stanislav Rádl  |  4. 10. 2021
Letos uplynulo třicet let od doby, kdy byl v časopise The Lancet publikován nenápadný článek o interakci šťávy z citrusů s léky, který významně...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné